pastrnak 1

Jeden z nejslavnějších představitelů zlaté generace přelomu století, vítěz Stanley Cupu, Maurice Richard Trophy i olympiády Milan Hejduk píše každý měsíc blog pro NHL.com/cs. Ve svém dalším článku k sezoně 2018-19 rozebírá šance na to, že cenu pro krále střelců po něm jako druhý Čech v historii získá David Pastrňák a zastavuje se i nad změnami poměru sil v Západní konferenci.

Už ve svém říjnovém blogu jsem psal o tom, jak skvěle rozjel sezonu David Pastrňák a musím se k tomu vrátit i teď. Pasta začíná být českým fenoménem, který prokazuje stále lepší výkonnost. Momentálně je nejlepším střelcem NHL a ještě to posouvá na další úroveň.
Je neskutečně talentovaný, hraje ve výborné lajně s Patricem Bergeronem a Bradem Marchandem, která funguje skvěle. Předpoklady, že by měl takhle bodovat celý rok, určitě má. Doufám, že mu ta forma vydrží a že bude šlapat dál.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Dokonce je možné, že by jako druhý Čech v historii vyhrál Maurice Richard Trophy. Určitě by to byl obrovský úspěch, protože nějakou dobu jsme nejlepšího střelce neměli.
Já když jsem to vyhrál, tak byla vlastně ještě jiná éra; v roce 2003, ještě před roční výlukou NHL a následujícími změnami... Už je to 15 let dozadu. Určitě by to byla vzpruha pro český hokej a pro všechny kluky, kteří vyrůstají v Česku, vidět Pastu tu cenu vyhrát.
On je vynikající hráč bez ohledu na to, jestli nakonec získá střeleckou korunu, nebo ne. Ale určitě by to byla pro něj velká věc i z osobního hlediska - třeba pro mě to během celé kariéry bylo největší individuální ocenění, které jsem získal. Samozřejmě ty týmové trofeje jako Stanley Cup nebo výhra na olympiádě jsou podstatnější, ale mezi individuálními cenami je 'Rocket Richard' jedna z největších, jakou můžete ve světovém hokeji dostat.

Pastrňák tečoval za Varlamova střelu Krejčího

Samozřejmě, ještě zbývá hodně zápasů, základní část NHL má za sebou teprve první čtvrtinu. V posledních letech vyhrává krále střelců celkem pravidelně Alex Ovechkin a jsou tam i jiní kanonýři, kteří mu budou šlapat na paty. Ale když si Pasta udrží tuhle formu, určitě není nemožné to vyhrát.
Více k tématu: [Když Pastrňák pálí, na Toronto jsou osypky]
V posledním měsíci mě rovněž zaujalo odvolání kouče Joela Quennevilla z lavičky Chicago Blackhawks. Sám ho znám z doby, kdy jsem hrál za Colorado a on byl naším koučem. Na začátku jsme si říkali, že je trochu jiný, měl takový jiný přístup. Ale s postupem času jsme mu přišli na chuť. Je to dobrý chlap a dobrý trenér, výsledky za sebou měl.
V Chicagu trénoval deset let, vyhrál tři Stanley Cupy a je to asi nejúspěšnější kouč Blackhawks v historii. Ale dekáda v jednom mančaftu je neskutečně dlouhá doba. Na jaře neudělali play off, ani v nové sezoně nehrají nic moc, ta změna přišla náhle. Ale 'Q' tam odvedl fantastickou práci a myslím, že dlouho bez angažmá nebude. Jestliže bude chtít dál trénovat, tak mu někdo prostor dá, protože jeho zkušenosti a to, co má za sebou, se určitě nějakému týmu bude hodit.
Myslím, že situace v Chicagu souvisí spíš s dlouhodobými změnami v NHL, které jsou letos dobře patrné v Západní konferenci. Zdá se, že čas někdejších favoritů jako Blackhawks, Anaheim Ducks nebo Los Angeles Kings už vypršel a v popředí jsou týmy, které hodně omladily a sázejí na rychlý agresivní hokej s mladšími hráči.
Ti mladí, kteří dnes přicházejí do ligy, jsou tak komplexní, že jsou schopní hrát víceméně hned. Takové to čekání, kdy naberou zkušenosti, už v současné NHL moc neplatí. Špička mladých je schopná se do soutěže okamžitě zařadit a produkovat a přijde mi, že mančafty jako L.A., Chicago nebo i St. Louis jako kdyby trochu stagnovaly - už mají trochu starší hráče a rekonstrukce týmu se jim nedaří podle představ, protože pořád sázejí na to zkušené jádro.

LAK2

Chicago mělo skvělých osm let, vyhrálo tři Stanley Cupy, to je fantastická série. Ale poslední dobou se trápí; to samé Kings, kteří získali tituly v letech 2012 a 2014. Já tam vidím, že jim prostě chybí rychlost. Los Angeles vždycky sázelo na fyzický hokej; soupeře přehrávalo hlavně v play off tím svým kompaktním blokem, těžkým důrazným hokejem. Ale dnešní NHL se posunula víc do rychlosti, létá se nahoru dolů, okamžitě dopředu. A těmhle týmům najednou ta rychlost chybí. Proto jsou v tabulce tam, kde jsou.
Více k tématu: [Soumrak bohů. Na giganty přišel útlum]
Je to ostatně vidět i ve Východní konferenci, kde jdou nahoru týmy jako Buffalo nebo Carolina, na Západě zase Colorado a další. Já bych řekl, že některý z těch mladých týmů klidně může vyhrát Stanley Cup. Jakmile se dostane do play off, může se stát cokoliv.
Samozřejmě se vždycky říkalo, že na Stanley Cup jsou potřeba nějaké zkušenosti a do jisté míry to platí pořád, ale tyhle týmy mají i těch pár zkušených, kteří ti mladé trošičku usměrní.
Celkově mi ale přijde, že když se v dnešní NHL přebudovává mančaft, kde se veteráni nahradí mladými kluky, je to jen ku prospěchu. Podívejte se třeba na Vancouver - skončili tam bratři Sedinové a najednou Canucks šlapou jako už dlouho ne. Když z New York Islanders odešel John Tavares, všichni jim věštili, jak budou dole - a podívejte, jak jim to jde. Vypadá to, že ti mladí to hrát můžou a nějaký mladý tým Stanley Cup může i vyhrát. Proč ne?
Celkově je za těmi trendy vidět vliv platových stropů. Dnes je velice těžké vybudovat nějakou dynastii, která by pravidelně postupovala daleko v play off a vyhrála několik Stanley Cupů.
Blackhawks to ještě jakž takž dokázali, mají tři Stanley Cupy za šest let. Ale každý rok ztráceli hráče a už je to dobíhá. Nedá se to dělat donekonečna. Málokdo udrží tým pohromadě na špičkové úrovni. NHL se tím vyrovnává, nikdo by neměl být dlouho dole a moc dlouho na špici, zrovna letos pozorujeme, jak se ten poměr sil přelévá.
A asi je to dobře, protože takhle je to zajímavější pro fanoušky všech klubů.