Kdo jde s kůží na trh: Nejlepší obránci

Dva dny před otevřením trhu s nechráněnými volnými hráči přinášíme přehledy těch nejlepších, kteří zůstali k dispozici, dle jednotlivých pozic. V tomto díle jsme se zaměřili na obránce, jejichž seznam přinášíme v abecedním pořadí.

Ian Cole (naposled Carolina Hurricanes)
Ve 33 letech je dvojnásobný americký vítěz Stanley Cupu s Pittsburgh Penguins (2016, 2017) a dvanácti sezonní praxí v NHL už patrně za zenitem výkonnosti.

Carolině ale během minulé sezony odvedl za 2,9 milionu dolarů spolehlivé služby. Připsal si 75 startů v základní části (2+17) a v play off i vítězný gól v prodloužení proti New York Rangers v úvodním zápase série 2. kola. Cole je sázka na jistotu, i když už nebude patřit mezi top čtyři obránce týmu.
Ben Chiarot (Florida Panthers)
V play off 2021 patřil statný zadák (191 cm/106 kg) v páru s kapitánem Shea Weberem k důležitým prvkům tažení Montreal Canadiens až do finále Stanley Cupu. Letošní trejd do Florida Panthers měl posílit defenzivní kompaktnost ambiciózního týmu, který však ve druhém kole play off vycvičili ve čtyřech zápasech sousedé z Tampa Bay Lightning.

Chiarot může prospět mužstvu, které nehledá techniku, ale zejména sílu na modré čáře. A rozhodně by si mohl říct o více než 3,5 milionu dolarů ročně, které bral díky poslední tříleté smlouvě.
John Klingberg (Dallas)
Bolestné loučení s Texasem po osmi letech? Otěže defenzivní jedničky převzal u Stars Fin Miro Heiskanen, prodloužení smlouvy se dočkal také jeho krajan Esa Lindell. Generální manažer Jim Nill navíc loni uzavřel kontrakt s veteránem Ryanem Suterem. Tihle tři dohromady zpod platového stropu odčerpají skoro osmnáct milionů dolarů.

Klingberg si už na začátku sezony postěžoval, že jednání o jeho smlouvě se nehýbou a během minulých měsíců žádný posun nenastal.
Devětadvacetiletý Švéd je přitom na vrcholu sil, v minulé sezoně byl se šesti góly a 41 asistencemi nejproduktivnějším bekem Dallasu, kde bral ročně 4,25 milionu dolarů. Zájemci o jeho služby by si měli připravit aspoň šest milionů na rok.
Nick Leddy (St. Louis Blues)
Několikatýdenní pobyt v Missouri si jednatřicetiletý obránce představoval po výměně z Detroit Red Wings asi v jásavějších barvách. Za Blues ale v devíti zápasech play off nasbíral gól a čtyři asistence a patřil do tria nejproduktivnějších beků týmu.

Vítěz Stanley Cupu z roku 2013 s Chicago Blackhawks nabízí zkušenosti i vlastnosti mentora, který může blahodárně působit na mladší hráče. Otázkou je, jestli to někdo ocení částkou přesahující pět milionů dolarů za sezonu.
Josh Manson (Colorado Avalanche)
V učebnicích pro generální manažery bude jeho jméno uvedeno jako příklad jednoho z energických a chytrých tahů, jež před letošní uzávěrkou trejdů provedl z kanceláře managementu Avalanche Joe Sakic a opevnil tak zranitelná místa denverské sestavy při cestě za Stanley Cupem.

Třicetiletý bek, který přišel z Anaheim Ducks, si ve 20 zápasech play off připisoval důležité zákroky i body (3+5) a podstatně tak navýšil svou cenu na volném trhu. O Mansona se zajímají Los Angeles Kings, ale budou potřebovat víc než 4,1 milionu dolarů na sezonu, které měl rodák z Illinois na výplatní pásce dosud.
Jan Rutta (Tampa Bay Lightning)
Nenápadná součást jednoho z nejlepších týmů tohoto tisíciletí. Nedraftovaný obránce odváděl Tampě spolehlivé služby zvlášť za cenu 1,3 milionu dolarů na sezonu, která neodrážela jeho skutečnou hodnotu na trhu.

Rutta skvěle obstál jako člen prvního obranného páru Lightning vedle Victora Hedmana, jeho statistiky (3+15 v 76 startech za minulou sezonu) odrážejí jeho defenzivnější nastavení. Odchod z floridského týmu může Ruttovi přinést skutečné finanční docenění.
Justin Schultz (Washington Capitals)
Po dvou sezonách u Capitals přišel čas pohnout se dál, ale nejspíš i slevit ze svých nároků. Ve Washingtonu měl kanadský bek dvouletou smlouvu na osm milionů dolarů.

V posledním ročníku však dvaatřicetiletý hráč zvládl jen 23 bodů (4+19) za 74 zápasů a k tomu měl patnáct minusů v hodnocení pobytu na ledě. Nejhorší výsledek z celého týmu.
Zkušenosti dvojnásobného vítěze Stanley Cupu se ale můžou hodit. Klidně i za menší peníze ve třetím obranném páru.
Anton Stralman (Arizona Coyotes)
Šestnáct sezon v NHL a celkem 930 zápasů (63+230) v dresech šesti týmů má za sebou pětatřicetiletý švédský držák. Zda to dotáhne k tisícovce, je ve hvězdách.

Jeho poslední smlouva byla na 5,5 milionu dolarů ročně, tolik už mu za mořem nikdo nedá. Takže ještě jeden krátkodobý kontrakt, nebo spíš rozlučka?
P.K. Subban (New Jersey Devils)
Také v případě vítěze Norris Trophy 2013 tučná léta skončila. V roce 2014 podepsal Subban osmiletou smlouvu na 72 milionů dolarů, jenže devítimilionová roční gáže dávno neodpovídá jeho výkonům.

V poslední sezoně u Devils měl v 77 startech jen 22 bodů (5+17) a ta tam je jeho výbušnost směrem do ofenzivy i schopnost anticipace v obranném pásmu. Odolnost a veteránské zkušenosti mohou být stále přínosem, rozdílovým hráčem už ale Subban nějakou dobu není.
Nikita Zadorov (Calgary Flames)
Stále platí, že fyzické střety se skoro dvoumetrovým sedmadvacetiletým ruským habánem nejsou oblíbenou zábavou. Za poslední tři roky zároveň Zadorov vyměnil tři kluby (Colorado, Chicago, Calgary) a měnit adresu bude podle všeho znovu.

Zadorovovi agenti však tentokrát budou hledat dlouhodobější působiště pro svého klienta s roční gáží přes čtyři miliony dolarů. Vyjít vstříc by jim mohli v St. Louis, kde patří tvrdá hra do těla k základní výbavě hráčů vedených koučem Craigem Berubem.