Panika není na místě. Souhra potřebuje čas

Také v sezoně 2018-19 vám NHL.com/cs bude každé pondělí přinášet pohled na žhavé trendy a dění v NHL. Od sérií výher či proher přes velké výkony jednotlivců až po novinky okolo ligy, s Tepem NHL budete vždy ve stejném rytmu jako nejlepší hokejová soutěž světa.
V následujícím díle se podíváme, jaké faktory mohou mít vliv na souhru týmů. A proč je dobré na začátku sezony příliš nepanikařit.

Znáte to ze všech kolektivních sportů. Postavíte vedle sebe dva šikovné borce a ti po pár minutách na hřišti vypadají, jako by spolu hráli odjakživa. Pak ale dáte dohromady dvě vynikající individuality a výsledek je nemastný, neslaný. Souhra se občas neřídí prostou logikou.
Nazývat jí někdy chemií není až tak od věci. Různé prvky společně mohou vytvořit harmonickou sloučeninu, ale také se vzájemně zneutralizovat, nebo dokonce způsobit explozi. Stavitelé týmů se tak často musí vžít do rolí vědátorů a dávat si pozor, aby angažováním jednoho hokejisty nezpůsobili otravu celého organismu.
Bylo by hodně laciné po pár zápasech reptat ohledně angažmá Erika Karlssona u San Jose Sharks. Švédský obránce posílil kalifornský tým, který posledních pár sezon let patří mezi adepty na Stanley Cup.

"Co jsem u Sharks, nikdy se nemluvilo o přebudování týmu. Vždycky nám říkali, že to můžeme celé vyhrát," tvrdil pro NHL.com/cs český útočník Tomáš Hertl.
V roce 2016 se San Jose probilo až do finále Stanley Cupu a k celkovému triumfu mu chyběly jen dvě výhry. Naposledy i bez ikonického forvarda Joe Thorntona nasbíralo v základní části 100 bodů a v play off potrápilo finalisty z Vegas Golden Knights. Tohle soukolí přece fungovalo i bez Karlssona.
Cílem managementu je však jediné: Stanley Cup. Generální manažer Doug Wilson věří, že právě osmadvacetiletý zadák je přesně tou poslední ingrediencí, která Sharks oddělí od zbylých třiceti týmů a zajistí jim historický zápis.
I když to třeba bude nějaký ten pátek trvat, než si Karlsson zvykne na svou roli v San Jose a tým jeho nezpochybnitelných schopností dokáže lépe využít.
Čtyři porážky ze šesti zápasů není nic, čím by se dalo chlubit, ale zároveň má celý tým ohromný prostor ke zlepšení. Ve všech utkáních své soupeře Sharks navíc přestříleli, do šancí se útočníci dostávají bez výrazných problémů. Teď jen zdokonalit zakončení, získat trochu větší klid.
Možná se i trochu čekalo, že začátek Sharks nebude tak svižný; také brankář Martin Jones potřebuje pár týdnů, aby ustálil své výkony. Ale potenciál tohoto mužstva je tak obrovský, že v půlce října není potřeba panikařit ani v tuhé konkurenci Pacifické divize.

