Skip to main content

Ke hvězdám lze dojít jedině přes překážky

Hokejová kavárna o hokejovém osudu i o tom, jak může jeho nepřízeň tým paradoxně posunout vpřed

Napsal NHL.com/cs @nhlcz

Kavárna je místem oddechu, zamyšlení, ale taky debat, polemik a výměny názorů na různá témata. Redakce NHL.com/cs se od nové sezony každou sobotu schází v 'Hokejové kavárně', kde vybraní autoři probírají jeden z námětů týkajících se vývoje v NHL. Tentokrát si Lukáš Hron, Martin Tomaides a Michael Langr popovídali o tom, jak může osud v podobě zranění a dalších zásahů 'vis major' ovlivnit výkony týmů v lize.

------------------------------------------------------

Tomaides: Přízeň či nepřízeň osudu je celkem těžké téma. Nicméně si myslím, že ve sportu se s tím dá docela pracovat. Mnozí namítali, že Tampa Bay Lightning ji v minulé sezoně kvůli vyřazení 0:4 v play off od Columbus Blue Jackets měli málo. Že jim nebylo přáno. Ale to si nemyslím.

Video: Cirelli pomohl Lightning k výhře prvním hattrickem

Vyletět po nejlepší základní části v historii čtyřikrát v řadě, aniž by si největší hvězdy v žádném ze čtyř utkání ani neškrtly, to pro mě není nepřízeň osudu. Dobře, kdyby Tampa vypadla po nešťastných odrazech a uhrála aspoň nějaké utkání, pak by se o tom dalo uvažovat, ale takhle ne. Každá kabina NHL je odshora dolů prorvaná profesionály na všech pozicích. Ti by si měli být schopní poradit.

A podobně to vidím s Pittsburgh Penguins v tomto ročníku. Velký počet zraněných a samá výhra. Kdepak, to není náhoda. Tady nikdo shůry nedrží nad týmem ochrannou ruku a ten přesto šlape.

 

[Více k tématu: Jednoduchá rovnice: Vasilevskij září, Tampa vítězí]

 

Hron: Souhlasím. Co je pro mě nepřízeň osudu? Rozhodně ne to, když se po 82 utkáních základní části nejste schopni dostat do play off a pak hořekujete nad nějakou tou nastřelenou tyčkou, špatným odrazem. Ani to, jakmile tenhle celoroční maraton válcujete a pak jdete do play off s tím, že to proti Columbusu půjde samo.

Ale jistě, i v NHL můžete mít smůlu. A pořádnou. Za megasmolaře bych třeba považoval fanoušky Quebec Nordiques, kteří se kupu více méně šedivých roků těšili na velký úspěch a on přišel škodolibě teprve v ročníku 1995-96. Tedy okamžitě poté, co se klub přestěhoval do Colorada. Pánové, to byl v mých očích pech! I když asi z trochu jiného soudku, než o jakém jsi mluvil ty, Martine.

Z čistě herního a výsledkového pohledu mohli loni svým způsobem lamentovat na nepřízeň osudu v San Jose. Co myslíte, že by Sharks loni dokázali, pokud by se jim v play off nezranili klíčoví hráči jako Tomáš Hertl, Joe Pavelski, Erik Karlsson, Joonas Donskoi?

Video: Hertl usměrnil za Jarryho záda Burnsovu přihrávku

Tomaides: Na druhou stranu takové San Jose... Doteď si pamatuju jejich loňskou jízdu play off. Sporné vyloučení Codyho Eakina v prvním kole proti Vegas Golden Knights. Tam se k Sharks přiklonili všichni bohové v pruhovaném, protože jak víme, tohle bylo vyloučení sotva na dvě minuty, a ne na trest do konce zápasu.

A jak to dopadlo? Tři góly v přesilové hře a téměř neuvěřitelný postup v prodloužení. A tak trochu to pokračovalo i ve Finále konference, kde Sharks dokonce nad St. Louis Blues vedli 2:1 na zápasy poté, co ale vítězné trefy docílili v zápase číslo tři po evidentní přihrávce rukou. Postup pak sice neklapl, ale štěstí byla hromada.

Že by se to Sharks vracelo v této sezoně? Co, Michale, věříš na hokejovou karmu?

Langr: Možná, že něco takového opravdu existuje. Byť bych ten faul Vegas řešil jinak než ty (dal bych dvě minuty Eakinovi a zároveň dvě Paulu Stastnymu, který byť nechtěně atakoval Pavelskiho ve zranitelné pozici), asi opravdu by to nebylo na pětiminutovou přesilovku, v níž můžete dát gólů, kolik chcete.

