Sullivan doplnil unikátní seznam trenérů-šampionů

Pittsburgh Penguins zdolali v 6. duelu San Jose Sharks 3:1, finálovou sérii ovládli v poměru 4:2 na zápasy a získali svůj čtvrtý Stanley Cup v klubové historii.

Zároveň se stali teprve šestým týmem dějin NHL, který došel na vrchol poté, co v průběhu sezony změnil trenéra. Pittsburgh najal Mikea Sullivana v prosinci a od první chvíle nelitoval: základní část tým končil s nejlepší formou v soutěži, což jej jen předurčilo k následnému dvouměsíčnímu tažení za hokejovým grálem.

Zde je unikátní seznam trenérů-šampionů:

2016: Pittsburgh Penguins (Mike Sullivan)

Sullivan se před sezonou stal koučem celku Wilkes-Barre/Scranton, přidruženého týmu Penguins v American Hockey League. Sullivan, jenž loni slavil triumf ve Stanley Cupu jako kouč pro rozvoj hráčských schopností Chicago Blackhawks, dovedl Wilkes-Barre/Scranton k bilanci 18-5-0-0. Když Pittsburgh 12. prosince po mizerných výkonech (15-10-3) vyhodil trenéra Mikea Johnstona a na jeho místo dosadil právě Sullivana, nebyl to úplně ideální start - Penguins prohráli čtyři úvodní duely. Základní část ovšem už skončili se šňůrou 33-16-5, která navíc obsahovala 14 výher ze závěrečných 16 duelů. Penguins nejprve zdolali New York Rangers v pěti duelech, pak v šesti zápasech překonali vítěze Presidents Trophy Washington Capitals a ve finále Východní konference přetlačili úřadující konferenční šampiony Tampa Bay Lightning v sedmi soubojích. Jejich cestu za čtvrtým Stanley Cupem dovršilo finále proti Sharks.

2012: Los Angeles Kings (Darryl Sutter)

Kings vyhodili Terryho Murrayho, jenž v Los Angeles působil čtvrtou sezonu, 12. prosince 2011. Murray byl na bilanci 13-12-4 a nejprve jej nahradil Jon Stevens (2-2-0), poté však byl 20. prosince do role hlavního kouče instalován Sutter. Díky bilanci 25-13-11 z 49 duelů základní části pod Sutterem se Kings protlačili do play off z 8. místa a postupně vyřadili tři nejlepší celky konference - Vancouver Canucks, St, Louis Blues a Phoenix Coyotes. Následovalo finále proti New Jersey Devils, v němž Kings po šesti zápasech dobyli svůj historicky první Stanley Cup. Sutterovo mužstvo vůbec poprvé zvládlo to, že v každé ze svých sérií vedlo 3:0 na zápasy, celkově mělo v play off bilanci 16-4. Nikdo jiný navíc předtím pohár nezískal jako 8. nasazený.

2009: Pittsburgh Penguins (Dan Bylsma)

Pittsburgh propustil Michela Therriena 15. února; tým měl tehdy bilanci 27-25-5 a od vyřazovacích bojů jej dělilo pětibodové manko. Funkci získal Bylsma, trenér Wilkes-Barre/Scranton bez jakýchkoli zkušeností s pozicí hlavního kouče klubu NHL. Základní část dokončil s bilancí 18-3-4, ve vyřazovacích bojích zněla 16-8. Bylsma se stal 14. trenérem, který došel ke Stanley Cupu ve své první sezoně – a poté teprve 2. koučem, jenž byl po takto úspěšném premiérovém ročníku v průběhu toho následujícího hned odvolán (před ním to byl pouze Al MacNeil s Montreal Canadiens v roce 1971).

2000: New Jersey Devils (Larry Robinson)

Do konce základní části chybělo jen 8 duelů a Robbieho Ftoreka nezachránila ani bilance 41-20-8-5; 23. března byl vyhozen. Generální manažer Lou Lamoriello zkrátka nebyl spokojený s tím, jakým stylem tým míří vstříc play off. Robinson ročník dokončil s bilancí 4-4-0-0 a Devils, čtyřka konference, následně v 1. kole smázli Florida Panthers. New Jersey v předchozích třech sezonách bylo vždy nejlepším týmem Východní konference, leč dvakrát vypadlo v 1. a jednou ve 2. kole. Robinson to změnil: v šesti duelech jeho tým překonal Toronto Maple Leafs a ve finále konference dokázal proti Philadelphia Flyers otočit i ze stavu 1:3 na zápasy. Následovalo finále proti Dallas Stars a vítězný gól Jasona Arnotta ve 2. prodloužení 6. zápasu; New Jersey si tak s bilancí 16-7 pod Robinsonem došlo pro druhý Stanley Cup klubové historie.

1971: Montreal Canadiens (Al MacNeil)

Canadiens se v předchozí sezoně vůbec nedostali do play off a ani tuhle nezačali dobře (11-8-4), na což Claude Ruel zareagoval rezignací po 23 duelech; nahradil jej MacNeil. Ten dovedl tým na 3. místo ve Východní divizi (31-15-9 v 55 zápasech základní části), což předeslalo následnou jízdu až ke Stanley Cupu. Při ní nováček v brance Ken Dryden pomohl vyhrát série proti Boston Bruins a Minnesota North Stars i tu finálovou s Chicago Blackhawks.

1932: Toronto Maple Leafs (Dick Irvin)

Po startu sezony 0-3-2 vyhodili Maple Leafs trenéra Arta Duncana a nahradil jej Irvin, který zbytek ročníku zvládl s bilancí 23-15. Irvin rok předtím dotáhl do finále Chicago Black Hawks, porážka od Canadiens jej však stála místo. Maple Leafs pod Irvinovým vedením došli na 2. místo v Kanadské divizi, jen o čtyři body za Canadiens. V 1. kole zdolali Black Hawks, ve 2. kole Montreal Maroons a cestu dovršili finálovým bojem proti New York Rangers.