'Hokejová kavárna' NHL.com/cs otevírá každou sobotu, ale tentokrát přinášíme její speciální vydání při příležitosti 700. gólu Alexandra Ovečkina v NHL. Lukáš Vrkoč, Martin Tomaides a Lukáš Hron při významné příležitosti diskutují o tom, zda ruský kanonýr stihne překonat absolutní střelecký rekord a nastřílí více než 894 branek Waynea Gretzkyho.

Vrkoč:Asi půjdu proti redakčnímu proudu, ale myslím si, že na Gretzkyho se Ovečkin už nedostane. Pořád je to skoro 200 gólů - a to znamená ještě čtyři sezony pravidelného střílení branek bez zranění a dalších absencí či dokonce úprku do KHL, i když na ten to u téhle hvězdy zrovna nevypadá.
V potaz se musí vzít také přirozený úbytek branek na kontě 'Ovieho'. Nemyslím teď ani za rok, ale právě třeba za ty tři čtyři, kdy mu bude 38 let a celková doba potřebná k útoku na rekord se prodlouží.
*** ***Více k tématu: [Střelec jako Ovečkin tu ještě nebyl, tvrdí Hejduk]
A to pozor, proti kapitánovi Capitals jdu jako člověk, který tady v kavárně někdy před měsícem tvrdil, že letos vyhraje Maurice Richard Trophy on. To bylo ještě v době, kdy ztrácel na Davida Pastrňáka asi sedm gólů.
Jak to vidíte s útokem na absolutní střelecký rekord NHL vy?
Tomaides: Samozřejmě hrozně záleží na okolnostech, ale chápu, že tímhle vyjádřením to odbýt nemůžu. Gretzkyho rekord je samozřejmě tak trochu z jiného světa už proto, že hokej se v jeho letech hrál podstatně jiný než teď, ale zatím se mi nezdá, že by se Ovečkin chystal zpomalit. Navíc mu strašně pomáhá jeho zdravotní stav.
Co se tak koukám na jeho čísla, tak vidím, že jeho minimem v sezoně je 72 zápasů. Za 14 sezon. Když půjdu do extrému, takový Aleš Hemský odehrál v kariéře více než 72 zápasů jen třikrát.
Zdraví je alfa omega všeho.

AlexOvechkin1

Navíc se mi zdá (a možná se mi to ani tolik nezdá), že v čím pokročilejší fázi sezona je, tím více to Rusovi pálí. Což potvrzuje i teď. Gólmani o jeho silné stránce ví, stejně jako všichni jeho soupeři, a stejně se jeho rány těžko chytají. Gretzkyho rekord překoná! Takže za NHL.com/cs to je 1:1 a ty můžeš, druhý Lukáši, rozhodnout.
Hron: Díky za důvěru! No, přiznám se - kdysi dávno jsem býval spíš Crosbyovec. Jak šel ale čas, tak jsem pro Ovieho začínal mít víc a víc slabost, takže moje předpověď bude zabarvená subjektivními sympatiemi. Z čehož je zřejmě patrné, jak tuhle při rozsoudím: Ano, Ovečkin Gretzkyho překoná.
Protože těch 200 gólů není v Rusově světě zas tolik. Navzdory věku, navzdory nevyzpytatelnosti formy a zdravotního stavu.
Letos by pro něj nemusel být problém dotáhnout se na 50 vstřelených gólů. A soudím, že téhle hranici se vzhledem ke své mimořádnosti a roli u Capitals může přiblížit klidně i ve dvou následujících sezonách. Čistě hypoteticky - to mu bude 37 let a na 'The Great One' bude chybět něco kolem 80 gólů.

