Tatar: Montreal je nejvíc, ale hokej je byznys

V rubrice '10 otázek' vám každý čtvrtek nabízíme rozhovory s hráči NHL či zajímavými osobnostmi okolo ligy. V dalším vydání jsme vyzpovídali slovenského útočníka Tomáše Tatara z Montreal Canadiens.

Léta pomalu přibývají, blíží se třicítka, ale Tomáš Tatar působí dojmem, jako kdyby místo stárnutí spíš omládl. Zesílil, hbitě bruslí, střílí góly, hraje s velkým sebevědomím. V Montrealu prožívá individuálně nejlepší sezonu kariéry, v 55. utkání zaokrouhlil počet asistencí na 30 a bodů na 50. Dva měsíce před koncem základní části je jen osm zápisů za svým kariérním maximem z minulé sezony.
Trenčínský odchovanec má v čele produktivity Montrealu výrazný náskok 11 bodů před druhým Phillipem Danaultem a může se stát prvním slovenským vítězem bodování v klubu NHL od roku 2012.
Pokud ovšem u Canadiens zůstane.
Vzhledem k tomu, že Canadiens ztrácejí na postupové pozice téměř 10 bodů, zaznívá jeho jméno stále častěji v souvislosti s možným trejdem před únorovou uzávěrkou. Ze čtyřleté smlouvy na 21,2 milionu dolarů mu zbývá ještě něco přes rok, ale vzhledem k osvědčeným herním kvalitám i aktuální formě po něm může být na trhu velká poptávka; až se uzdraví Jonathan Drouin, budou mít navíc v Montrealu přetlak levých křídel.
Tatar však věří, že k takovému vývoji nedojde. Že Canadiens zaberou a posílí šance na play off, takže generální manažer Marc Bergevin nebude mít důvod svého momentálně nejlepšího útočníka prodávat. "Věřím, že se nám podaří zabrat a nebudeme nic takového řešit," říká.

Dá se asi říct, že prožíváte nejlepší sezonu v kariéře. Jak se cítíte?
"Cítím se skvěle. Musím to zaklepat. Tělo drží, v létě jsem mohl dobře potrénovat, netrápilo mě žádné zranění. Už mám nějaké zkušenosti a k tomu dost energie a síly."
Čím to je, že vám to v Montrealu tak sedlo?
"Trenér (Claude Julien) mi dává hodně prostoru na ledě. Naše formace si výborně sedla, hrajeme hodně minut, daří se nám, pomáháme na ledě jeden druhému a funguje to."
Vaším osobním maximem je 58 bodů z loňské sezony v Montrealu a 29 gólů z ročníku 2014-15 u Detroit Red Wings. Oba tyto zápisy můžete letos překonat. Kam až byste se chtěl dostat?
"Na to moc nemyslím, hlavní jsou výsledky mužstva. Samozřejmě jsem rád, že se mi daří skórovat nebo tvořit šance. Chtěl bych se dostat přes 30 gólů a myslím, že letos mám k tomu nejblíž. Uvidíme."

Posledními Slováky, kteří vyhráli bodování týmu v NHL, byli Marián Gáborík u New York Rangers a Marián Hossa v Chicago Blackhawks - shodně v roce 2012. To už je dlouhá doba, co říkáte?
"To tedy je! My už těch hráčů v NHL nemáme tolik jako dřív. Jsem rád, že mi to tam padá a že bych to letos mohl být já. Ale určitě bych vyměnil svoje body za pár výher, abychom se dostali výš v tabulce, protože máme hodně těžkou pozici v boji o play off. Ale nevzdáváme se, budeme bojovat a doufám, že se nám to podaří. Bude to těžké."
Do probíhající sezony zasáhlo včetně brankáře Jaroslava Haláka 12 slovenských hráčů, to je oproti loňským deseti nárůst. Věříte, že se slovenský hokej odráží vzhůru?
"Nárůst? To jsem ani nevěděl. Ti mladší teď vypadají trochu líp, ale myslím, že je tam stále dost velká mezera. Musíme v té naší struktuře pro vývoj hokeje něco změnit. Řekl bych, že s tím mají problémy jak Češi, tak Slováci. Doufám, že se členská základna rozroste a bude to zase lepší. 12 hráčů není moc, bývaly doby, kdy jich bylo snad třikrát tolik."
Montreal je město, kde lidi žijí hokejem jako snad nikde jinde na světě. Jak jste si na to zvykl?
"Je pravda, že takový zájem fanoušků a médií jsem nikde jinde nezažil, ani v Detroitu. Tohle je nejvíc a já jsem za to rád. Lidi tu hokej ohromně prožívají. Sedlo mi to, hokej mě tam baví. A není to zase tak šílené, že bych nemohl vylézt na ulici."
Jak se vám líbí v Montrealu jako takovém?
"Jasně, není tu teplo jako ve Vegas, ale já se tady cítím výborně. Lidi se ke mně chovají skvěle, klub i fanoušci jsou super. Užívám si to tu."
Ze všech těchto úhlů pohledu by výměna, o které se v souvislosti s vámi spekuluje, asi nebyla příjemná věc...
"Je to byznys, musel bych to vzít. Nic jiného by mi nezbývalo. Beru to jako věc, která se může stát. Ale zatím mi to sedí u Canadiens, záleží, jestli náš tým bude ve hře, nebo ne. Play off je pro hráče určitě něco speciálního, nehraje ho každý rok a je těžké se tam dostat, takže je to velká událost pro každého. Rád bych si v něm určitě zahrál a doufám, že to bude s Montrealem."
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Vnímáte všechny možné spekulace o vašem možném odchodu?
"Snažím se to nevnímat. Novináři a analytici to řeší, ale beru to, že je to jejich práce. Nakonec bude rozhodnutí na (Bergevinovi). Ale já doufám, že k tomu nedojde, protože v době uzávěrky budeme v reálném boji o play off."
Když jsme spolu mluvili po vašem trejdu z Detroitu do Vegas před dvěma lety, říkal jste, že to pro vás výměna byla jako rána mezi oči. Velký šok. Teď už máte tuhle zkušenost za sebou, v tom by to asi bylo snazší...
"Určitě bych to bral úplně jinak. Už ten trejd z Vegas do Montrealu (v létě 2018) jsem tolik neprožíval. Celkově byl pro mě ten rok (2017-18) takový divný, byl jsem po operaci (ramene), příprava nebyla tak dobrá a myslím, že jsem silově dost zaostával oproti jiným sezonám. Bohužel, takový je hokej. Měl jsem to řešit asi jinak, reagovat jinak na to zranění. Dnes bych asi jinak reagoval i na ten trejd. Uvidíme, co bude teď. Myslím, že se nestane nic, ale nikdy nevíte. Hokej je prostě byznys a já to tak musím brát."