Z vtipu se stala legenda. Cheevers uhranul NHL

Říká se, že jedna fotografie vydá za tisíc slov a platí to také ve sportu. Každou třetí sobotu v měsíci vybírá redakce NHL.com/cs z archivů obrázek některého z ikonických momentů hokejové historie a přiblíží vám 1000 slovy nejen jeho protagonisty, ale i dobový kontext s nimi spojený. V tomto vydání si zavzpomínáme na nejslavnější gólmanskou masku v dějinách NHL, kterou nosil svéráz Gerry Cheevers.

Slavná fotka a její aktér
Od vzniku ligy až do začátku 60. let jste si gólmana týmu NHL podle vizáže prostě nemohli splést. Odvážní chlapíci se večer, co večer vrhali do střel, které jim vyrážely zuby a nemilosrdně trhaly tváře. Jizev neustále přibývalo.
Útočící hráči sami přiznávali, že když měli s brankářem nevyřízené účty, dloubli schválně do puku, aby letěl trochu výš a na ledě hned byla krev. Však i Gary Cheevers si na začátku kariéry v NHL, která nastartovala krátkým působením v Toronto Maple Leafs, užil spoustu šití obličeje.
Jeho působení v lize je ale neodmyslitelně spojeno s Boston Bruins, kde dohromady strávil 12 sezon a získal s nimi i dva Stanley Cupy v letech 1970-72. Ve slavné éře personifikované jmény Bobby Orr, Phil Esposito, Johnny Bucyk, Derek Sanderson či Wayne Cashman.

K legendě spojené s jeho maskou přispěla náhoda. Cheevers totiž nevynechal jedinou příležitost, jak si zkrátit trénink, takže využil i chvíle, když ho na jenom z nich zasáhl puk do hlavy a odebral se ihned do šatny.
Starostlivý kouč Harry Sinden se po nějaké době vydal do kabiny, aby zjistil, jaké škody kotouč napáchal, ale ke svému překvapení zastihl Cheeverse s cigaretkou v ruce, jak popíjí pivo...
Sinden ulejvákovi okamžitě nařídil, ať se vrátí na led. Kondiční trenér John Forristall, který byl scénce přítomen, vzal z legrace fixu a na bílou Cheeversovou tréninkovou masku nakreslil první 'jizvu'. Při každé další podobné příležitosti přibyla další. A bostonský gólman později tvrdil, že ho uchránila nejméně před 150 stehy v obličeji.
Cheevers ale neměl jedinou masku s obdobným designem, používal i několik tréninkových, které vypadaly úplně stejně.
"O to, jak maska vypadá, se staral Frosty (Forristall). Moje práce byla tu masku nosit. Měl jsem jednu zápasovou a pak asi devět nebo možná deset dalších, které jsem používal v přípravě. Ale ty stehy na nich byly v zásadě všechny na stejných místech," popisoval Cheevers.
"Řeknu vám ale jednu věc: pokud bych tu masku neměl a puk by mě trefil do těch míst, kde byly namalovány jizvy, tak bych vážně vypadal jako Boris Karloff," zmínil bostonský brankář herce, kterého ve třicátých letech minulého století proslavila role zoufalého monstra ve filmu Frankenstein.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
"Takže ten prvotní nápad byl vtip. Chtěl jsem se vytratit z tréninku," netajil nikdy Cheevers. "Jen jsme na masku domalovali jizvu, abychom trochu poškádlili kouče Sindena."
Postupem času se ale jeho maska stávala čím dál tím víc proslulejší a Cheevers cítil její pozitivní vliv na to, aby se nejprve pořádně uchytil v NHL a později se dokonce stal členem Síně slávy.
"S maskou se totiž cítíte jinak. Je to úplně jiný pocit, než když ji nemáte. Připadáte si ve větším bezpečí, víc si dovolíte," tvrdil.
Hrdina a jeho éra
Kariéra muže se zjizvenou maskou zahrnuje dvě dekády vývoje NHL, éru 'Original Six' s jejími velkými hvězdami i následnou expanzi roku 1967 a další rozšiřování. Cheevers si na čtyři roky odskočil do WHA, kde chytal za Cleveland, ale později přidal ještě dalších 166 zápasů v pěti sezonách za Bruins. Aktivní kariéru ukončil ve 39 letech, celkem se v NHL objevil ve 418 utkáních.
Už příhoda s maskou naznačila, že Cheevers byl velice svérázný chlapík. Pokud to nebylo výrazně nutné, rozhodně se nějak nepřetěžoval.
"Vybavuju si zápas s Bruins, kdy jsem na modré naznačil střelu, dva soupeři se snažili ji zblokovat, ale já si puk stáhl, abych byl blíž," popisoval Bobby Hull, jehož ďábelské rány byly proslulé a mezi gólmany krajně neoblíbené.
"Když jsem pak napřáhl znovu, musel jsem se začít smát, protože branka byla prázdná a za posledním hráčem, který úplně mimo předstíral obranu, se schovával Gerry," neubránil se Hull smíchu ani po letech.

