Chicago dál táhnou obvyklí podezřelí

Tyhle dva hokejové jestřáby měl už leckdo za poněkud vypelichanější opeřence. Jonathan Toews a Patrick Kane ale jasně ukazují, že jsou to i po třicítce pořád zatraceně nebezpeční dravci.

V noci na pondělí zásadně pomohli Chicago Blackhawks k výhře 4:1 nad Buffalo Sabres, tým tak natáhnul svou vítěznou šňůřu již na čtyři duely.
A děkovat za to opravdu může z velké části právě svým dvěma tahounům.
Kane bodoval již devět utkání v řadě. Toews se po mrzutějším období též dostal do formy, trefil se proti Sabres, před tím měl v krátkém sledu po sobě dva dvoubodové večery.
"Je fajn dostat se na takovou vlnu," pochvaloval si Kane. "Na podobnou chvíli jsme čekali od začátku sezony. Jsme teď jako tým schopní zvládnout i dva zápasy ve dvou dnech. Gól je schopný dát kdokoliv. Přesně to je přitom klíč k vytvoření vítězného mužstva."

V tomhle mluví Kane až příliš skromně. Je to především právě jeho a Toewsova zásluha, že se Chicago dokázalo (minimálně zatím) vydrápat z nedávného marasmu.
A že to byla značná bída! Šampioni z let 2010, 2013 a 2015 se dvakrát po sobě vůbec nedostali do play off, rozpačitě odstartovali i současný ročník. Vstoupili do něj třemi porážkami v řadě, s nulou je vyprášili třeba Carolina Hurricanes (0:4) nebo Nashville Predators (0:3).
Jenže v listopadu nabral jejich příběh docela jiný šmrnc. Mazácky vyřídili Vancouver Canucks (5:2), pak padli s Pittsburgh Penguins až na nájezdy (2:3), následovaly dvě vítězné bitvy s velmi silnými mužstvy - s Toronto Maple Leafs (5:4) a s Vegas Golden Knights (5:3).
Jejich fazonu pak korunovalo sobotní spláchnutí Nashvillu (7:2). Tedy utkání, jež Kane rozhodl bilancí 1+1.
"Je hezké vidět, že klukům jako on to tam padá," liboval si gólman Robin Lehner. "Nedávno jsme začali hrát trochu jinak, kouč Jeremy Colliton se rozhodl dát volnost ofenzivnímu talentu našeho mužstva. Projevuje se to."

Přinejmenším v případě dvou držáků Blackhawks to platí bezezbytku. Kane se díky své jízdě dostal na 9. místo produktivity NHL (11+15), Toews má poslední dobou bilanci bod na zápas. Slušná vizitka!
"Ještě že tak. Už mě ty řeči o tom, jak mi to nejde, moc nebavily," přiznal chicagský kapitán. "Sám vlastně pořádně nevím, kdy se to zlomilo. Zkrátka jsem se víc snažil hrát svou hru, být hodně na puku, dával jsem tomu o něco víc energie."
Nejen on pak dává své probuzení do souvislosti s návratem do lajny k Brandonu Saadovi, s nímž se mu už dříve dařilo. Colliton byl za jejich nedávné roztržení kritizován. Teď je asi definitivně zřejmé, nakolik tým může těžit z jejich souhry.
"Ale není to jen v tom," oponoval Colliton. "U Toewse stejně jako u jiných hokejistů záleží určitě i na psychice. Jakmile se hráč párkrát trefí, setřese ze sebe deku, najednou jde všechno snadněji. Víc si věří. Před tím měl Jonathan trochu střeleckou smůlu, puky se mu neodrážely správným směrem. Malinko to jeho hru poznamenalo. U tak výjimečného hráče se to ovšem zase muselo obrátit."

Probuzení lídrů se okamžitě projevuje i na umístění klubu. Zatímco ještě před pár týdny se Chicago krčilo kdesi u dna tabulky, teď už je pouze jediný bod od místa zaručující divokou kartu. Oproti svým momentálně největším konkurentům Golden Knights a Calgary Flames má navíc odehráno o několik zápasů méně.
"Dáváme teď fakt spoustu gólů," poklonil se svým ofenzivním spoluhráčům brankář Corey Crawford. "Už nějakou dobu je to tak, že toho soupeřům moc nedovolíme. I před tím jsme si vypracovávali dost příležitostí, létalo nám to ale všude možně. To se hodně změnilo."
Ke Kaneovi s Toewsem se navíc skutečně přidávají i další trumfy. Alex DeBrincat si stejně jako Dylan Strome připsal už 16 bodů, Saad jich má dvanáct. Naposledy se proti Buffalu vytáhnul dvougólovým představením i Kirby Dach, trojka posledního draftu.
"Cítím velké sebevědomí," přiznal po utkání se Sabres. "Hodně mi pomáhá, že dobře hraje celý tým, že to šlape našim největším oporám."
Tím jsme zase u Kanea s Toewsem. Jsou po nějaké době opět tam, kam patří. A s nimi se vzhůru šplhá i celé Chicago.