Voráček hraje dobře, ale ve sbírání bodů zpomalil. Art Ross Trophy je daleko, říká

Už není první, běhěm února v produktivitě značně zpomalil. Přesto Jakub Voráček stále živí naději na to, že poprvé od roku 2001 poputuje Art Ross Trophy pro vítěze bodování základní části NHL do Česka. Ve čtvrtečním zápase s Buffalo Sabres, útočník Philadelphia Flyers prolomil střelecký půst gólem do sítě krajana Michala Neuvirtha, poté ho překonal i v nájezdech.

Celkem nasbíral v 58 zápasech 61 bodů a v honbě za prestižní cenou je čtvrtý, jen o dva body za prvním Patrickem Kanem z Chicago Blackhawks a druhým Nicklasem Backstromem z Washington Capitals. Třetí je washingtonský kapitán Alex Ovechkin, jenž má stejný počet bodů jako Voráček, ale víc vstřelených branek (38 proti 19).

"Tlučou mi to do hlavy každý den, ale já se to snažím nějak moc nevnímat. Je to spíš story pro novináře, než pro mě," tvrdil Voráček NHL.com/cz. "Samozřejmě by (Art Ross Trophy) byl velký úspěch, neříkám, že ne. Ale ten úspěch je hodně daleko. Kolem mě jsou hráči jako Patrick Kane, Tyler Seguin, Sidney Crosby nebo Evgeni Malkin, to je ohromná konkurence. A důležitější je, aby se dařilo týmu."

Rychlonohý mladík z Kladna se ve 25 letech zařadil do absolutní špičky NHL. Prožil báječný podzim, v němž nebylo výjimkou nasbírat čtyři body za zápas nebo dva body čtyřikrát po sobě. Po 34 utkáních tak měl na kontě úžasných 46 bodů. "Tou dobou jsem byl na cestě k nějakým 135 bodům na konci základní části. To mi bylo jasné, že se nedá," popisoval Voráček.

"Když se podíváte pět let nazpátek, tehdy se ještě dělalo za sezonu 120 bodů, teď budeme rádi, když pět hráčů překročí hranici bod na zápas. Líp se brání, líp se bruslí, systémy jsou propracovanější," vypočítává.

Ještě začátkem února byl nejproduktivnějším hráčem NHL. Útlum nakonec přišel se začátkem měsíce - v posledních sedmi utkáních před čtvrtečním duelem se bilance pravého křídla prvního útoku Flyers vylepšila jen o jeden gól a jednu asistenci. A když nepočítáme trefu do prázdné branky, regulérní gól dal naposledy před 14 zápasy.

"Horší už to být nemůže. Mít za posledních šest zápasů jen nějaké dva body, když člověk hraje dvacet minut za zápas, je určitě za očekáváním," připustil ve středu hokejista, jenž je ve dvojici s centrem Claudem Girouxem lídrem mužstva.

"Někdy máte špatný zápas a najednou vám přistanou dvě druhé nahrávky, ani nevíte odkud se vzaly. Jindy připravíte čtyři tutovky nebo se do nich sám dostanete, a nic tam nepadne. Ale já jsem odehrál prvních padesát utkání na nejvyšší úrovni, co jsem mohl. Teď to tam nepadá, to se stává. Musím dělat pořád ty samé věci a góly se vrátí, protože ta hra není špatná," uvedl.

Paradoxem je, že i když Giroux s Voráčkem nebodovali, Philadelphia vítězila. Tým vyhrál šest z posledních 11 utkání a další čtyři body získal za porážky v prodloužení. V souboji o play off tak zaostává za Boston Bruins na poslední postupové pozici už jen o šest bodů. Po lednové pauze pro All-Star Game přitom činil rozdíl bodů 13.

"Všechno se odvíjí od výsledku. Když vyhráváte, všecko je v pořádku a všichni jsou spokojení, říkají: To se stává. Ale když prohrajete, tak je je kritika samozřejmě větší. A myslím si, že je oprávněná," řekl Voráček. "Jestliže je na nás spoleh a tlak, že dostáváme od trenéra tolik minut na ledě, tak bychom ten rozdíl v zápase měli udělat. A padesát zápasů se nám to dařilo. Nejsme roboti, občas se stane, že to tam nespadne."

Důvodem je i to, že si na něj soupeři dávají mnohem větší pozor. Na začátku sezony byl pro ně 'jen' jedním z elitních hráčů Flyers, teď je však jedním z nejnebezpečnějších dravců celé ligy.

"Myslím, že rozdíl oproti prvním třiceti zápasům je enormní. Než mi přistane puk na hokejce, tak už dostanu ránu přes ruku. Hra proti mě je o hodně tvrdší, dostávám rány zleva zprava a ani o tom nevím," tvrdil Voráček. "Někdy od Vánoc to opravdu bolí. Ale tak je to všude, když se podíváte na Crosbyho s Malkinem, na Kanea, takhle se proti nim hraje. Ale s tím musím počítat. Když hraju v první lajně s nejlepším centrem na planetě (Girouxem), tak bude ta pozornost větší s každým zápasem."

Mladý tahoun má však dost energie, aby se s pozorností soupeře popasoval. Dál tvoří šance pro sebe i pro spoluhráče, svými průniky podél mantinelu, prací za brankou, kde často operuje, i pozicí falešného beka na pravé straně přesilovky představuje permanentní hrozbu. Rychle bruslí, má skvělý balanc i ohromnou energii.

"Je to hráč světové třídy a když byl na ledě, tak jsme pokaždé věděli, že tam je a že si na něj musíme dávat pozor," říkal po zápase ve Philadelphii Neuvirth, jenž vychytal výhru 3:2 po nájezdech, ale Voráček ho překonal přesnou střelou z úhlu ve třetí třetině a poté i pěkným blafákem v penaltách. K tomu trefil tyčku a na krajana v brance Sabres vyslal další tři střely.

I to demonstruje, v jaké pohodě tahoun Flyers hraje. Konkurence na Art Ross Trophy je veliká, ale takové zůstávají i šance českého bombarďáka z Philadelphie.