Třikrát 68. Čechům u Penguins vládl Jágr

Během května v době přerušené sezony 2019-20 vám přinášíme seriál, který pojednává o českých hráčích v historii NHL. Postupně rozebíráme krajany-průkopníky ve všech současných klubech ligy: prvního, nejlepšího a nejpopulárnějšího Čecha v jejich dějinách. Pokračujeme dalším týmem Metropolitní divize - Pittsburgh Penguins.

Pittsburgh Penguins
Aktuálně: 86 bodů; 3. v Metropolitní divizi
V NHL od roku: 1967
Češi v historii klubu: Jaromír Jágr, Jiří Hrdina, Martin Straka, Petr Nedvěd, Josef Beránek, Robert Lang, Jiří Šlégr, Jan Hrdina, Pavel Skrbek, Petr Klíma, Michal Rozsíval, František Kučera, Milan Kraft, Roman Šimíček, Josef Melichar, Michal Sivek, Vladimír Vůjtek, Petr Sýkora, Zbyněk Michálek, Martin Škoula, Tomáš Vokoun, Dominik Uher, Dominik Simon.
První Čech: Jaromír Jágr
Psal se rok 1990, Československo mělo za sebou první svobodné volby a prezidentem se stal Václav Havel. Podobná revoluce jako v politické a společenské oblasti proběhla i v hokejovém světě. A díky tomu zaznělo jako číslo 5 draftu NHL jméno Jaromír Jágr.
Z dnešního pohledu je téměř nepochopitelné, že vlasatý mladík z Hnidous u Kladna šel na řadu až jako pátý, za Owenem Nolanem, Petrem Nedvědem, Keithem Primauem a Mikem Riccim. Vždyť bodový součet jakýcholiv dvou hráčů vybraných před ním nedosahuje ani zdaleka celkového počtu Jágrových 1921 bodů v NHL.
"Nikdo totiž nevěřil, že jsem opravdu schopen za tři měsíce nastoupit v NHL," mínil Jágr ve své biografii.
Ale stalo se. V září 1990 se Jágr vydal do Ameriky a na tréninkovém kempu zažíval první krásy i nástrahy života ve velkém světě NHL. Pod křídla si ho vzaly hvězdy: Mario Lemieux, Paul Coffey a Brian Trottier.
"Trotts byl perfektní. Snažil se mi všechno vysvětlit, ale já mu vůbec nerozuměl. Pomáhal mi i během hry," vzpomínal Jágr na slavného centra.
"Coff byl úplně jiný případ. Elegán, věčně v černém a věčně někde ve společnosti," popisoval zase jednoho z nejlepších ofenzivních beků ligových dějin. "Vzal mě třeba do restaurace, ukázal mi, jak mluvit s čišníkem, jak objednávat, jak se nechává spropitné, ale povídal mi i o dalších důležitých věcech, jako kde jak nakupovat a tak. Pak všechno zaplatil a řekl: 'Příště musíš zase pozvat ty mě, takhle se to tady dělá.' Vybral však nějakou levnou restauraci, aby mě to moc nestálo, a nechal se pozvat třeba jenom na snídani."

Pod dohledem hokejových legend Jágr v Pittsburghu rychle vzkvétal, i když měl i svá slabší období a splíny. Aby mu nebylo smutno, pořídilo mu vedení brzy dalšího Čecha - z Calgary Flames přišel během sezony v trejdu mazák Jiří Hrdina.
A Jágr se Penguins rychle odvděčil: během dvou let vyrostl v superstar, která po často ze zdravotních důvodů nepřítomném Lemieuxovi přebírala hlavní starost o ofenzivu mužstva.
A především díky Jágrovi se pak na přelomu století sešlo v Pittsburghu až 11 krajanů včetně kouče Ivana Hlinky v týmu, jemuž přezdívali Prague Penguins.
\[Připomeňte si české průkopníky v týmech NHL - stačí kliknout zde\]
Nejlepší Čech: Jaromír Jágr
439 gólů, 640 asistencí a 1079 bodů, to je Jágrova bilance za 11 let a 806 zápasů za Penguins. Žádný jiný Čech z celkem 21 hráčů v poli nemá v žádné z těchto statistik ani polovinu toho, co s tučňákem na dresu dokázal útočník s číslem 68.
Právě v Pittsburghu prožil Jágr nejlepší léta kariéry. V prvních dvou vyhrál dvakrát po sobě Stanley Cup, pak sbíral individuální trofeje: pětkrát Art Ross Trophy (1995, 1998-2001), dvakrát Lester B. Pearson Award (1999, 2000) pro nejlepšího hráče sezony podle volby samotných hokejistů a v roce 1999 Hart Trophy pro nejužitečnějšího hokejistu ligy.
V sezoně 1995-96 nasbíral úžasných 149 bodů, na tolik se v celé historii NHL dostalo jen pět hráčů: Wayne Gretzky, Mario Lemieux, Steve Yzerman, Phil Esposito a Bernie Nicholls.
Jágr hrál NHL za devět klubů, ale ve zbývajících osmi nenasbíral dohromady tolik bodů jako ve svém prvním.

Nejpopulárnější Čech: Jaromír Jágr
Žádný jiný Čech v historii Penguins nemohl být populárnější než ten nejlepší, tím spíš, když Jágr strávil v klubu poměrně dlouhou dobu. Navíc nešlo jen o skvělého útočníka, ale taky o velký originál.
Hned v prvních letech kariéry ho proslavila jeho 'deka', účes vepředu s kratšími a vzadu s dlouhými vlasy, které za ním vlály při jeho ofenzivních parádičkách. S tím, jak se postupně zlepšoval v angličtině, víc a víc vynikla jeho veselá, leckdy až příliš bezstarostná povaha.
To všechno fanoušci milovali. Jágr dostával tisíce dopisů, na diskotékách se kolem něj kupily hrozny dívek. Kdekoliv se objevil, nastalo haló.
"V Pittsburghu nemůžu vůbec do obchodu. Lidé mě okamžitě poznají, všichni se ke mně seběhnou a vznikne tam velký chaos. Ještě horší je to však v bance. Jednou jsem tam šel a způsobil obrovský povyk. Policie dokonce musela přivolat posily, aby v tom zmatku někdo banku nevyloupil," popisoval ve své biografii.
Ovšem pozor, nastaly i časy, kdy se z velké lásky stala nenávist. Když se už devětatřicetiletá legenda vracela v roce 2011 ze tříleté ruské anabáze a podepsala úhlavním rivalům, týmu Philadelphia Flyers, pálily se v Pittsburghu dresy s číslem 68 a na slavného mazáka bučeli z tribun.
S postupem času, s novými a novými angažmá v méně 'škodlivých' klubech jako Dallas Stars, Florida Panthers či Calgary Flames a respektem, který si získal jako veterán po čtyřicítce, se však i tyhle hrany obrousily a dnes se dá říct, že je Jágr stále jednou z nejpopulárnějších postav v dějinách klubu.
I když už asi nebude oblíbený tolik jako v bohatýrských 90. letech.