Zbyněk Michálek je po návratu do Phoenixu spokojený. Tým však musí přidat

Všude dobře v arizonské poušti nejlíp. Trochu upravené české pořekadlo vyznává Zbyněk Michálek, obránce, který podruhé v kariéře zakotvil u Phoenix Coyotes. Do klubu, kde strávil pět sezon, se vrátil po dvouletém působení v celku Pittsburgh Penguins. A nebýt slabého začátku mužstva v novém ročníku, byl by naprosto spokojený.

Phoenix, jenž loni vyhrál Jihozápadní divizi a postoupil až do semifinále Stanley Cupu, v této sezoně strádá. Prohrál čtyři ze šesti utkání a v úterý byl se čtyřmi body předposledním týmem Západní konference.

Pondělní výhra 4:0 nad Nashville Predators ovšem věští zlepšení a zároveň je i dobrou vizitkou pro defenzivu, v níž se český obránce velmi rychle zabydlel. "Jsem moc rád, že jsem zpátky. Cítím se dobře, jako kdybych nikdy neodešel," prohlásil Michálek. "Ve Phoenixu je super parta hráčů. Znám tady skoro všechny – přes trenéry, lidi okolo týmu. Znám i systém, který hrajeme. Takže pro mě bylo jednodušší se vrátit. Nešel jsem do neznámého."

Pohodlný comeback ještě ulehčil fakt, že v kabině se rodák z Jindřichova Hradce setkal se třemi krajany: s útočníky Radimem Vrbatou a Martinem Hanzalem i s obráncem Rostislavem Kleslou. "Proti Pittsburghu, kde nebyl žádný další Čech a ani ne moc Evropanů, to je pro mě velká změna. Takže i z toho důvodu je to jednodušší. Padnou nějaké vtípky, zajdeme si společně na večeři. Ale znám tady spoustu hráčů. Je to pro mě, jako kdybych se vracel domů. Cítím se tady hrozně dobře," říká Michálek.

Snad jediným podstatným rozdílem proti dřívějšku je změna v postavení klubu, jenž byl ještě před pár lety spíš otloukánkem Západní konference a v období 2003 až 2009 si ani jednou nezahrál ve vyřazovací fázi sezony. "Poslední tři roky udělal klub play off, organizace šla hodně nahoru a zázemí se zlepšilo," popisuje Michálek. "Proti době mého příchodu před osmi lety to teď je na úplně jiné úrovni. I tým je v NHL braný jinak, má více respektu. Už nás neberou na lehkou váhu, i když je pořád spousta lidí, kteří si myslí, že nemáme na to, abychom postupovali do play off."

Podle staršího z dvojice hokejových bratří (Milan Michálek hraje v Ottawě) je navíc ve Phoenixu větší pohoda než v Pittsburghu. Pens totiž patří k hlavním favoritům na zisk Stanley Cupu, kdežto Coyotes mohou spíš jen příjemně překvapit. "Pittsburgh byla skvělá zkušenost, hrál jsem v top týmu, který má každý rok jen ty nejvyšší ambice. Ale s tím souvisí i tlak na hráče," připomíná Zbyněk Michálek.

"Jsem rád, že jsem si to prožil. Bohužel výsledky nebyly takové, jaké si vedení představovalo," připomíná vyřazení od rivala Philadelphia Flyers v prvním kole loňského play off. "Takže musely přijít nějaké změny a vytrejdovali mě. Ale já jsem za to rád. Cítím se tady hodně dobře. I rodinné zázemí je super, máme tady hodně známých a kamarádů. Takže pro děti a pro manželku je to pěkné místo na život."

Michálek strávil v Arizoně nejdelší kus profesionální kariéry. Do Phoenixu přišel po roce v Minnesotě a dalším roce ve farmářském celku Houston Astros, kde hrál během výluky v sezoně 2004-05. U Coyotes působil pět sezon a v nich nastoupil ke 393 duelům. Tři sezony odehrál kompletní a v dalších dvou nevynechal víc než deset startů.

"Ani nevím, čím to je, ale cítím se tady hrozně dobře. Zatím jsem tady hrál svůj nejlepší hokej v kariéře," tvrdil třicetiletý bek, vedle nějž letos nastupuje ve dvojici talentovaný Oliver Ekman-Larsson. "Je to skvělý hokejista. Strašně dobře bruslí a s pukem dovede i tvořit. Podle mého je jedním z nejlepších mladých obránců v lize a bude se ještě zlepšovat," chválí Čech, jenž by se svými zkušenostmi měl působit i jako mentor pro talentovaného Švéda.

Tenhle duet je navíc dobře vyladěný: Ekman-Larsson je spíš tvořivým typem, Michálek zase spolehlivým defenzivním bekem, jenž by měl produktivního parťáka jistit podobně, jako třeba před rokem v Ottawě Filip Kuba švédského rychlíka Erika Karlssona. "Líbí se mi, že jen nevyhazuje puky, ale snaží se s nimi něco udělat. Spoluhráče zásobuje dobrými nahrávkami a umí zahrát jak vepředu, tak i vzadu. V takhle mladém věku je to pozoruhodné," podotkl český bek.

I on sám zvládl vstup do NHL solidně i přesto, že má za sebou vcelku složitou operaci kyčle (kvůli tomu přišel i o start na mistrovství světa IIHF 2012) a na podzim nikde nehrál, protože kvůli postoji Karlových Varů, jimž tabulkově pro extraligu patřil, nesměl nastoupit v Českých Budějovicích.

"Měl jsem strach, jak tělo zareaguje, jak se budu cítit po tak dlouhé dlouhé době na ledě. Zvlášť po té operaci, která byla docela velká. Ale zatím je to dobré, musím to zaklepat," říká Michálek, který strávil léto a podzim odpočinkem a postupně stále náročnějším cvičením. "Ze začátku jsem ještě rehabilitoval s kyčlí, postupem času se to však zlepšilo a byl jsem zdravý. S rodinou jsme byli ve Phoenixu, asi čtyřikrát týdně jsem chodil na led, do toho posilovna. Začal jsem hrát golf, abych jen neseděl doma. Taky jsem si užil děti, jezdili jsme na různé výlety po Arizoně. Ten čas docela rychle utíkal."

Stejně rychle však teď utíká čas po začátku sezony. Aby se Phoenix aspoň přiblížil vynikajícím výsledkům z loňska, musí rychle přidat. Jinak by ve zkrácené sezoně mohlo být už brzy pozdě.