I tak jsou už Predators úplně jinde.
Ještě 15. února měli bilanci 27-25-2, v Západní konferenci se krčili čtyři body za posledním možným místem zajišťujícím divokou kartu. Z celé NHL měli osmé nejhorší skóre (-15).
Ostrý střih. Je 29. března, stejné mužstvo se najednou s 90 body pyšní zápasovou statistikou 43-26-4, pevně trůní na první divoké kartě, ztrácí už jen čtyři body na Winnipeg Jets, momentálně třetí partu Centrální divize. I na skóre se ta změna projevila: zničehonic je o dvaadvacet gólů v plusu, z Nashvillu to v této kolonce dělá dvanáctou nejlepší družinu soutěže.
"V naší kabině teď cítím obrovské sebevědomí," glosoval to už před utkáním s Arizonou obránce Roman Josi. "Nepochybujeme o tom, že náš herní systém funguje. Víme, že máme na to podávat výkony opravdu na úrovni. Jasně, nedá se to vyšponovat do maxima v naprosto každém utkání, zejména v několika nedávných duelech jsme měli rezervy. Přesto se nám většinou podaří vyhrát. Tak se podle mého pozná opravdu vyspělé mužstvo."
Jeho komando stálo ještě před pár týdny před misí, která se na první pohled zdála skoro nesplnitelná. Jenže bojovníci z Tennessee předčili i nejsmělejší očekávání.
Do konce základní části chybí devět mačů. A oni jsou najednou v poměrně luxusní pozici.
"Je dost zábavné být u takové jízdy," přiznal brankář Juuse Saros. "Začíná to od toho, že do každého utkání vstupujeme se stejným nastavením. Pořád jsme stoprocentně koncentrovaní. Přijde mi, že nám pod rukama vzniká něco mimořádného."
Až do nashvillského řádění byla nejdelší bodovou sérií ta, kterou poskládali Edmonton Oilers. Výběr Connora McDavida mezi 21. prosincem a 27. lednem nastřádal dohromady 16 neprohraných střetnutí.
Predators to udrželi ještě déle.
"Myslím, že nás bodová série dost vyčerpala jak po fyzické, tak i po emoční stránce," mínil Brunette. "Nejde jet donekonečna nadoraz. Musíme brát v potaz, že někdy je důležité i umět si řádně odpočinout."
Jeho svěřenci museli 15. února strpět devítigólový debakl od Dallas Stars. Pak ale během své výsledkové revoluce dokázali porazit třeba i celky Vegas Golden Knights, Los Angeles Kings, Colorado Avalanche či Florida Panthers. Vedle vítězství v základní hrací době padli až v prodloužení jen s Montreal Canadiens a Minnesota Wild.
Přínos neustále zdůrazňované týmové soudržnosti je pro tohle tažení zásadní, přispěli k němu však i výrazní jednotlivci.
Třeba útočník Filip Forsberg, který se 7. března blýsknul proti Buffalo Sabres hattrickem, v zápase s Floridou končil s bilancí 2+1, duely proti Vegas a San Jose Sharks rozhodl gólem a dvěma asistencemi. Hned v šesti dalších partiích od 15. února měl 1+1.
Činili se i brankáři. Přestože Sarosovi v celkovém hodnocení gólmanů NHL patří s průměrem 2,83 až 22. místo, v posledních týdnech válel. Před týdnem si navíc zásluhy hezky podělili i s kolegou Kevinem Lankinenem - s Floridou vychytal čisté konto mladší z Finů, o dva dny později proti Detroit Red Wings to samé svedl jeho věhlasnější a zkušenější krajan.
"Zdaleka to není vizitka jen nás, brankářů," odmítal Saros. "Kluci skvěle brání, zblokují spoustu střel, činí se i v oslabení. Hrajeme, co máme. A na výsledcích se to odráží."
Na tom není co rozporovat. Bez ohledu na fakt, že to naposledy proti Arizoně nevyšlo.
