Ale po prvním zápase se Maxime Lagace otrkal a pak nás podržel. Takže v tomhle směru už je to dobré a taky si to sedlo. Aby se ale po Fleurym zranil i Malcolm Subban a další brankář Oscar Dansk, který se navíc uvedl dobře a vychytal nulu s Coloradem, to je opravdu šílené.
Gólmanům ale dál věříme, hru jsme kvůli tomu, že tam není Fleury, měnit nemuseli. Spíš to bylo o tom, že jsme hráli hodně zápasů venku a nedokázali jsme v nich udržet náskok. Každý ten zápas jsme si ztratili sami, skoro v každém duelu jsme po dvou třetinách vedli, ale ve třetí části jsme nebyli schopní to udržet.
Minulý týden jsme dostali naloženo od Edmontonu 2:8, to byl asi nejhorší zápas sezony. Ale výši skóre nemá cenu řešit, důležité pro nás je, že jsme se z toho dokázali rychle oklepat a znovu vyhrát. Nepovedené zápasy vždycky přijdou, ale hlavní je, jak na ně dokážeme zareagovat v těch dalších.
Co se týče mého vytížení, věděl jsem, že budu nejspíš působit ve čtvrtém útoku. Hlavní je, že hraju, to je pro mě důležité. Že je to ve čtvrté lajně, to neřeším. Nějak se začít musí a já se snažím vzít si z toho to nejlepší, co můžu, a předvést na ledě maximum.
Více k tématu: [Málem nás uvěznili v kasinu, píše Nosek v blogu]
Od toho prvního gólu, který jsem dal v úvodním domácím zápase proti Arizoně, jsem se trefil už jenom jednou a k tomu byly nějaké asistence, měl jsem tam i delší sérii zápasů bez bodu. Ale to je v mé roli jasné. Když máte kolem deseti minut za zápas, nehrajete přesilovky, nemá cenu se stresovat tím, že člověk nesbírá body. Spíš se snažím pomáhat mužstvu v dalších situacích, hrát dobře v oslabeních a při hře pět na pět se snažit soupeře přehrát, dostat hru do útočného pásma a vytvořit si nějaké šance. Samozřejmě je fajn, když dáte gól, ale to není jediný způsob, jak týmu pomoct, a nedá se zaměřovat jen na tohle.
V útoku jsem nastupoval většinou s Pierrem-Edouardem Bellemarem a Williamem Carrierem. Zatím nám to docela jde, dovedeme si vytvářet šance i tlak, udržet se na puku v útočném pásmu. Role máme všichni podobné, v moderním hokeji už se hra jednotlivců v celé trojce nijak moc neliší. Všech pět hráčů včetně obránců musí hrát dopředu a všech pět hráčů musí umět zahrát i v defenzivě. Kdo je nejblíž, ten se vrací jako první, jinak to nejde.
Za sebou máme pár tripů. Po tom větším po Východní konferenci teď jeden dvojzápasový v Edmontonu a ve Vancouveru. Zatím nejvíc se mi asi líbilo v New Yorku, to je ohromně zajímavé město. A hezké je taky Toronto. Pořád jsem toho ale v NHL odehrál málo na to, abych mohl říct, kde se mi nejvíc líbí nebo která hala je moje oblíbená. Věřím, že to ještě přijde, až toho budu mít za sebou víc.
