Vzestup Ducks má kořeny v jejich trápení

Přestože Anaheim Ducks ve středu prohráli v Pepsi Center s Colorado Avalanche 0:3, pořád jsou v něčem v čele NHL – aspoň tedy v žebříčku výsledků od Vánoc; za tu dobu mají Ducks bilanci 25-5-3.

Jaký to rozdíl oproti startu sezony! Anaheim ji zahájil tak mdle (12-15-6), že se držel pouze bod nad Columbus Blue Jackets, nejhorším týmem NHL.

Na první pohled to vypadá, jako by Ducks v průběhu ročníku představovali dva úplně jiné týmy. Čísla ovšem nelžou – a odhalují, kým Anaheim skutečně je. A to v celém průběhu sezony.

V reálu totiž stále patřil mezi šest nejlepších celků NHL, jen mu v úvodních měsících chyběla jistá dávka štěstí.

Před startem sezony 2015-16 se mělo za to, že Ducks náleží mezi hlavní uchazeče o Stanley Cup. Poté, co se tři ročníky za sebou drželi v čele Pacifické divize a navrch loni potrápili budoucí šampiony Chicago Blackhawks ve strhujícím sedmizápasovém finále Západní konference, vypadaly jejich šance výborně.

Tým zdobí výtečný trenér, mimořádné útočné duo Ryan Getzlaf a Corey Perry a pevné jádro, v němž mladé borce v létě doplnili veteráni: do obrany Kevin Bieksa a do útoku Carl Hagelin, Shawn Horcoff, Chris Stewart a Mike Santorelli.

I to byly důvody, proč Ducks před sezonou věřit na zisk Stanley Cupu.

Jenže navzdory těmto očekáváním začali Ducks mizerně, pouze s jednou výhrou a 4 body za úvodních 10 duelů. V tomto úseku je soupeři pětkrát přestříleli a v 7 duelech si tým připsal méně než dvě branky. O Vánocích byli Ducks s 61 trefami vůbec nejhorší v NHL a oproti druhému nejimpotentnějšímu celku (Philadelphia Flyers) zaostávali dokonce o 12 gólů.

Od té chvíle jich ale Anaheim dal 101! To je v NHL 5. místo. Téměř polovina gólů se zrodila v přesilovkách, v nichž se Ducks ze 27. příčky před vánoční přestávkou vyšplhali až na pozici absolutního premianta ligy. A individuální statistiky: Getzlaf si před pauzou připsal 1 gól z 62 střel – a od ní 9 tref z 67 pokusů. Centr Ryan Kesler zase svou bilanci zdvojnásobil z 12 bodů na 24.

Povánočního vzestupu dosáhl Anaheim i bez trenérských změn, stejně tak nijak výrazně nezasahoval do kádru ani se mu nevrátili zranění či nemocní hráči. Ducks jen 16. ledna získali z Pittsburgh Penguins útočníka Davida Perrona a beka Adama Clendeninga výměnou za Hagelina.

Co tedy hledat za změnou Anaheimu? Štěstí s pukem.

Na první pohled se sice může zdát přehnané, že by pár povedených dorážek mělo vysvětlovat tak radikální proměnu týmu směrem k lepšímu, ale zase tak šílená teorie to není. Vzhledem k tomu, že v duelech NHL padá průměrně pět branek, může pár detailů výrazně změnit výsledky, a to klidně v krátkém úseku dvou či tří měsíců.

Tohle je důvod, proč se hokejoví statistici tak často dívají na počet střel, když klasický počet gólů neumí vysvětlit situaci. Vzhledem k tomu, že si za jeden duel oba soupeři dohromady připíší přes 80 pokusů, je tohle v dlouhodobém měřítku údaj, který daleko lépe vypovídá o realitě.

Jak si v tomto ohledu vedli Ducks? S 1 509 střelami jim do Vánoc patřila v NHL 11. pozice, od sváteční pauzy jsou s 1 414 ranami rovněž na 11. místě. Největší rozdíl je naopak v procentu úspěšnosti střelby: ten se z 5 procent (poslední místo v lize) zvýšil od Vánoc na 7 procent, díky čemuž jim už v NHL náleží 17. pozice.

Je tedy sice možné, že by se Ducks zvedli díky tomu, že se lépe dostávají k dorážkám a dalším nebezpečným situacím, historie však spíš naznačuje, že zkrátka jde o nevyhnutelný obrat od smůly směrem k většímu štěstí.

Kým tedy jsou opravdoví Ducks? Podle dlouhodobých čísel jsou 6. nejlepším týmem NHL, a to po celou sezonu.

Týmová statistika SAT, který sleduje úspěšnost všech střel vyslaných v zápasech, Anaheimu před svátky přiřkla 7. příčku v NHL a od té doby jej s téměř identickou hodnotou řadí na 5. místo.

Viděno na základě předsezonních očekávání, dřívějších úspěchů, aktuální formy i dlouhodobých střeleckých statistik jsou tak Ducks nyní přesně tam, kde být mají.