Hala Sabres šedne, ale budoucnost je slibná

Jako doplněk k tradičnímu srpnovému seriálu 31 týmů ve 31 dnech připravila naše redakce seriál Genius loci, který nabízí netradiční pohled na prostředí, v němž se hraje NHL. Autoři Michael Langr a Marek Burkert na svých cestách poznali 25 ze 31 stadionů a měst National Hockey League, v dalších arénách pak byli ostatní redaktoři. Proto vám můžeme zprostředkovat malý letní 'výlet' do všech ligových destinací osobním pohledem. Tentokrát je na řadě Buffalo.

Na břehu Niagary... Těmito slovy začíná známá česká trampská píseň a my je můžeme použít i jako motto k výletu na hokej v podání Buffalo Sabres.
Niagarské vodopády jsou tu symbolem. Místem, které odděluje, ale i spojuje Kanadu a USA. Důvodem, proč zdejšímu klubu NHL fandí tolik příznivců z obou stran hranice.
Sabres jsou jediným celkem NHL ze Spojených států, v jehož hale zní i v zápasech dvou celků z USA vedle americké také kanadská hymna. Zpívají ji tu jako poctu tisícovkám diváků, kteří jezdí na každý zápas z druhé strany Niagary: kanadská města Port Colborne, Welland, St. Catharines a okolí jsou výsostnou zájmovou oblastí tohoto amerického klubu.

I mezi místními Američany je tu ale hokej stejně populární jako v Kanadě. Vždyť každou zimu tu zamrzají rybníky, ve zdejší sotva milionové aglomeraci jsou desítky krytých hal a další desítky plácků a otevřených kluzišť. A vedle NHL tu ze čtyř velkých amerických lig působí už jen Buffalo Bills ve fotbalové NFL.
Není divu, že hokej tu je tak populární. Buffalo je jedním z nejchladnějších velkých měst v USA. Lake Erie je jediným z Velkých jezer, které na povrchu pravidelně zamrzá. Takzvaný Lake Effect často posílá do města sněhové bouře, teploty v Buffalu rychle padají pod -20 stupňů; v lednu 2014 se dostaly pod -40.
"Ty vánice jsou tu někdy opravdu kruté," říkal český útočník Aleš Kotalík, jenž v minulé dekádě patřil k elitním střelcům Sabres. I když tehdy ještě neměl rodinu, v garáži parkoval velké SUV. Stejně jako jako většina jeho spoluhráčů. "Důvod je jednoduchý. Na sněhu se s ním jezdí líp. Sporťáka by tady člověk během sezony moc nevyužil," vysvětloval.
"Žádné jiné město v USA nemá tolik sněhu. Po zahradě se nám prožene vánice a během chvilky se prožene půlmetrová nadílka. Jednou jsme měli sníh nepřetržitě od Vánoc až do Velikonoc," psal ve svém životopise 'Chytám svůj život' brankář Dominik Hašek, jenž působil u Sabres mezi lety 1994 a 2001.
31 týmů ve 31 dnech*** ***: [Krueger se vrací do NHL, co dokáže v Buffalu?]
Snad právě kvůli podnebí je drsnější i naturel zdejších obyvatel. "V Buffalu nepadají peníze ze stromů. Je to kraj 'modrých límečků', tvrdě fyzicky pracujících lidí. Určitě tu nesídlí tolik úspěšných obchodníků jako na výchjodním pobřeží," věděl Hašek.
Na podzim i na jaře je tu ovšem příjemně. Když pomineme 'must' v podobě zmiňovaných Niagarských vodopádů, i v samotném Buffalu je spousta parků, známá botanická zahrada... Vyhlášená jsou Buffalo Wings, kuřecí křídla, která mohou být pekelně ostrá.
Pro toho, kdo vyloženě nemiluje život v gigantických megalopolích, pak může být uklidňující, že v Buffalu je to všude celkem blízko. Kotalík bydlel pět minut autem od haly, na letiště dojel za čtvrt hodiny.
Vždyť také Buffalo je s necelými 300 tisíci obyvateli nejmenším městem, ve kterém se hraje NHL. A celé ani ne milionové souměstí je rovněž nejmenší aglomerací pro tuto hokejovou soutěž.
Když se vydáte po rekonstruovaném nábřeží Canalside, dovede vás krátká procházka až ke KeyBank Center. Hala postavená v roce 1996 byla novým domovem Sabres místo dosluhujícího stadionu Memorial Auditorium a vystřídala názvy Marine Midland Arena, HSBC Arena a First Niagara Center, až před třemi lety dostala ten současný.