Video: Pavelski získal puk a sám také akci zakončil gólem

Ale těžko říct, jestli lze dlouhodobě matné výkony Sharks přičíst špatné karmě. Podle mého bude ten problém hlubší a půjde od brankářů až po příliš bohorovnou hru především v podání obránců-špílmachrů Brenta Burnse s Erikem Karlssonem až po složení kádru, kde přítomnost právě těchto dvou hvězdných beků podobného ražení může být víc na škodu než k užitku (a to říkám, i když oba patří k mým oblíbeným hráčům).

Vrátím se ale ještě k Lukášově otázce, jestli mohli Sharks postoupit až do finále Stanley Cupu nebýt četných zranění. Já si myslím, že St. Louis Blues byli loni na jaře tak dobře rozjetí (ostatně se musím trochu pochlubit - sám jsem je před startem play off tipoval na finále), že by je nezastavil ani zdravý Hertl a spol.

Blues jsou vůbec zajímavý případ, jak se rvát s osudem. Loni byli na začátku ledna posledním týmem celé NHL, pak se odrazili k fantastické jízdě až za titulem. V nové sezoně se jim zranilo docela dost hráčů včetně Vladimira Tarasenka a mančaft šlape dál, je nejlepší v Západní konferenci.

Video: Tarasenkova trefa proti Coloradu

Podobnou vnitřní sílu vidím u Pittsburghu. Ten už léta prokazuje, že ho nezastaví ani zranění těch nejdůležitějších členů kádru. V průběhu let jim na dlouho chyběl Sidney Crosby, Kris Letang, Jevgenij Malkin, v tomto ročníku už byl na marodce Malkin, Crosby a nadlouho tam teď je do té doby nejproduktivnější hráč Jake Guentzel... A Penguins jedou dál jako dobře namazaný stroj.

"Máme velký charakter. Umíme se stmelit, když je potřeba. I když Crosby nám hodně chyběl, je to náš nejlepší hráč. Jsme rádi, že jsme vyhrávali, i když nebyl v sestavě," řekl nám nedávno útočník Dominik Simon.

Právě ten charakter spolu se skvělým jádrem lídrů byl důvodem, proč Penguins přečkali všechny rány osudu, v letech 2016 a 2017 vyhráli dva Stanley Cupy za sebou a mnoho let nadále patří do špičky NHL.

Naopak třeba taková Tampa měla prostě v minulé sezoně příliš málo překážek. A když pak došlo na 'lámání chleba' v play off, bylo to znát - tým byl prostě málo zocelený.

V souvislosti s tím, jak může absence klíčových hráčů stmelit zbytek týmu, mě napadá ještě jeden příklad: Vegas Golden Knights. Nováček měl při svém vstupu do ligy na podzim 2017 velké trable s gólmany, chyběla jak jednička Marc-Andre Fleury, tak další dva zranění brankáři, takže chytat musela dokonce až čtyřka v hierarchii klubu. Přesto se hokejisté z Nevady senzačně stali nejsilnějším celkem Západní konference a ve své premiérové sezoně postoupili do finále Stanley Cupu...

 

[Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš Facebook a Twitter!]

 

...kde nestačili na Washington Capitals. Ti by vlastně mohli být dalším takovým příkladem, co říkáte?

Hron: Ano, svým způsobem to tak bylo. Svůj první a jediný titul přece vyhráli v sezoně, před níž se soudilo, že svou jedinečnou šanci na Stanley Cup propásli.

Pamatujete? Z americké metropole před startem později vítězného ročníku odešli Kevin Shattenkirk, Marcus Johansson, Justin Williams, Karl Alzner. Ten poslední zdůvodňoval své sbohem větou, že chce konečně něco vyhrát - pod dojmem série předchozích selhání v play off prostě přestal věřit, že jsou Capitals něčeho velkého schopni.

A pletl se, stejně jako mnozí jiní. Ovečkinova parta právě tehdy zlomila prokletí - nejdřív jako obvykle kralovala v základní části, následně však zcela oproti tradici neklopýtla ani v nadstavbové části, postupně vyřadila Columbus, Pittsburgh, Tampu i Vegas.

Video: Ovečkin oslavil 25. hattrick v NHL

Nějaké řeči o věčných loserech? Nepřízeň osudu? Stačil defenzivní mentor Barry Trotz, Ovečkinova výjimečnost, k tomu parta zdatných a hlavně odhodlaných pomocníků. A mohlo se slavit.

Čímž jsme vlastně zpátky u toho, co řekl Martin na začátku. S nepřízní osudu se dá pracovat. Pokud si někdo jenom bude v koutě stěžovat a litovat se, jak je k němu všechno nespravedlivé, tak tím loserem asi fakt bude.

A to platí jak na ledě, tak i v životě samotném.

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.