hutton, ward, khudobin

Nejsou mezi nimi nejzářivější hvězdy současné NHL, to rozhodně ne. Přesto je v nabídce brankářů, kteří vstupují na trh volných hráčů, několik dobrých tipů.

Jak gólmani dokážou ovlivnit své týmy jsme viděli i na finalistech Stanley Cupu. Braden Holtby z Washington Capitals se dostal do mimořádné formy, otázkou ale je, zda by to tak bylo, pokud by za něj velkou porci utkání v závěru základní části neodchytal Philipp Grubauer a dal tak možnost týmové jedničce odpočinout si a vrátit se na správnou cestu. Mít v záloze schopnou dvojku je prostě pořád důležité.
Redakce NHL.com/cs vybrala deset nejzajímavějších jmen, po kterých bude největší poptávka. Těsně pod čarou pak může být i brankář Ondřej Pavelec, jenž dělal letos dvojku Henriku Lundqvistovi u New York Rangers.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Carter Hutton (naposledy St. Louis Blues)
Dvaatřicetiletý gólman měl skvělou sezonu, v níž se dostal na úspěšnost 93,1 procenta a ve 32 zápasech za Blues vychytal třikrát čisté konto. Teď je ten správný čas, aby se posunul na místo jedničky.
Hutton je v kontaktu minimálně se šesti kluby, kam patří i Buffalo Sabres, New York Islanders nebo Detroit Red Wings. Jediná otázka je spojená s tím, jak si povede za slabší defenzivou, než mají Blues, kteří dokážou dobře zpacifikovat ofenzívu soupeřů.
Jonathan Bernier (Colorado Avalanche)
V předminulé sezoně měl výborná čísla v Anaheim Ducks a nyní je v podstatě zopakoval i v brankovišti Colorada. Ve 37 zápasech zaujal procentuální úspěšností 91,3. Avalanche ale angažovali k Semyonu Varlamovovi Grubauera z Washingtonu.
Devětadvacetiletý Bernier měl během roku zdravotní problémy, avšak může být velmi spolehlivou dvojkou, která bez problémů zastane přes 30 zápasů.

Anton Khudobin (Boston Bruins)
Cítí se na mnohem víc, než byl jeho plat v Bostonu, který činil 1,2 milionu dolarů za sezonu. Jako dvojka za Tuukkou Raskem dvaatřicetiletý Rus obstál, ale jeho plány už nejsou spojeny s Bruins.
Údajně je otevřený i nabídkám z KHL. Při Raskových problémech absolvoval ale i šňůru devíti zápasů bez porážky v základní hrací době a držel Boston nad vodou, takže zájem o něj bude jistě i v zámoří.
Robin Lehner (Buffalo Sabres)
V Buffalu už se šestadvacetiletým Švédem jako jedničkou přestali počítat v průběhu sezony, která pro nově se rodící tým byla velmi složitá. Lehner se v 53 zápasech dopracoval k úspěšnosti 90,8 procenta, což byl výrazný ústup oproti ročníku 2016-17 (92 procent)
Od spoluhráčů se tentokrát nedočkal velké podpory, na branku Sabres šel devátý nejvyšší počet střel v lize. Na jedničku to v tuto chvíli sice nevypadá, ale v Carolině, nebo v Detroitu by mohl dostat kolem 30 zápasů.
Jaroslav Halák (New York Islanders)
Nahoru a dolů se odvíjela kariéra slovenského gólmana v New Yorku. V sezoně 2014-15 přišel jako jednička, následně se dělil o své povinnosti takřka rovným dílem s Thomasem Greissem, aby mu pak dělal dvojku a nakonec se podíval i na farmu. V minulé sezoně ale nastoupil k 54 zápasům, úspěšnost 90,8 procenta není ale světoborná.
Možná, že ve 33 má už své nejlepší roky za sebou, ale pořád může fungovat jako spolehlivá dvojka pro mladšího a nezkušenějšího kolegu.
Více k tématu: [Vábení trhu. Jak volní hráči měnili dějiny]
Petr Mrázek (Philadelphia Flyers)
Není to zase tak dlouho, kdy se o nejlepším gólmanovi juniorského mistrovství světa IIHF do 20 let 2012 psalo v superlativech. Mrázek ale ztratil roli detroitské jedničky a v rámci trejdu putoval do Philadelphie, kde předvedl své typické výkony. Dokázal odchytat skvostné zápasy, ale vzápětí přišel výbuch.
V šestadvaceti potřebuje stabilizovat svou výkonnost a také potřebuje pravidelné starty. Pořád má potenciál na to, aby solidně zvládl 25-30 zápasů.
Kari Lehtonen (Dallas Stars)
Teď už víme, že pětiletá smlouva na 29,5 milionu dolarů pro finského brankáře byl ze strany dallaského klubu a tehdejšího manažera Joe Nieuwendykea dost velký omyl. V poslední sezoně v Texasu měl Lehtonen příležitost nastoupit do 37 zápasů a dobral se k úspěšnosti 91,2 procenta, což je na jeho poměry solidní.
Jednička? To už ne. Slušný záskok? Může být.
Cam Ward (Carolina Hurricanes)
Dlouholetá jednička Hurricanes a vítěz Stanley Cupu z roku 2006 prohrál interní souboj se Scottem Darlingem, kterého si Carolina pojistila čtyřletou smlouvu na 16,6 milionu dolarů.
V posledních třech sezonách se Ward nedostal přes úspěšnost zásahů 91 procent. Nový generální manažer Don Waddell tak usoudil, že ve 34 letech by měl zkušený brankář poznat důvěrně i jiné prostředí, než je aréna uprostřed lesů v Raleighu. Přesun do role dvojky už je ale pro Warda nejspíš nevyhnutelný.

Michael Hutchinson (Winnipeg Jets)
V minulé sezoně nemohl konkurovat drtivému nástupu kolegy Connora Hellebuycka, který se zařadil mezi nominované na Vezina Trophy. V NHL dokonce odchytal jen tři zápasy, dva z nich ovšem vítězné.
Jeho čísla z AHL jsou ovšem vynikající. Za Manitoba Moose získal 17 výher ze 26 startů, průměr obdržených branek měl 2,08 na zápas a úspěšnost 93,5 procenta! Dostatečný důvod, aby se na něj po otevření volného trhu nezapomnělo.
Chad Johnson (Buffalo Sabres)
Oproti ročníku 2016-17, kdy působil v Calgary, mu návrat do Buffala tentokrát příliš nesvědčil. Úspěšnost 89,1 procenta bude pro potenciální zájemce odrazující, ale dvaatřicetiletý brankář umí mnohem víc. Dokázal to třeba v sezoně 2015-16, kdy za Sabres ze 45 startů vychytal 22 výher a průměr gólů měl 2,36 na zápas.
Teď záleží, zda Johnsonovi po nevyvedené sezoně ještě bude někdo věřit.