World Cup: Absentérům vévodí Jágr a Kessel

World Cup of Hockey v Torontu bude bezesporu turnajem, na němž startují ti nejlepší hokejisté světa. Bude to ještě o stupeň vyšší level než mistrovství světa IIHF, co do počtu a koncentrace velkých hokejových es dokonce vyšší level než play off NHL.

Přesto existuje i několik velkých hvězd, které budou na Světovém poháru hraném od 17. září do 1. října chybět. Podívejte se na žebříček deseti největších jmen, jejichž nositelé budou vrcholný turnaj za účasti Kanady, USA, Česka, Týmu Evropy, Švédska, Finska, Ruska a Týmu Severní Ameriky do 24 let sledovat jen v televizi. Ať už z vlastní vůle, nebo proto, že nebyli vybráni.

1. Jaromír Jágr (Česko, Florida Panthers)

Třetí nejproduktivnější útočník historie NHL by byl největší hvězdou české reprezentace a jednou z největších osobností turnaje. Ale Jágr si sám vybral, že na World Cupu startovat nechce, a generálnímu manažerovi národního týmu Martinu Ručinskému se omluvil. Turnaje na startu sezony mu nikdy příliš nesvědčily, ve 44 letech se chce navíc v klidu chystat na další seoznu na Floridě a nechat místo v reprezentaci mladším. I když na mistrovství světa IIHF v Praze 2015 byl nejlepším hráčem (minimálně českého týmu), po něm se s reprezentací rozloučil a letos se ukázalo, že to bylo nadobro.

2. Phil Kessel (USA, Pittsburgh Penguins)

V letošním play off je Phil Kessel nejproduktivnějším hráčem Penguins, kteří sahají po Stanley Cupu. Na poslední olympiádě v Soči 2014 byl s pěti góly a osmi body nejproduktivnějším hráčem celého turnaje. Přesto se do americké nominace nevešel. Místo něj byl koncem května doplněn James van Riemsdyk z Toronto Maple Leafs, jenž nehrál od 9. ledna, kdy si zlomil nohu. Není tajemstvím, že Kessel má komplikovanou povahu a právě to mohlo být důvodem, proč ho generální manažer USA Dean Lombardi nevzal. Až zápasy s Evropou, Kanadou a Českem ukážou, zda to nebyl příliš velký luxus.

3.Kris Letang (Kanada, Pittsburgh Penguins)

Do špičky žebříčku opomenutých patří i další velká opora Penguins. Obránce Kris Letang je klíčovým mužem zadních řad Pittsburghu, v play off hraje téměř 29 minut za zápas (28:51) a ve 22 utkáních v něm nasbíral 14 bodů. O tom, že prožívá nejlepší sezonu v kariéře, svědčí i jeho osobní rekord 67 bodů v 71 utkáních základní části. Kanada však vsadila na více defenzivně laděné beky, protože těch ofenzivních má dost. A Letang se jí do kádru nevešel navzdory úchvatné formě.

4. Corey Perry (Kanada, Anaheim Ducks)

Kanonýr z Anaheimu měl stejně jako celý tým slabší start do sezony, ale pak se z něj oklepal a nakonec zakončil základní část s 34 góly. Vedení Kanady vzalo Ryana Getzlafa, s nímž vytvořil jednu z nejsehranějších dvojic posledních let - proto je zvláštní, že k němu nevzalo Perryho. Tím spíš, když byl kapitánem Kanady na mistrovství světa IIHF, kde dovedl tým ke zlatu a stal se členem Triple Gold Clubu pro vítěze MS, olympiády i Stanley Cupu.

5. Ilya Kovalchuk (Rusko, SKA Petrohrad)

Byly doby, kdy Ilya Kovalchuk patřil k nejlepším kanonýrům na světě. V roce 2008 vystřelil Rusku titul mistrů světa proti domácí Kanadě v Quebecu a i jindy dokázal rozhodovat velké zápasy. Jenže jeho příliš individualistický přístup a složitá povaha trenéra Olega Znaroka otrávila, a tak dalo vedení sborné přednost hráčům, kteří zářili na letošním šampionátu jako Evgenii Dadonov, Vadim Shipachev nebo Ivan Telegin.

6. Tyler Johnson (USA, Tampa bay Lightning)

Tyler Johnson patří k nejšikovnějším centrům na světě a s Tampou si druhým rokem po sobě zahrál finále Východní konference, přesto se nevešel do americké nominace. V sezoně ho sužovala zranění a dlouho hledal loňskou formu, ale v 17 utkáních play off nasbíral 17 bodů. Lombardi s trenérem Johnem Tortorellou však budou víc než na technické hráče sázet na důraz a přímočarost, proto před Johsonem překvapivě dostali přednost hráči jako Ryan Callahan, Brandon Dubinsky nebo Justin Abdelkader.

7. P.K. Subban (Kanada, Montreal Canadiens)

Dynamický obránce nasbíral v této sezoně za Canadiens 51 bodů, v posledních letech pravidelně patřil mezi kandidáty na Norris Trophy a v roce 2013 ji získal. Navíc byl členem týmu Kanady, který vyhrál olympiádu v Soči, byť na okraji sestavy. Jenže v kádru pro Světový pohár nebude. Stejně jako u Letanga před ním dostali přednost defenzivně odpovědnější beci jako Marc-Edouard Vlasic nebo Jake Muzzin. Pro fanoušky je to škoda, protože Subbana je zábavné sledovat ať už při jeho divokých kouscích, nebo při chybách - vždy, když je na ledě, tak se něco děje.

8. John Klingberg (Švédsko, Dallas Stars)

Johnu Klingbergovi přezdívají ve Švédsku 'Malý Erik Karlsson', ale ve své druhé sezoně v NHL vyrostl tak, že se svému slavnému předchůdci z Ottawa Senators téměř vyrovnal. Klingberg nasbíral v základní části 58 bodů, udivoval rychlostí i přehledem. Jenže švédská obrana je tak silná, že se do ní nevešel. Tři páry jsou prakticky dané a sestavené z ofenzivního a defenzivního parťáka. A jako sedmý dostal trochu překvapivě přednost zkušenější Mattias Ekholm z Nashville Predators.

9. Kevin Shattenkirk (USA, St. Louis Blues)

Kevin Shattenkirk patří léta k pilířům obrany St. Louis Blues, týmu s možná nejlepší defenzivou v NHL. Je komplexní a výborný ve všech pásmech. Ve 20 zápasech play off letos nasbíral 11 bodů a hrál i na olympiádě v Soči. Přesto se překvapivě nevešel na americkou soupisku, stejně jako ofenzivně laděný Justin Faulk z Carolina Hurricanes. Místo nich dostali přednost statní defenzivní obránci Jack Johnson z Columbus Blue Jackets a Erik Johnson z Colorado Avalanche.

10. Alexander Radulov (Rusko, CSKA Moskva)

Podobný případ jako Kovalchuk: útočník se superrychlýma rukama, ale také nezkrotný živel, jehož letošní eskapády před mistrovstvím světa, kdy byl chvíli zdravý, chvíli zraněný a chvíli nezvěstný, přestaly vedení sborné bavit. Hvězd v útoku budou mít ostatně Rusové dost, místo druhého nejproduktivnějšího hráče sezony v KHL raději vzali pracanty a týmové hráče.