Richards zářil v Tampě, teď ji chce porazit ve finále
Napsal Corey Masisak a Michael LangrUž po skončení druhého kola play off věděl Brad Richards, že pokud se jeho Chicago Blackhawks dostanou do finále Stanley Cupu, čeká ho velmi zajímavý souboj.
Mohl se v něm střetnout s New York Rangers, kteří se ho před rokem zbavili. Nebo s týmem Tampa Bay Lightning, kde v roce 2004 získal Stanley Cup i Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hokejistu play off.
"V každém případě jsem tušil, že to bude trochu zvláštní. Že budu hrát finále proti lidem, které dobře znám," souhlasil centr Blackhawks, jenž v NHL prošel kromě tří zmiňovaných klubů ještě Dallas Stars.
"Nakonec to vyšlo na Tampu, kde už neznám až tolik hráčů, jako spíš lidí okolo. Budou to pro mě velké chvilky."
Pětatřicetiletý veterán odehrál za Tampu 552 ze svých 1058 utkání v NHL a nasbíral tu 489 bodů z celkových 904. Ve zmiňovaném play off 2004 si připsal 26 bodů.
"Vyrostl jsem tam jako hráč i jako člověk. Mám v klubu pořád spoustu přátel a jsem moc rád, že se mu znovu tak dobře daří. Bude to pro mě skvělá série, ale já chci vyhrávat, takže kamarádství si nechám na později," prohlásil Richards.
Ve finále Stanley Cupu je někdejší hvězda NHL druhý rok po sobě. Loni ho hrál s Rangers, kteří ho však posléze vyplatili ze smlouvy. Chicago mu v létě dalo novou šanci.
"Jsem moc rád, že se ozvali a mohli jsme zapracovat na tomto angažmá. Vím, že měli těžké najít prostor pod platovým stropem. Jsem jim ohromně vděčný," tvrdil zkušený útočník, jenž podepsal roční kontrakt na dva miliony dolarů.
Střely: 35 | +/-: 3
V 76 zápasech základní části nasbíral 37 bodů a v 17 utkáních play off přidal dalších 11.
"Byla to velmi produktivní dvojice," řekl o Richardsovi s Kanem trenér Joel Quenneville. "Kolem Brada se točili spoluhráči, ale s postupem času byl trpělivější i produktivnější a posunul se dopředu," dodal.
"Chicago je hodně konsolidovaný tým, je těžké se tady prosadit. Na začátku toho bylo hodně: stěhování, nevyhrávali jsme, narodilo se mi dítě..." vypočítával Richards. "Nebylo to pro mě úplně jednoduché, ale všichni mi hrozně pomohli a nikdo nepanikařil, když se něco nedařilo. V takové atmosféře se člověk začne na ledě cítit dobře a postupně se to projeví i na výkonech."