Ve spárech Žraloků. Sharks pomáhá i hlučná aréna

Jako doplněk k tradičnímu srpnovému seriálu 31 týmů ve 31 dnech připravila naše redakce seriál Genius loci, který nabízí netradiční pohled na prostředí, v němž se hraje NHL. Autoři Michael Langr a Marek Burkert na svých cestách poznali 25 ze 31 stadionů a měst National Hockey League, v dalších arénách pak byli ostatní redaktoři. Proto vám můžeme zprostředkovat malý letní 'výlet' do všech ligových destinací osobním pohledem. V tomto díle se vydáme za San Jose Sharks.

Pro USA je San Jose symbolem prudkého rozvoje moderních technologií a inovací, které vymýšlejí ty nejchytřejší mozky v Silicon Valley. Co se děje na jižní straně Sanfranciského zálivu, ale od začátku 90. let zajímá i čím dál větší okruh fanoušků NHL.
Od roku 1991 se zde podařilo vybudovat jednu z největších hokejových pevností v Západní konferenci. V posledních sezonách jsou ambice San Jose Sharks opravdu maximální, uhrát jen play off už pro ně není žádný cíl.
Více k tématu: [Pavelski je pryč. A co bude s Thorntonem?]
První roky v NHL však byly pro klub, narozdíl od celoročně příjemného počasí, velice drsné. Úvodní dvě sezony strávili Sharks ve stotisícovém Daly City v aréně Cow Palace, původní hale California Seals, kteří hrávali NHL na přelomu 60. a 70. let. Moc štěstí jim to ovšem nepřineslo.
V premiérovém roce vyhráli Sharks jen 17 zápasů. Ve druhém dokonce pouhých 11, zato slízli 71 porážek, což je stále potupný ligový rekord.
Úplně jiný příběh však píšou Sharks od podzimu 1993, kdy byla otevřena aréna, v níž hrají dodnes, a jež získala přezdívku 'Shark Tank'. V přítomnosti hokejových Žraloků už se soupeři necítili zdaleka tak komfortně. Za posledních 25 sezon San Jose jen čtyřikrát nehrálo play off a fanoušci si zvykli na vysoký standard.

Pokud SAP Center (softwarová firma za pětileté období, kdy je součástí názvu arény, zaplatila 16,75 milionu dolarů) míjíte autem, tak vám letmým pohledem možná připomene spíš obří zahrádkářské centrum. Přes zdánlivou jednoduchost je ale aréna rafinovaně promyšlena do nejmenších detailů.
Designu dominují ostré rohy a trojúhelníky, které mají upomínat na žraločí čelisti. Ocelové části jsou vyvedeny v podobné barvě jako kůže vodního predátora. Kovové detaily jsou však rozmístěny i uvnitř haly a dokonce na kostce nad ledem, kde připomínají tvar žraločího zubu.
SAP Center je tak zdánlivě prostou, ale zároveň maximálně efektivní budovou, která chytře využívá motivy spojené se Sharks.
Zatímco některé arény aplikují nejrůznější vychytávky, aby snížily hladinu zvuku, v San Jose nic takového nenajdete, což značně přispívá k výjimečné atmosféře i pocitu, že euforie při domácích gólech odfoukne střechu haly.
Ta stála na začátku devadesátých let 162 milionů dolarů a většinově byla zafinancována z veřejných zdrojů. Na hokejové zápasy se do ní vejde 17.562 diváků, pro které je také jednou z nejpříjemnějších arén v celé lize.
Začněme od vstupenek, jejichž průměrná cena se pohybuje kolem 90 dolarů, což je vůbec nejméně v NHL a tato politika pak do SAP Center láká celé rodiny. Hala je umístěna v centru města, které je vzdáleno jen hodinu cesty od jižního cípu San Franciska, a přivádí do hlediště fanoušky ze širokého okolí.
Permanentku na Sharks míval i slavný hudebník Neil Young, fandí jim členové kapely Metallica, jejichž skladbu Seek & Destroy využívají pořadatelé v předzápasovém ceremoniálu.

Na zápasech je ale výborná kulisa i díky tomu, že v celé hale vlastně nenajdete špatné místo. Pokud tedy nejste zástupce médií, na něž se při konstrukci arény trochu zapomnělo.
Jakoby nestačilo, že do press boxu vede poměrně komplikovaná cesta, pod střechou arény vás ještě čeká nepříjemné překvapení - ve výhledu totiž brání nosníky, takže nikdy nejde spatřit celou ledovou plochu. Pro běžného návštěvníka je to ale jen nepodstatná marginálie, která mu beztak zůstane utajena.
Dvě patra oddělená skyboxy totiž nabízejí skvělý výhled pro všechny diváky. Když k tomu připočtete vskutku působivou předzápasovou show, která v play off nabírá na síle i díky speciálním světelným efektům, je o zážitek pokaždé postaráno.
"Nejlepší pak je, když hrajeme v play off s Los Angeles, protože ty zápasy jsou hodně vyhrocené a tak to mám rád. Kings jsou naši velcí rivalové a fanoušci tím hodně žijí," říká Tomáš Hertl, který si během šesti sezon u Sharks vydobyl pozici lídra.
Při domácích zápasech vjíždí český útočník na led skrz obří hlavu žraloka, což je rekvizita, kterou Sharks používají už od roku 1993 a byla vůbec první svého druhu v NHL.
Za více než čtvrtstoletí existence klubu měli příznivci San Jose idoly v hráčích, jako byli Mike Ricci, Owen Nolan nebo Evgeni Nabokov. Ten pravý boom ale rozpoutala až esa typu Patricka Marleaua, Joe Thorntona, Brenta Burnse...
[Více ze seriálu preview 31 za 31 na NHL.com/cs]
Sharks dosud pod strop SAP Center nevyřadili ani jeden dres klubových legend, ale místo tam mají právě pro výše jmenované opory. A kdo ví, třeba se k nim jednou zařadí i Hertlova osmačtyřicítka. Vyhlídky na to má pětadvacetiletý chasník ze Šeberova rozhodně solidní.
V roce 2016 chyběly Sharks jenom dvě výhry k tomu, aby bylo i jeho jméno zapsáno na Stanley Cupu, který však po zápase číslo šest zvedli v San Jose nad hlavy hráči Pittsburgh Penguins.
Výsada sáhnout si na stříbrný pohár zůstala zatím Sharks zapovězena. V mnoha dalších ohledech však kalifornská hokejová výspa patří k naprosté elitě NHL.