Víc a víc gólů. Jsme na prahu nové éry?

Každou středu vám během sezony přineseme v rubrice 'Řečí čísel' pohled na NHL prostřednictvím analýz, statistik a zajímavých cifer. Tentokrát jsme se zaměřili na stále rostoucí gólovou produktivitu v soutěži. Porovnali jsme dřívější ročníky s tím současným a názor na střelecký nárůst nám nabídl také bývalý útočník Václav Prospal.

Podívejme se na začátek trochu do historie. Třeba přesně o třicet let zpátky, do sezony 1988-89. Jde o ročník, ve kterém vyhráli Stanley Cup Calgary Flames, nejproduktivnějším hráčem byl se 199 body Mario Lemieux a nejlepším nováčkem se stal obránce Brian Leetch z New York Rangers.
Jediným zápasem, který se 28. listopadu 1988 hrál, byla bitva Quebecu s Edmontonem - hostující tým i díky gólu a třem nahrávkám Craiga MacTavishe vyhrál 7:4. Na tehdejší poměry to byl celkem běžný výsledek, ale pro konec devadesátých let a start nového milénia šlo o solidní kanonádu.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Posuňme se o dalších deset let dál, tedy do roku, ve kterém čeští hokejisté ovládli olympijské hry v Naganu.
Tehdy se 28. listopadu hrálo 8 utkání. Podívejme se na výsledky: Calgary - Chicago 5:4, Florida - Buffalo 6:2, (tady to ještě jde), Colorado - New Jersey 2:3, Los Angeles - Phoenix 0:4, Montreal - Pittsburgh 3:4, New York Islanders - Carolina 1:3, St.Louis - Washington 4:2 a Toronto - Ottawa 3:2 v prodloužení. To už není taková sláva.
NHL tehdy vládla pevná defenzivní ruka, bylo důležité nedostávat branky a po vzoru New Jersey Devils si hlídat střední pásmo. To se proměnilo v často nepropustnou zónu - tady už můžeme sledovat velký rozdíl oproti tehdejší hře. Další se pak skrýval ve třetí a čtvrté formaci.
Například Devils tehdy měli v těchto útocích jména jako Bob Carpenter, Denis Pederson, Jay Pandolfo či Randy McKay. To byli obranní psi, kteří vám pěkně uměli znechutit hru. A jak je to bavilo! Byla to zkrátka jejich práce; dávat góly je super, ale otrávit Tony Amonteho nebo Petera Forsberga je přece taky fajn.
Tak už se teď nepřemýšlí. Generální manažeři si nehledají forvardy, kteří mají jen jednu jedinou práci a u kterých jsou góly spíše vedlejším účinkem jejich primární činnosti.
Chceš místo v týmu? Musíš umět všechno. To je současná filozofie.
Zůstaneme u Devils a podíváme se na jejich spodní formace současných dní. Jsou tam například Stefan Noesen, volba z 1. kola draftu 2001, Jean-Sebastien Dea, padesátibodový hráč z loňské sezony AHL, a Brett Seney, který zvládal sbírat bod na zápas v tomto ročníku farmářské soutěže.

Času na ledě tolik nemají, ale hokejového umu se v nich skrývá dostatek. A o tom to je. Víc prostoru pro útok na obou stranách. A forvardi ho využívají.
V tuto chvíli má NHL hned devět patnáctigólových střelců - něco takového se naposledy stalo před dvaceti sezonami.
"Brány se pro útočníky otevřely po první výluce v roce 2004, gólům pomáhá například i menší gólmanská výstroj. Hráči teď navíc umí všechno dělat ve velké rychlosti a pro fanoušky je dobře, že padá více branek. Ale podívejte se na dnešní zápas Edmontonu s Dallasem, kde padl první gól až v prodloužení," řekl majitel 1 108 startů v NHL Václav Prospal.
Ten se zároveň snaží mírně brzdit gólovou euforii a myslí si, že velká produktivita může mírně ochabnout. Současnému stavu podle něj pomáhá to, že sezona se teprve rozjíždí a týmy si na sebe pomalu navykají.
"Až tohle přijde i v play off, tak se můžeme bavit o tom, jestli se vážně něco změnilo. Až bude ročník v polovině nebo u konce, branek bude padat méně. Přijde totiž daleko větší tlak na výsledek, speciálně pro týmy, které jsou na hraně play off," říká bývalý útočník, který si v zámoří prošel sedmi kluby.
Ale je to skutečně tak?
Podívejme se na výsledky finále Stanley Cupu z roku 2018 (Washington - Vegas 4:6, 3:2, 3:1, 6:2, 4:1) a z roku 2017 (Pittsburgh - Nashville 5:3, 4:1, 1:5, 1:4, 6:0, 2:0) a porovnejme je s výsledky z let dřívějších. Například s roky 2008 (Detroit - Pittsburgh 4:0, 3:0, 2:3, 2:1, 3:4, 3:2) a 1998 (Detroit - Washington 2:1, 5:4, 2:1, 4:1). Je vidět, že i v klíčových zápasech sezony zkrátka branek padá více.

O kolik více jich ještě může být? To ukáže až čas. Díky tomu, že vedení soutěže různými způsoby dělá vše proto, aby padalo více a více gólů, je možné, že se soutěž dokonce vrátí k vysokým výsledkům 80. let. Ale třeba Prospal si to nemyslí.
"NHL se zkrátka dostala do fáze, kdy padaly tři čtyři góly za zápas a muselo se s tím něco dělat. Začala se zmenšovat brankářská výstroj, upravily se i další věci… Navíc NHL má nejlepší hráče na světě, na to nezapomínejte," upozornil.
Mezi ně se v tuto chvíli řadí například finský pistolník Patrik Laine, který s devatenácti góly vévodí střelecké tabulce, v posledních pěti zápasech posbíral 11 branek a v listopadu už zaznamenal tři hattricky. Včetně jedné pětigólové bitvy!
Více k tématu: [Golden Knights už zase vědí, jak vyhrávat]
"Ale podívejte se na něj, před měsícem hrál čtvrtý útok a nebodoval v osmi z dvanácti říjnových zápasů. Jenže si věří, ví, že góly bude dávat. Dál dostával prostor a začalo to tam padat. A proč je dává? Protože nečeká, střílí z první, umí si najít prostor. Je to dar od Boha," rozplývá se Prospal.
Pro fanoušky jsou podobné statistiky příslibem do budoucna. Průměrný věk nejlepších pěti současných střelců ligy činí 24,6 let a cifru navíc 'kazí' třiatřicetiletý Alexandr Ovechkin. Další hladovci pak číhají v zákrytu.
Vzkaz je tedy jasný - žádné strachy, góly budou padat. A bude jich hodně.