Smutek v hokejovém světě. Nejbližší i fanoušci se loučili s Howem

Poté, co pohřeb Gordieho Howea skončil a detroitskou katedrálu Nejsvětější svátosti zaplavili kondolující, jeho syn Mark naopak stál před ní – zničený a plný emocí.

Gordie zemřel v pátek, ve věku 88 let po dlouhém boji s demencí, mrtvicemi a dalšími potížemi. Rodina v úterý přijímala návštěvníky při veřejném ceremoniálu v Joe Louis Arena přes dvanáct hodin. Teď bylo po všem a jeho nejbližší mířili na soukromé rozloučení.

"Je to strašně těžké. Bez ohledu na to, že jsme tušili, že ten den přijde," uvedl Mark Howe. "Jsem strašně vděčný, že se táta držel až do konce. Moc jsem chtěl být s ním. A když odešel..."

Mark se v tu chvíli zlomil.

"Omlouvám se," pronesl.

Člen ochranky mu soucitně položil ruku na rameno. Reportéři Marka ujistili, že už jim toho pověděl dost.

"Ne," řekl Mark. "Jsem v pořádku."

Vzchopil se a pokračoval.

"Bylo to pro mě důležité," přiznal. "Naše rodina je totiž silná, za což od srdce děkuji právě mámě s tátou."

Hodně to vypovídá o tom, jací byli Colleen a Gordie. I tom, jaké jsou jejich děti, pro které byly poslední dva dny ohromně těžké.

Gordie Howe nebyl jen "Mr. Hockey", ale také Táta. Byl manželem, otcem čtyř potomků, dočkal se devíti vnuků a pěti pravnuků. Pokud ztratíte milovaného člověka, v té bolesti se většina z nás nejraději chce schovat před celým světem.

Rodina ovšem porozuměla tomu, co Gordie Howe pro svět znamenal – a proč. Nebyl milován jen pro své hokejové umění, v němž patřil mezi nejlepší v historii, pokud nebyl vůbec nejlepší. Lidé jej milovali také kvůli tomu, že i když byl na ledě nemilosrdný, mimo něj byl milý, otevřený, přátelský.

A tak rodina i v časech nejtěžších zůstala otevřená a přátelská. Tak jako on.

Mezi čestnými hosty pohřbu byli třeba šéf NHL Gary Bettman, Wayne Gretzky, Scotty Bowman a další osobnosti hokejového světa. Rodina si našla čas i na fanoušky v dresech a tričkách Detroit Red Wings; v úterý jich přišlo přes 15 tisíc, ve středu několik set.

"Vím o tom, kolik respektu měl táta u hokejistů," řekl Mark. "Nevím o nikom jiném, kdo by si vydobyl takovou úctu u lidí, kterým vyrážel zuby, rozdával rány loktem, modřiny a šrámy. Ale táta prostě v sobě měl něco mimořádného – to se nelze naučit. Pro mě jej právě tohle odlišovalo od ostatních sportovců."

Howe byl výjimečný a jeho děti to dobře věděly. "Táta se nikdy v rodině na nikoho nevytahoval, ani na vnuky nebo pravnuky. Jeho životním krédem bylo, že je třeba respektovat každého člověka na planetě. Nikdy jiné nesoudil. Bral lidi takové, jací jsou. Proto jej milovali."

Mark poděkoval médiím, bratru Murraymu za smuteční řeč i reverendovi J. J. Mechovi. A tvrdil, že on sám by v průběhu pohřbu o otci nebyl schopný mluvit.

"Jsou to těžké chvíle, ale víme, že vzpomínáme na člověka, který byl vážně poklad. Chtěli jsme vzdát úctu jeho životu," řekl Mark. "Je to tvrdé, ale na druhou stranu jsme tyto projevy lásky, které mnozí z vás mohou vidět poprvé, my prožívali už od narození. S tátou a mámou s námi byla láska každý den. Takto jsme žili."

Ikona hokeje odešla. Ale duch Gordieho Howea bude žít dál. "Řekl jsem to už ve chvíli, kdy mě uváděli do Síně slávy – táta pro mě byl vzorem ve všem, co jsem kdy dělal," uvedl Mark Howe. "Nedokázal jsem to tak dobře jako on, ale snažil jsem se. Jsem vděčný za každý den, kdy jsme byli spolu. Modlím se za ně oba a věřím, že jsou teď s mámou zase spolu a mají se parádně."