Selanne zakončil reprezentační kariéru jako nejlepší hráč olympiády. Splnil se mi sen, řekl
Napsal Dan Rosen a Michael LangrFinsko a Anaheim na jihu Kalifornie toho nemají moc společného. Jedna věc však tyto odlišné kouty světa spojuje - hrdost na Teemu Selanneho. Celé Finsko i fanouškovská obec Anaheim Ducks obdivně sledovaly tohoto muže, jak si na krk pověsil bronzovou olympijskou medaili. O den později zaznělo jeho jméno znovu, když byl jmenován nejužitečnějším hokejistou olympijských her v Soči.
Příběh slavného veterána v reprezentaci skončil krásnou kapitolou. Legendární finský kanonýr oblékal modrobílý dres národního mužstva 26 let. Loučí se s medailí, jíž měl na krku nejčastěji - bronzem, který na olympiádách vybojoval také v letech 1998 a 2010 (k tomu má ve sbírce i stříbro z Turína 2006). Ve 43 letech si je jistý, že tuhle kolekci už nerozšíří.
"Poprvé jsem hrál v nároďáku před 26 lety a tenhle dres jsem nosil s láskou a s hrdostí. Sotva jsem si mohl přát lepší závěr svého posledního zápasu. Splnil se mi sen," rozplýval se Selanne po sobotním utkání o bronz, v němž vstřelil dva góly a výrazně tak přispěl k výhře 5:0 nad USA.
Soči opustil jako nejstarší hokejista, který kdy skóroval na olympijském turnaji. V reprezentaci odehrál celkem 95 utkání, v nichž dal 54 gólů a nasbíral 102 bodů.
Díky tomu, že se v létě rozhodl odložit brouzdání po golfových hřištích (což dokumentoval v komediálním videu, na němž zahazuje golfovou hůl a vrací se podepsat nový kontrakt s Anaheimem), prožívá Selanne parádní závěr kariéry. Přestože některé zápasy NHL už vynechává a ve 47 startech nasbíral 20 bodů, což znamená o něco nižší produktivitu než v předchozích ročnících.
Střely: 85 | +/-: 4
Teď si navíc užívá pocit kapitána, který dovedl svůj národní tým k velkému úspěchu a hrál při něm klíčovou roli. Kouč Erkka Westerlund ho na olympiádě zařadil do první formace s mladíky Mikaelem Granlundem a Aleksanderem Barkovem, což mnohé experty překvapilo. Selanne se odvděčil čtyřmi góly a dvěma asistencemi v šesti zápasech.
"Jsem vděčný trenérům, že mi věřili," uvedl Selanne. "Mohl jsem hrát v první lajně, na první přesilovce. Věděl jsem, že na to mám. Splnil se mi sen."
Nadšení byli i jeho mladší spoluhráči. Třeba takový Granlund, jenž v roce 1991, kdy Selanne hrál na svém prvním mistrovství světa IIHF, ještě nebyl na světě. "Byl pro mě velký idol. A pořád ještě je," tvrdil centr Minnesota Wild, jenž přihrál na tři Selanneho góly na turnaji. "Zahrát si s ním v jedné lajně, to je jako sen."
Podobně hovořil i devatenáctiletý zadák Olli Maatta. "Myslím, že když byl Teemu na ledě, nikdo další nemusel nic dělat. Vzal všechno na sebe," řekl obránce Pittsburgh Penguins. "Když jsem vyrůstal, tak jsem se na něj díval v televizi. A teď jsem s ním hrál a dokonce získal medaili. To je jako sen."
Finská pohádka o hokejovém rytíři s vlídnou tváří i chováním končí happyendem. A pro fanoušky ze země, kde tak milují klání gladiátorů na bruslích, navíc nadějí, že i po odchodu jejich velikána má tamní hokej před sebou velkou budoucnost.
Další ocenění hráči na OH:
Nejlepší brankář: Carey Price (Kanada - Montreal Canadiens)
Nejlepší obránce: Erik Karlsson (Švédsko - Ottawa Senators)
Nejlepší útočník: Phil Kessel (USA - Toronto Maple Leafs)
All Stars tým: Henrik Lundqvist (Švédsko - New York Rangers) - Karlsson, Drew Doughty (Kanada - Los Angeles Kings) - Teemu Selanne (Finsko - Anaheim Ducks), Kessel, Mikael Granlund (Finsko - Minnesota Wild)