Špaček hraje o smlouvu. Z toho pohledu je dobře, že jsem v Carolině, říká
Napsal Michael LangrJakmile se na podzim ochladí, táhnou špačci na jih. A podobným směrem se začátkem prosince vydal i hokejový obránce Jaroslav Spacek. I když nedobrovolně. Montreal Canadiens ho vyměnili do celku Carolina Hurricanes, naopak na sever tehdy putoval další český zadák Tomas Kaberle.
38. narozeniny přesto Špaček o víkendu oslavil v Montrealu. Před pondělním utkáním v hale Bell Centre dostal veterán volno, aby mohl uspořádat malou oslavu v rodinném kruhu. Manželka s dětmi totiž stále zůstává v kanadském velkoměstě. "Bylo to super. Měl jsem doma překvapení - sushi bar. Žena se o všechno postarala, sešlo se pár známých, bylo to krásné. Jsem rád, že jsem mohl strávit dva tři dny doma v pohodě s rodinou," těšilo hokejistu.
Zatímco jeho spoluhráči se po příletu z Colorada ubytovali na hotelu, zkušený obránce dostal výjimku a mohl se prospat ve vlastní posteli. "Neměl bych to říkat, ale je to tak. Jsem rád, že si můžu užít děti a rodinu a strávit tady dva tři dny. Je to krásné, protože jsem je už měsíc neviděl," uvedl Špaček, jenž v Montrealu slavil i Vánoce.
Jinak ovšem mnoho důvodů oslavovat nemá. V sezoně ho provází zranění a Carolina je společně s celky Columbus Blue Jacekts a Edmonton Oilers vůbec nejslabším mužstvem NHL. "Není to jednoduché. V týmu ubylo dost starších hráčů, máme hodně mladých a dá se říct, že jsme v procesu přebudovávání mužstva. V posledních deseti zápasech jsme se zvedli. Začali jsme hrát lepší systém, občas ovšem máme smůlu. V Coloradu jsme prohráli necelé dvě vteřiny před koncem prodloužení. To je snad rekord ligy," kroutí hlavou Špaček.
Přesto nepropadá skepsi a hovoří dokonce o play-off. I když momentálně od něj 'Canes dělí jedenáct bodů. "Necháváme to otevřené. Ještě máme před sebou přes dvacet zápasů a hodně se lepšíme. Řekl bych, že atmosféra v mužstvu je stále výborná. Je to příjemné prostředí, i když se nedaří. Mančaft si věří a poslední zápasy hrajeme s chutí," tvrdí optimista Špaček.
On sám se podle svých slov cítí výborně. I když hraje až ve třetí obraně a na ledě obvykle netráví víc než sedmnáct minut za zápas, je v Carolině spokojený.
"V Montrealu jsem zažil krásné roky, stále tam mám rodinu. Ale tuším, že by mě už na další sezonu nepodepsali, takže z toho pohledu je lepší, že jsem se dostal jinam. Teď zkusím štěstí v Carolině," hledí vstříc budoucnosti jeden z nejzkušenějších českých obránců v historii NHL. Vždyť z beků narozených v Československu toho má v základní části zámořské soutěže odehráno víc jen Roman Hamrlik (1362 utkání), Petr Svoboda (1028), Tomas Kaberle (958) a Pavel Kubina (952). Špačkovo pondělní utkání proti Canadiens je jeho 866. startem.
V NHL by navíc ostřílený mazák rád vydržel i příští sezonu. "Uvidíme, jak se budu cítit. Ale ještě za rok bych tady chtěl hrát," upozorňuje veterán z Rokycan.
Motivaci jistě má. Zatímco na reprezentační úrovni vyhrál, co se dalo (olympiádu v Naganu 1998 a tři tituly mistra světa), v zámoří prošel sedm klubů a stále čeká na Stanley Cup. Nejblíž k němu měl v roce 2006, kdy se s Edmontonem probojoval až do finále. Triumf mu tehdy vyfoukl právě současný zaměstnavatel - Carolina Hurricanes.
Ctete více
38. narozeniny přesto Špaček o víkendu oslavil v Montrealu. Před pondělním utkáním v hale Bell Centre dostal veterán volno, aby mohl uspořádat malou oslavu v rodinném kruhu. Manželka s dětmi totiž stále zůstává v kanadském velkoměstě. "Bylo to super. Měl jsem doma překvapení - sushi bar. Žena se o všechno postarala, sešlo se pár známých, bylo to krásné. Jsem rád, že jsem mohl strávit dva tři dny doma v pohodě s rodinou," těšilo hokejistu.
Zatímco jeho spoluhráči se po příletu z Colorada ubytovali na hotelu, zkušený obránce dostal výjimku a mohl se prospat ve vlastní posteli. "Neměl bych to říkat, ale je to tak. Jsem rád, že si můžu užít děti a rodinu a strávit tady dva tři dny. Je to krásné, protože jsem je už měsíc neviděl," uvedl Špaček, jenž v Montrealu slavil i Vánoce.
Jinak ovšem mnoho důvodů oslavovat nemá. V sezoně ho provází zranění a Carolina je společně s celky Columbus Blue Jacekts a Edmonton Oilers vůbec nejslabším mužstvem NHL. "Není to jednoduché. V týmu ubylo dost starších hráčů, máme hodně mladých a dá se říct, že jsme v procesu přebudovávání mužstva. V posledních deseti zápasech jsme se zvedli. Začali jsme hrát lepší systém, občas ovšem máme smůlu. V Coloradu jsme prohráli necelé dvě vteřiny před koncem prodloužení. To je snad rekord ligy," kroutí hlavou Špaček.
Přesto nepropadá skepsi a hovoří dokonce o play-off. I když momentálně od něj 'Canes dělí jedenáct bodů. "Necháváme to otevřené. Ještě máme před sebou přes dvacet zápasů a hodně se lepšíme. Řekl bych, že atmosféra v mužstvu je stále výborná. Je to příjemné prostředí, i když se nedaří. Mančaft si věří a poslední zápasy hrajeme s chutí," tvrdí optimista Špaček.
On sám se podle svých slov cítí výborně. I když hraje až ve třetí obraně a na ledě obvykle netráví víc než sedmnáct minut za zápas, je v Carolině spokojený.
"V Montrealu jsem zažil krásné roky, stále tam mám rodinu. Ale tuším, že by mě už na další sezonu nepodepsali, takže z toho pohledu je lepší, že jsem se dostal jinam. Teď zkusím štěstí v Carolině," hledí vstříc budoucnosti jeden z nejzkušenějších českých obránců v historii NHL. Vždyť z beků narozených v Československu toho má v základní části zámořské soutěže odehráno víc jen Roman Hamrlik (1362 utkání), Petr Svoboda (1028), Tomas Kaberle (958) a Pavel Kubina (952). Špačkovo pondělní utkání proti Canadiens je jeho 866. startem.
V NHL by navíc ostřílený mazák rád vydržel i příští sezonu. "Uvidíme, jak se budu cítit. Ale ještě za rok bych tady chtěl hrát," upozorňuje veterán z Rokycan.
Motivaci jistě má. Zatímco na reprezentační úrovni vyhrál, co se dalo (olympiádu v Naganu 1998 a tři tituly mistra světa), v zámoří prošel sedm klubů a stále čeká na Stanley Cup. Nejblíž k němu měl v roce 2006, kdy se s Edmontonem probojoval až do finále. Triumf mu tehdy vyfoukl právě současný zaměstnavatel - Carolina Hurricanes.