Sekáč s Pánikem se snaží zakořenit u šampionů

Před sezonou se v kempu Chicago Blackhawks sešlo celkem šest hokejistů ze zemí bývalého Československa. Ke stálicím Mariánu Hossovi a Michalu Rozsívalovi přibyl mladý útočník Marko Daňo a na zkoušku přišli další tři: obránci Ľubomír Višňovský s Janem Hejdou a forvard Tomáš Kopecký.

Poslední tři jmenovaní neuspěli a česko-slovenská hokejová kolonie v Chicagu se tak smrskla na tři hráče, přičemž Rozsíval nastupoval po dlouhé rekonvalescenci jen občas a Daňo působil převážně na farmě.

Po Novém roce však poslední vítězové Stanley Cupu přilákali do klubu další dva 'tuzemské' útočníky. Z Toronto Maple Leafs přišel 3. ledna v trejdu za Jeremyho Morina Slovák Richard Pánik a 21. ledna zamířil do Chicaga český křídelník Jiří Sekáč z Anaheim Ducks výměnou za Ryana Garbutta.

Byť jsou typově trochu jiní, prožívají oba noví hokejisté v kádru Blackhawks podobný příběh. Ve svých bývalých klubech moc nehráli, Pánik dokonce působil na farmě v AHL za Toronto Marlies. A Sekáč se po podzimním zranění nerozehrál k předchozím výkonům a v Anaheimu byl spíš na hraně sestavy.

"Myslel jsem si, že se prosadím v Torontu. Ale to se nestalo. Potřeboval jsem už změnu," uvítal trejd Pánik, jenž v Maple Leafs odehrál v ročníku 2014-15 slušnou porci 76 utkání s bilancí 11 gólů a šest asistencí, ale letos si NHL za Toronto nezahrál ani jednou.

Sekáč strávil v Anaheimu závěr minulé sezony, včetně play off za tým nastoupil ke 48 duelům, v nichž nasbíral 11 bodů. V tomto ročníku však odehrál za kalifornský celek jen 22 zápasů s bilancí 1+2.

"Na startu sezony jsem hrál hodně, pak jsem se zranil a přišel jsem skoro o dva měsíce soutěže. To se stane, zranění je v hokeji strašně moc. Když jsem se vrátil, trápil jsem se, nehrál jsem tak, jak bych chtěl. Uvidíme, jak to bude v Chicagu. Nechci nic zakřiknout, ale rozhodně jsem teď součástí špičkového týmu," popisoval český útočník pro NHL.com/Cs.

V podobné situaci jsou oba i teď v Chicagu. Snaží se vybudovat si pevnou pozici v sestavě šampionů, jejichž ofenziva sice v létě mírně prořídla odchodem Brandona Saada s Patrickem Sharpem, ale jejíž kádr skvěle doplnil ruský nováček Artemi Panarin i posila Artem Anisimov. Přetlak v sestavě Blackhawks se tak nezdá být o mnoho menší než třeba před rokem.

"Když člověk hraje v jiném mužstvu, tak to nevidí. Ale tady tu sílu okamžitě vnímá. Když vidím ty detaily hry, přístup k zápasům a ty skvělé hokejisty, nevidím se, že několikrát získali Stanley Cup. Ten tým má neuvěřitelnou sílu," popisoval Sekáč. "Každý hráč je schopný plnit jakoukoliv roli. Já samozřejmě budu dělat to, co umím nejlépe. Chci hrát na maximum a přinést do mužstva rychlost a energii, abych si to místo zasloužil."

V jiném klubu by perspektivní třiadvacetiletý útočník, kterého zdobí slušná kombinace rychlosti, síly i techniky, mohl pomýšlet i na místo v elitních formacích. V Chicagu však má vyčleněnou spíš pozici v zadních řadách. Zatím za tým odehrál dva zápasy bez bodu. Start v novém dresu mu navíc ztížila viróza, kterou chytil v hektických dnech při stěhování a přeletech z Kalifornie přes Floridu do Chicaga.

"Já jsem hned onemocněl a bral jsem antibiotika. Nevím, jestli to bylo tím počasím, ze jsem tak marodil, nebo je to hodně stresu ze změn. Člověk lítá sem a tam, do toho změny teplot a počasí při přeletech... Nějak se toho na mě nakupilo hodně a onemocněl jsem z toho," vyprávěl Sekáč, jenž se ve čtvrtečním duelu s Arizona Coyotes (5:4 v prodl.) ocitl mezi náhradníky.

"Ale jsem rád, že se to stalo a že jsem v tomhle týmu. Myslel jsem si, že by (ke trejdu z Anaheimu) mohlo dojít. Týmu se nedařilo a bylo jasné, že se tam začnou dít nějaké změny. Ale i přesto, že jsem to lehce čekal nebo s tím i trošku počítal, tak je to stejně šok, když se to nakonec stane. Teď už jsem za to rád. Jsem člověk, který hokej hodně řeší. V Anaheimu může být teplo třeba 40 stupňů, ale kdybych si zajel na pláž, když mi nejde hokej, stejně šťastný nebudu."

Se čtyřiadvacetiletým Pánikem trenér Joel Quenneville rovněž počítá do zadních formací. Slovenský útočník se však v Chicagu představil velmi solidně a jeho čas na ledě roste. A upevňuje se jeho pozice ve třetí lajně. V 10 utkáních dal slovenský forvard tři góly a na jeden další přihrál. Na ledě tak obvykle tráví 11 až 13 minut, o dost víc než Sekáč.

Bude zajímavé sledovat, jak se situace obou mladíků v Chicagu vyvine. Je jen velmi nepravděpodobné, že by se aktuálně nejlepší tým Západní konference neprotlačil do play off, a v něm bude znovu patřit k favoritům na Stanley Cup. Ke dlouhému tažení, při němž se musí počítat se zraněními i únavou, bude potřeba kvalitní a široký kádr. A do něj by měli jistě patřit i Sekáč s Pánikem.

I když nemají nic jistého a v létě oběma končí smlouva, takže se stanou volnými hráči s omezením stejně jako například Andrew Shaw nebo Marcus Kruger. A o místo se po sezoně bude hlásit i čím dál tím vyspělejší talent Daňo. Sekáč s Pánikem tak musí ve zbytku tohoto ročníku přesvědčit management, že jsou pro mužstvo rovněž důležitým článkem.

"Každý vidí, že nezažívám zrovna nejlepší sezonu, a já to vím také," připustil Sekáč. "Měl jsem ten dvouměsíční výpadek, takže se snažím dostat zpět do co nelepší formy, nemyslet na to, co bylo. A uvidím, co tady ještě vytvořím."