Od 1 do 700: Ovečkinovy parády

Teď si s dovolením trochu pomožme Jaromírem Jágrem, byť jde o úplně jiné typy hráčů, v odlišných mužstvech, za specifických okolností. Naganský šampion se do NHL vrátil roku 2011, to mu bylo 39. A za následujících šest sezon v NHL stihnul 120 gólů. Byť to nebyl tak ryzí snajpr jako Ovečkin, byť už plnil spíš mentorskou úlohu, byť v tom je i ročník 2012-13 s pouhými 45 odehranými zápasy.
Pro mě jde o důkaz, že pokud se nepřihodí něco mimořádného, případně pokud Rus nedá přednost pozici táty od rodiny (což u Jágra v zámořských letech nikdy nehrozilo), pak budeme mít nového premianta.
Vrkoč:No dobře, přebili jste mě a já těsnou porážku beru, přestože se Ovečkinovi zajíci budou počítat až někdy po sezoně 2024-25. Na moment, kdy se tak stane (pokud se tak stane), se těším, protože to bude něco, i když nejsme Rusové a můžeme mít předsudky. Stačí se podívat, co se v zámoří dělo kolem Jágra, když stoupal v historických tabulkách zápasů i bodování, i teď, kdy Ovie překonával jednu legendu za druhou a mířil k 700. brance.

ovechkin2

Obecně mě tyhle momenty baví a rád si při nich vzpomenu na chvíle, kdy jsem se seznamoval s NHL a borci jako Mark Messier, Steve Yzerman i Gretzky váleli a Jágr byl ještě považován za talent. No jo, raná 90. léta plná vtipných účesů a hodin u teletextu, to bylo ono.
Ovečkin je pro mě vlastně takovým propojením těch dob a současnosti. Působí na mě dojmem veterána, který toho musí hodně pamatovat a na moderních trendech mu nesejde. Absolutně bez urážky. K tomu i po třicítce pořád sází jeden gól za druhým a sledovat ho má i pro mě své kouzlo. Zvláště když každý další zásah slaví s typickou živelností a radostí.
Neumím si vůbec představit, co bude dělat při gólu číslo 895. Samozřejmě pokud ho vůbec dá a pravdu budete mít vy dva.
Hron: S tím propojením minulosti a současnosti souhlasím, taky tak Ovečkina vnímám. A sympatický je pro mě právě i tím, co Lukáši zmiňuješ: že se z něj postupem času nestal nějaký chytráčkovský morous. Je to pořád tak trochu dítě, ze kterého vyzařuje, jak moc hokej miluje a jak velkou radost mu dělá každý další gól.
Je tu ještě jeden pozoruhodný detail. Co si budeme povídat, my Češi a Slováci jsme k ruským hokejistům po desetiletí cítili specifický vztah, v němž se mísil respekt, někdy obdiv, někdy strach, velmi často (proč to nepřiznat) vzhledem k politickým souvislostem i nenávist. Platilo to o generaci mého táty, který zažil srpen 1968, ale i o té naší. Zajímavé ale je, že konkrétně u Ovečkina tohle u mě nikdy nehrálo roli, na rozdíl od jeho různých spoluhráčů (Radulov, Arťuchin, Kovalčuk apod.). Bral jsem ho odjakživa prostě jen jako brilantního hokejistu. A - což je na tom to výjimečného - jako sympaťáka.
Více k tématu: [Jágr: Překvapilo mě, že je Ovečkin tak dominantní]
Tomaides: Když se zmínilo porovnání Crosbyho a Ovečkina, já třeba na začátku jejich kariéry neměl rád ani jednoho. A vlastně jsem si k oběma našel cestu až ve chvíli, kdy jsem je měl možnost osobně poznat a zjistit, jací to jsou oba profíci. Borci, co neodfláknou žádnou odpověď. Frajeři, co pořád udávají tempo, i když jsou hodně za třicítkou a mnozí jejich vrstevníci už kvůli věku práci nemají.
Se sympaťákem souhlasím. Určitě k tomu přispívá i to, jak dobře vždy vycházel s českými spoluhráči. Mě by ještě teda dost zajímalo, čím se vlastně malý Saša krmil. A čím se vlastně krmí teď. Protože kromě toho, že to je pořád skvělý bruslař, si také často neodpustí pěkně drtivý hit. A tělo stále drží. Jeho dietu bych celkem bral. Ale to už je na úplně jinou debatu.