Cheeverse si ovšem nemohl vynachválit proslulý kritik Don Cherry, který vedl Bruins v letech 1974-79. Líbilo se mu, jak vykrývá úhly a nebojí se útočníkům vypíchnout puk hokejkou. To ještě Cherry netušil, že osobitý brankář se stane hned v roce 1980 také bostonským koučem.
Bruins v předchozích devíti sezonách sedmkrát vyhráli divizní titul. Když se ale v sezoně 1979-80, jež byla poslední v gólmanově kariéře, umístili až jako třetí, rozhodl se Sinden, teď už na pozici generálního manažera, že raději vyhodí Freda Creightona a na jeho místo po krátkém váhání dosadil Cheeverse.
V nové roli nezačal rodák z Ontaria moc přesvědčivě. V play off 1981 prohráli Bruins už v prvním kole 0:3 na zápasy s Minnesota North Stars, kteří předtím v Boston Garden nikdy nevyhráli.
Sinden, jenž měl s Cheeversem trpělivost už jako kouč, ho ale podržel i jako manažer. V sezoně 1982-83 už získali Bruins fantastických 110 bodů, ovšem v konferenčním finále podlehli pozdějším vítězům Stanley Cupu z New York Islanders.
V kádru, který Cheevers vedl, byli tehdy i Ray Bourque, Brad Park, Rick Middleton, nebo Craig MacTavish. Když ale v sezoně 1984-85 skončil Boston až čtvrtý v Adamsově divizi, Sinden už se neslitoval a bývalého svěřence z místa trenéra vyrazil.
Více k tématu: [Bronzový Chára. Lepší jsou jen Jágr a Lidstrom]
Historický význam
První gólmanské masky vypadaly tak trochu jako výbava pro šíleného psychiatra Hannibala Lectera z filmu Mlčení jehňátek. Jen pouhý kus hmoty bez jakékoli osobitosti, který měl jediný úkol: aspoň částečně ochránit před svištícími puky.
Zatímco Jacques Plante bude mít navždy nehynoucí zásluhy, že i přes tuhý odpor okolí si jako první nasadil masku v soutěžním zápase, Cheevers z masky dokázal udělat nástroj individuality.
Zjizvený design byl sice původně jen vtipem, ale později začal být brán i jako pocta všem gólmanům, kteří se neváhali obětovat pro blaho týmu a lékaři jim mnohokrát museli upravovat fasádu.
Však to mnohokrát zažil i bostonský hrdina, ale díky masce nedopadl třeba jako Terry Sawchuk. Jeho přízračná fotografie z magazínu Life ukazuje, že skutečně neměl daleko k vizáži, kterou Cheevers popisoval jako 'týpka podobného Borisi Karloffovi'.
Když se v roce 1976 konal první ročník Canada Cupu, měl už domácí brankář Rogie Vachon pěkně vylisovanou umělohmotnou masku, zatímco o Jiřím Holečkovi a Vlado Dzurillovi z týmu Československa se v zámoří psalo, že mají na hlavách obří preclíky.

Vyjádřit svou osobnost prostřednictvím masky se záhy stalo touhou většiny gólmanů. Podivuhodnou nosil např. John Davidson z New York Rangers, ale hlavně jeho parťák ze sezony 1976-77 Gilles Gratton, jehož maska byla inspirována fotografií lva z časopisu National Geographic.
Dnešní gólmani, kteří si na svou výstroj nechávají u špičkových designérů zhotovovat nejrůznější libůstky, nejspíš ani nevědí, kterým průkopníkům za to mohou děkovat.
Cheeversova maska byla takovým průkopnickým dílem. Žádná další si nezískala v hokejovém světě obdobnou proslulost.
"Nebýt jí, asi bych v té Síni slávy nebyl," uznala dnes už osmasedmdesátiletá brankářská legenda.