Vokoun vzpomíná: Na World Cupu 2004 jsme byli absolutní špička

Hokejová reprezentace stále patří mezi světovou elitu. Do té úplně nejužší špičky už ji však řadí málokdo. Poslední medaili z mistrovství světa přivezli Češi v roce 2012, z olympiády dokonce už v roce 2006.

V době, kdy byl na vrcholu Tomáš Vokoun, to bylo jiné. Dlouholetá česká jednička ještě zachytila poslední léta zlaté generace přelomu století, kdy si národní mužstvo několikrát podmanilo hokejový svět. Vokoun stál v letech 2005 a 2010 za dvěma tituly mistrů světa a oporou týmu byl i v roce 2004, kdy reprezentanti zanechali špičkový dojem na Světovém poháru. Na turnaji nejlepších hráčů světa sahali po finále a hráli možná nejkrásnější hokej, jaký kdy mohli od českého výběru fanoušci vidět.

"Měli jsme výborné mužstvo. V té době byla kvalita hráčů v české reprezentaci obrovská, byli jsme absolutní světová špička. Skoro na všech pozicích, které v tom mužstvu byly, hráli většinou hráči z prvních dvou lajn v klubech NHL, účastníci All-Star Game a podobně," vzpomíná Vokoun, jenž je od loňska v hokejovém důchodu a žije na Floridě poblíž Miami.

Za sebou má přesně 700 utkání NHL. Většinu z nich odchytal za Nashville Predators a Florida Panthers, kde se stal hvězdou. Po odchodu do Washington Capitals a Pittsburgh Penguins už nikdy nebyl dlouhodobou jedničkou a konec kariéry mu nakonec uspíšily krevní sraženiny, po jejichž vyléčení už nedostal v NHL větší šanci.

V létě 2004 však měl za sebou sezonu, která ho za celou kariéru vytížila nejvíc. V základní části odchytal za Nashville ohromnou porci 73 zápasů a v play off, kam ho dotáhl poprvé v krátké historii klubu, přidal dalších šest. Poté odletěl do Prahy na mistrovství světa IIHF, kde vyhrál s Českem všech šest zápasů ve skupině, aby pak tým podlehl USA ve čtvrtfinálových nájezdech.

Rušné jaro se přehouplo ve smutné léto, v němž český hokej přišel o velkou personu - reprezentačního kouče Ivana Hlinku zesnulého po autonehodě u Karlových Varů. Touha uspět na World Cupu tak byla větší nejen kvůli neúspěchu na domácím šampionátu, ale také proto, že hokejisté chtěli uctít památku jedné z největších osobností české hokejové historie.

"Vzal to Vláďa (Růžička) a myslím si, že jsme předvedli dobrý hokej. Nejdřív to tam skřípalo, ve skupině jsme hráli blbě, ale pak se to otočilo," říká Vokoun o úvodních duelech World Cupu 2004.

Mužstvo vedené narychlo povolaným Vladimírem Růžičkou se na začátku turnaje trápilo. V Helsinkách podlehlo Finsku 0:4 a po dvou třetinách stockholmského duelu se Švédy prohrávalo rovněž 0:4. Po druhé přestávce však jako kdyby na led vjel jiný tým. Češi dali ve třetí třetině tři branky a vyslali na ní 40 střel.

Právě tehdy nastal obrat. Doma v Praze Češi smetli Německo 7:2 a ve čtvrtfinále ve Stockholmu vyprovodili Švédy v poměru 6:1.

"My jsme prohráli skoro všecko ve skupině, ale pak jsme jim dali dardu. To mužstvo mělo takovou sílu..." vybavuje si Vokoun.

"Já si pamatuju, že Milan Hejduk byl tehdy nejlepší střelec NHL a na Světovém poháru přišel zápas, že se ani nesvlékal do výstroje. Z toho byli ostatní úplně u vytržení: Jak to, že nejlepší střelec NHL není na hřišti? Přitom to nebylo z výkonnostních důvodů, ale proto, že to mužstvo bylo tak nabité a trenér chtěl, aby se dostali led všichni. A pak v play off postavil ty hráče, kterým věřil."

Po výhře nad Švédskem následoval přelet do Kanady a památný duel v Air Canada Centre v Torontu, kde Česko sehrálo nádhernou partii s domácím favoritem. Kanadu vedenou superhvězdami Mariem Lemieuxem a Joe Sakikem dlouhé minuty přehrávalo a vyrovnaný duel dovedlo do prodloužení, v němž s velkého úhlu překonal přesouvajícího se Vokouna Vincent Lecavalier.

"Ten zápas byl pro mě osobně neuvěřitelný zážitek. Už jen kvalita těch hráčů, se kterými jsem byl na ledě. A v té době ta rychlost, byla to absolutní světová špička," vzpomíná Vokoun. "Myslím, že to byl jeden z nejlepších zápasů, co jsme odehráli. Možná jsme i trochu nespravedlivě prohráli, ale takový je hokej a já na to mám krásné vzpomínky."

Příští Světový pohár, jenž je na programu od 17. září do 1. října 2016, bude někdejší česká hvězda sledovat už jen v televizi.

"Je dobře, že se tenhle turnaj obnovil. A taky se mi líbí nový formát," říká Vokoun o podobě World Cupu, na němž se kromě šesti velmocí Kanady, USA, Česka, Švédska, Finska a Ruska představí i tým Evropy a výběr Severní Ameriky do 24 let.

"Bez urážky některých států, kdyby chtělo mít v dnešní době třeba Německo samostatný mančaft, nebo dneska už i Slovensko, myslím si, že by tam vůči Kanadě a dalším byl hrozný rozdíl v kvalitě. Tím, že udělali jedno evropské mužstvo, je to podle mě dobré rozhodnutí," míní Vokoun.

"Pokud je to Světový pohár, kde mají hrát nejkvalitnější hráči, tak už z hlediska diváckého i pořadatelského nikdo nechce, aby tam byly výsledky 8:1 a podobně. Měly by to být vyrovnané zápasy a tím, jak to NHL udělala, by se toho mělo dosáhnout."