"Považuji ji za nejlepší v NHL," psal Hašek ve své autobiografii z přelomu století. "V útrobách arény bylo moderně vyřešeno zázemí pro dva týmy i armádu televizních společností, pod tribuny se vejde příjemná restaurace i desítky bufetů, rozsáhlé kanceláře klubu i obchod se suvenýry Sabres, který patří k největším v NHL."
Mimochodem, právě ve zdejším fan shopu najdete ještě dnes dresy se jmenovkou HASEK na zádech - na legendárního gólmana, který přivedl koncem 90. let vcelku průměrný tým dvakrát do finále Východní konference, jednou do finále Stanley Cupu a který v dresu Buffala vybojoval dvě Hart Trophy a rekordních šest Vezinových cen, tu dodnes nadšeně vzpomínají.
A jeho číslo 39 visí od 13. ledna 2015 pod stropem haly jako navždy zapovězené pro další hokejisty klubu.
[Více ze seriálu preview 31 za 31 na NHL.com/cs]
Dnes už hala nepatří k nejmodernějším v NHL, po letech existence je už trochu zašedlá a totéž se dá říci i o sedačkách uvnitř. Ve městě se stále hlasitěji ozývají výzvy k nutné rekonstrukci. Nemá ani tak strmé tribuny jako staré Auditorium a atmosféra v ní není tak bouřlivá jako bývala na Sabres zkraje 90. let. Ale z většiny míst je dobře vidět a svým laděním a všudypřítomným odkazem na někdejší hvězdy umně propojuje moderní dobu s bohatou historií zdejšího hokeje.
Vždyť Sabres se pyšní velkou hokejovou tradicí. V NHL působí už 50 let, sezonu 2019-20 vyhlásili jako Zlatý rok. V 70. letech znal každý hokejový fanoušek na Západě termín The French Connection (Francouzská spojka): útok ve složení Gilbert Perreault, Rick Martin a Rene Robert patřil dlouho k nejlepším v soutěži a před KeyBank center dnes stojí socha celé téhle lajny.

Na druhou stranu jde o klub, jenž ještě nikdy nezískal Stanley Cup a vedle Vancouver Canucks, kteří spolu s ním rozšířili NHL od sezony 1970-71, na něj čekají nejdéle ze všech současných celků (neslavný rekord převzali od St. Louis Blues, kteří ho vyhráli letos).
Nejblíž byli v roce 1975 a pak 1999, kdy hráli finále. Někteří jeho aktéři dodnes cítí hořkou pachuť - rozhodující gól Bretta Hulla z Dallas Stars do Haškovy sítě v šestém utkání série tehdy podle nich neměl platit. Skandování 'No Goal!' se z tribun ozvýalo ještě dlouho poté...
Jako kdyby nad Sabres visela kletba za to, jak ve finále Stanley Cupu 1975 proti Philadelphia Flyers zabil domácí centr Jim Lorentz švihem hokejky netopýra, který mu létal nad hlavou.
Výsledky z posledních let (tým se osm let neprobojoval do play off) navíc sráží návštěvnost. Přesto, že je hokej v oblasti tak populární, letošní sezona skončila s průměrem 17.908 na zápas, což znamená víc než 1200 volných míst (kapacita haly je 19.070). A to je na severní část USA hodně. Ostatně, méně diváků chodilo na Sabres naposledy v ročníku 2005-06.
Budoucnost však tak šedivá být nemusí. Klub zvažuje renovaci arény, na střídačce bude nový trenér - populární Ralph Kruger. A v kádru je několik mladých hvězdiček, z nichž mohou vyrůst ligové superstar, přičemž Jack Eichel už se jednou z nich stal.
Hokejové Buffalo zcela jistě potřebuje oživení. To však může klidně přijít stejně rychle, jako zdejší sněhové bouře od Erijského jezera.