Obracíme pozornost šéfů k Česku, tvrdí Krejčí

V naší nové rubrice 'Na střídačce s...' vám každý čtvrtek nabízíme rozhovory s hráči NHL či zajímavými osobnostmi okolo ligy. Tentokrát jsme vyzpovídali centra Davida Krejčího z Boston Bruins.

Na začátku sezony si držel průměr téměř bod na zápas, teď David Krejčí trochu polevil. Přesto má po 21 startech solidních 16 bodů a se 14 asistencemi je třetí nejlepší v týmu.
Boston bez Krejčího je už léta nepředstavitelný. Tím spíš teď, kdy se zranil první centr Patrice Bergeron a český útočník se posunul na jeho místo vedle krajana Davida Pastrňáka. Na chvíli si tak může užít jinou roli než úkol učitele mladíků, kteří vedle něj už několik let vyrůstají na křídlech i v obraně.
Více k tématu: [Hejduk: Pastrňák králem střelců? To by bylo velké]
Na druhou stranu má těžší pozici, protože pozornost soupeřů obvykle rozmělněná mezi něj a Bergeronovu formaci teď míří hlavně na něj.
"Je to samozřejmě velká ztráta. Takového hráče a lídra je těžké nahradit. Ale o to víc musíme zabrat my ostatní," řekl Krejčí o Bergeronově absenci. O nové sezoně i Češích a Slovácích v Bostonu promluvil v rozhovoru pro NHL.com/cs.
Ještě když jste nastupoval ve druhém útoku, měl jste ročník parádně rozjetý a sbíral jste skoro bod na zápas. Jak jste si to užíval?
"Bylo to lepší a lepší. Snažili jsme se najít tu správnou chemii s mými křídly, měl jsem tam Jakea DeBruska, ten tam je už druhou sezonu. A na druhé straně Dana Heinena, i když tam se to docela točilo. Šlapalo to."

Teď hrajete znovu s Davidem Pastrňákem, ale když je Bergeron zdravý, obvykle vám náleží role učitele mladých křídel. Berete ji?
"Je jasné, že první útok je u nás za běžných okolností plný. Bergeronova lajna je nejlepší nejen u nás, ale v celé NHL. My ostatní se snažíme pomáhat, jak nejlíp umíme, ale oni nám to hodně zjednodušují. Většinou dávali dva až tři góly za zápas. A pak se i nám samozřejmě hrálo o hodně líp."
Bostonu se daří omlazovat tým za pochodu a už několik let hrát nahoře. Když odhlédneme od současných zranění, která vás na podzim hodně trápí, dá se říct, že máte tým schopný vyhrát Stanley Cup?
"Těžko soudit. Play off je totiž úplně něco jiného. Já jsem už zažil situaci, kdy jsme vyhráli Presidents' Trophy, ale pak jsme vypadli v prvním kole. A naopak - když jsme v roce 2011 vyhráli Stanley Cup, tak jsme byli v základní části čtvrtí. Všechno záleží na play off."
Vy patříte do osy týmu, jste jeden z mála, kdo zažil s Bruins triumf ve Stanley Cupu v roce 2011. Neříkáte si někdy, jak moc se všechno od té doby změnilo?
"Je to všechno nové. Stanley Cup je sice hezký, ale toho si asi budu vážit víc, až skončím a udělám si nějakou pracovnu, kam si dám trofeje. Teď je potřeba soustředit se na přítomnost. Máme nový tým, hodně mladých hráčů. Základem bude play off a tam nikdy nevíte. Pak už záleží na zraněních, na aktuální formě... Hlavní je se tam dostat."
V době play off oslavíte 33. narozeniny, už se řadíte k veteránům. Změnil jste se po třicítce?
"Já ani moc ne, ale změnila se liga. Je tu o hodně víc mladých kluků. Je to rychlejší než dřív. Já jsem spíš změnil jen trénování v létě, abych měl rychlost, těch pár rychlých kroků - na to se zaměřuju v suché přípravě i v sezoně na tréninku. Hlavně se snažím v tom držet a stabilně na tom pracovat. Dnes je to všechno o rychlosti, aby to bylo přirozené."
Vy jste přitom známý tím, že dokážete uklidnit, zpomalit hru.
"To je pravda. Jak jsem říkal, že se snažím být explozivnější a rychlejší na ledě, tak u toho pořád platí, že jedna z mých nejlepších dovedností je zpomalit hru. Ale když nebudu hýbat nohama, tak se nedá zpomalit, tu rychlost a dynamiku prostě mít musím."

Aktuálně máte v NHL za sebou 790 zápasů. Myslíte už na to, že se můžete za pár let dostat na tisícovku v jednom klubu?
"Bylo by to hezké. Matematicky to vychází tak, že když odehraju v sezoně 75 zápasů a pak další dva ročníky, tak bych se na tu tisícovku vyšplhal. Samozřejmě je to krásná meta, mnoho českých hráčů se takhle daleko nedostalo a bylo by to super. Ale k tomu ještě vede dlouhá cesta."
U Bruins se skvěle zapsal slovenský brankář Jaroslav Halák, který prožil vynikající start sezony. Co na něj říkáte?
"Jaro je super kluk v kabině a jeho kvalitu většinou poznáte už na tréninku. My jsme byli zvyklí, že na jedné straně je dvojka a to pak jedete a čekáte, že dáte gól. Teď tam ale máme dva super gólmany. Není to snadné je překonat, oni se snaží chytat všechno, i ty dorážky. Nic nevypustí a všechno jedou naplno. To je dobře pro střelce, že si na to zvykneme. I v tom nám Jaro pomáhá - nejen v zápasech, kde chytá parádně."
S Chárou, Halákem a Pastrňákem tvoříte na dnešní poměry NHL nevídanou česko-slovenskou partu. Boston navíc v posledních letech draftoval i dost dalších Čechů. Těší vás to?
"Jsem rád, že tu máme takovou stopu. Platí to i historicky, začal to už Vláďa Růžička na počátku devadesátých let. A taky tu byl Jirka Šlégr, hrál jsem s Miro Šatanem... Berou sem pořád Čechy a Slováky a myslím, že to je i zásluha nás, že ukazujeme, co můžeme dát týmu a jak se chováme mimo led. Dáváme manažerům zelenou, aby se dívali do Čech a na Slovensko."
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Jedním z budoucích nadějí je i letos draftovaný Jakub Lauko. Jak ho vidíte?
"Byl tady jen chvilku. Trénoval s druhou půlkou týmu, ale hrál dobře. Potkávali jsme se v kabině. Je mu osmnáct a bohužel měl otřes mozku a pak už s námi nemohl trénovat. Má před sebou dobrou budoucnost, teď je v juniorce, což mu jen pomůže se aklimatizovat a naučit se hrát dobře na obou stranách ledu, nejen dopředu s pukem. To je v NHL hodně důležité."
Mnozí byli překvapení, jak dobře uměl anglicky...
"To je fajn. Vždycky, když přijde Čech a nemusím mu všechno překládat, je to příjemné. Jako (David) Pastrňák. Není to samozřejmě problém, kdyby někdo neuměl, ale je super, když si Pasta nebo Kuba můžou najít i jiné kamarády než Čechy a Slováky. Určitě je to pro ně výhoda."