Vrána se učí u gólmistra Ovečkina

Má toho nejlepšího možného učitele. A Jakub Vrána je podle všeho v hodinách Alexe Ovečkina velmi pozorným studentem. Poslední dvě sezony českého útočníka Washington Capitals potvrzují, že si pražský rodák úspěšně osvojuje nejen umění nastřílet hodně gólů, ale taky schopnost podobný výkon znovu a znovu opakovat.

Podruhé v sezoně nasázel minimálně dvacet branek, jednu trefu nad rámec téhle kvóty nadělil v noci na pátek i do sítě New Jersey Devils (5:2).
Právě tohle bylo přitom docela symbolické utkání, dařilo se v něm totiž i Vránovu ruskému mentorovi, jenž zaznamenal hattrick.
"Alex je rozený snajpr, pravděpodobně jeden z nejlepších v historii NHL," poklonil se Vrána. "Jeho střela je zkrátka fantastická. Své kvality dokazuje každý rok."

Má bezesporu pravdu. Ovečkin osmkrát vyhrál Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce soutěže, stejně často se dostal přes padesátigólovu hranici. Po Mikeu Gartnerovi je navíc teprve druhým hráčem v dějinách, který dokázal dát přinejmenším třicet branek ve všech svých úvodních patnácti sezonách NHL.
Momentálně má na kontě 689 gólů, v historické tabulce NHL mu na desátého Maria Lemieuxe chybí jediná povedená střela.
"Mám z toho obrovskou radost," přiznal Ovečkin. "Mario byl v dětství jedním z mých vzorů. Měl jsem to štěstí, že jsem si proti němu ještě mohl několikrát zahrát. Pro mě je fakt úžasné dostat se do společnosti tak mimořádných hokejistů, jakým je třeba on."
Ve čtyřiatřiceti se mezitím proměnil v idol i on sám. Třeba právě pro Vránu. Český reprezentant si v minulé sezoně připsal ke třiadvaceti asistencím i čtyřiadvacet gólů, letos se už stačil ve 48 utkáních opentlit smělou statistikou 21+18.
Tak nějak to přece viděl i u washingtonského kapitána - není umění jednou zazářit, ale spíš povedený výkon zopakovat.
"Jistě, je to nezbytné," potvrdil Ovečkin. "Pokud se v téhle lize chcete udržet na nějaké úrovni, musíte pro to hodně udělat. Je potřeba se adaptovat. Sám to vím ze svého vlastního příkladu - hra se za mé kariéry obrovsky změnila, tomu se musíte přizpůsobit. Znamená to hodně, hodně práce."

O tom se už přesvědčilo i mrštné české křídlo, jinak by nebylo aktuálně druhým nejlepším střelcem Capitals. Třináctka draftu z roku 2014 se chytla v lajně vedle T.J. Oshieho a Jevgenije Kuzněcova, dostává se do spousty šancí. Vždyť druhá je z týmu nejen v počtu tref, ale i střel (vedoucí Ovečkin jich má 221, Vrána 135).
Z klubu přitom zní, že v poslední době vedle svých nepopiratelných útočných kvalit zapracoval Vrána i na defenzivě.
"Upřímně - něco takového poslouchám každý rok," řekl v nedávném rozhovoru pro NHL.com/cs. "Osobně si myslím, že jsem v ní šel hodně nahoru už od prvního ročníku, co jsem v Capitals. Už v době, kdy jsem měl za trenéra Barryho Trotze, který byl hodně defenzivně založený. Víceméně skoro celý rok jsem tak pod ním hrál jenom defenzivně. Vždycky tam jsou ale nějaké detaily, co se dají v zápasech udělat líp. Proto se na to koukáme znova na videu, probíráme to a pak to zkoušíme uvést do praxe i na tréninku."
Pořád je však především ofenzivním esem. Talentem, který se i směrem dopředu neustále zlepšuje. Vždyť mu stačí pouze devět dalších bodů a bude se moci pyšnit svou nejlepší sezonou v životě. Bez jakýchkoliv pochybností se proměnil v klíčovou postavu mančaftu, jenž s 69 body šéfuje celé soutěži.
"To hlavní, co z nás dělá vítězné mužstvo, je, že se kluci dokáží obětovat, že hrajeme jeden za druhého. Jsme zdravý tým," všiml si. "A já? Vždycky jsem se chtěl hokejem bavit. Už odmala. Chci dávat góly. To, že jsem třeba neměl taková čísla dříve, bylo i tím, že jsem hrál víc defenzivně. Teď se cítím dobře a sebevědomě."
Jsou to dva roky, co v Praze ukazoval vyhraný Stanley Cup. Přestože měl na úspěchu už tehdy podstatné zásluhy, přesto byla jeho role v týmu z americké metropole skromnější. I ze vtipkování o vzájemném vztahu s Ovečkinem to bylo poznat.
"Když mi řekne, ať mu donesu vodku, tak hned běžím," popisoval Vrána se smíchem. "Je ke mně moc hodný, jen si občas dělá srandu. Já si k němu nic nedovolím, spíš se usmívám."
Od té doby se ale hodně změnilo. I rozverný Rus už zatraceně dobře ví, co ve třiadvacetiletém Čechovi se třináctkou na dresu má. Vrána je rychlý, skvěle bruslí, umí to trefit. I proto 3. listopadu proti Calgary Flames zaznamenal svůj první hattrick v kariéře.

"Má to v sobě," chválil spoluhráč Lars Eller. "Netvrdím, že bude každé utkání střílet tři góly, ale něco takového určitě ještě párkrát uvidíme."
Paradoxní přitom je, že odchovanec Letňan netráví na ledě nějak přehnané množství času. Vlastně spíš naopak - zatímco Ovieho průměr je 20:32 minuty, u Vrány parametr klesá na 14:52. To je míň než v případě Ellera, Toma Wilsona, Oshieho.
"Vzhledem k tomu ice-timu se snad nemám zač stydět," uvedl. "Když se podíváte na mé statistiky, na to, kolik gólů jsem dal při hře pět proti pěti, tak to není špatné. Vím, čeho jsem schopen. Znám své možnosti. Jen se každému pokouším dokázat, že mohu předvést mnohem víc, že mám na to stát se elitním hokejistou."
S každou další sezonou, v níž se přehoupne přes dvacetigólovou hranici mu tohle přesvědčování půjde snadněji. Učedník z Ovečkinovy třídy už toho odkoukal dost. Ví, že kdo chce být mezi opravdu nejlepšími, nesmí polevit ani na chvilku.