"Večer co večer jsme schopni se do těch šancí dostávat," dokládá kapitán týmu Joe Pavelski. "V každém zápase jsme měli tolik příležitostí, že nám to dávalo slušnou šanci vyhrát," myslí si i finský útočník Joonas Donskoi.
"Jen prostě potřebujeme víc takových zápasů, jako byl ve Philadelphii, kde jsme ty góly dokázali vstřelit," připomněl kouč Peter DeBoer výhru 8:2 nad Flyers. "Další věcí ale je, že jsme několikrát narazili na gólmany, kteří předvedli naprosto špičkové výkony," připomněl DeBoer Johna Gibsona z Anaheim Ducks i Henrika Lundqvista z New York Rangers.
"Až nám to tam začne trochu padat, bude naše síla ještě zřetelnější," těší se Pavelski.
Tuto mantru nyní vzývají třeba i v St. Louis, kde po minulé sezoně - první po šesti letech, kdy se Blues nedostali do play off - spřádali velké plány. Ale jejich start je výsledkově podobně nevýrazný jako u Sharks: jedna výhra z pěti zápasů. Jen s tím rozdílem, že mužstvo z Missouri herně zdaleka nedominuje.
Více k tématu: [Góly, kam se podíváš. Zažijeme rekordní sezonu?]
V průměru 34 střel na branku Blues za zápas není základ, na kterém by se dalo vystavět něco pořádného. Obrana je velký problém St. Louis a jednička v brance Jake Allen má průměr přes 4 inkasované góly na zápas s úspěšností necelých 88 procent.
Už v předchozích sezonách však Allen potřeboval víc času, aby získal konzistenci a jakmile se jeho výkonnost ustálila, mělo to pozitivní vliv i na celý tým, který patřil v uplynulých letech k černým koním dostihů o pohár.
S trochou závisti teď ovšem Blues a vlastně drtivá většina týmů pokukují po výkonech, jaké na začátku sezony předvádějí Maple Leafs. Během tří let se projevila práce kouč Mikea Babcocka. Oproti sezoně 2015-16, kdy Toronto nasbíralo 29 výher, až po minulý ročník, v němž už Toronto vyhrálo 49 zápasů.
Už před třemi lety vsadili v klubu, který více než půlstoletí čeká na Stanley Cup, na radikální omlazení a výsledky se nyní dostavují v podobě nebývalé kanonády. Za šest zápasů 29 gólů - to je vizitka!
"Těch mladých kluků, kteří jsou ohromně talentovaní, je v týmu tolik, že bych je ani všechny nevyjmenoval," pravil s nadsázkou Tomáš Plekanec, který u Maple Leafs krátce působil v závěru minulé sezony, než se zase vrátil do Montreal Canadiesn, kde ho čeká 1000. duel v NHL. "Co dokážou v ohromné rychlosti, je neuvěřitelné."

John Tavares, který do Toronta přišel z New York Islanders, jen zíral, jak šikovné má nové spoluhráče v čele s Austonem Matthewsem.
Spřízněnou duši ale osmadvacetiletá posila z New Yorku našla hlavně v o sedm let mladším Mitchi Marnerovi. Už při přípravných zápasech to bylo patrné.
"Ofenzivní talent těchto dvou kluků se vymyká žebříčkům. Někdy nechápu, jak to dělají, ale velké věci se od nich dají čekat už od startu sezony," zavěštil si spolehlivě centr Nazem Kadri. "Okamžitě pochopili, co čekat od toho druhého a hned vědí, co kdo z nich provede..."
Sedí to třeba i na Matthewse a Kasperiho Kapanena v prvním útoku Toronta. Rychlost a cit pro přihrávku jsou krásná věc, ale když na to nemáte spoluhráče, je to k ničemu. Tavares s Marnerem však předvádějí geniální kontrolu puku a ohromné zrychlení s ohromující samozřejmostí.
"Nejlepší je, když máte na ledě pět hráčů, kteří mají všichni schopnost ohrozit branku soupeře. Dostat někoho do šance, nebezpečně vystřelit a navíc i dorážet puky. To je přesně případ mých nových spoluhráčů," netajil se nadšením Tavares.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Čím déle však Toronto bude předvádět ofenzivní festival, tím víc opatrnosti vzbudí ve svých protivnících. Pak bude k souhře potřeba přidat i velkou dávku agresivity, bez které to nejde v závěru základní části a hlavně v play off, v němž Maple Leafs nevyhráli sérii od roku 2004.
"Jsme teprve na začátku a udělali jsme jen malý krok kupředu," myslí si Tavares, s jehož příchodem do Toronta jsou spojovány velké cíle Maple Leafs.
Možná to bude chtít ještě trochu víc času, i když fanoušci klubu, který je v Kanadě považován za národní poklad, už se načekali až až. Konstelace ale pro Maple Leafs po dlouhé době vypadá nadmíru příznivě.