Anebo například Jonathan Toews. Fantastický hráč, kapitán Chicaga, vyhrál všechno, co se dalo. Tři Stanley Cupy, World Cup, individuální ceny... Ale má sezonu na to, aby se dostal do All-Stars? Třeba Marián Hossa má z Chicaga mnohem lepší statistiky a myslím, že by si zasloužil jet spíš než on. Toews určitě patří do stovky největších jmen historie, ale když se bavíme o téhle sezoně, tak jeho výkony nejsou takové, na něž je on sám zvyklý. A Hossička prožívá určitě lepší rok.
Ono nastavit ten formát ke spokojenosti všech je hrozně těžké. A na druhou stranu, fanoušci chtějí vidět hlavně ty největší hvězdy - a ty tam až na Malkina byly. Třeba Sidney Crosby a Alex Ovechkin v jedné lajně, to se zase jen tak neuvidí.
Nejvíc ze všeho mě ale zaujalo vyhlašování nejlepších sto hráčů historie NHL a jejich hromadné setkání v Los Angeles. Ten soubor hvězd na ledě při nástupu na All-Star game byl fantastický, tolik legend najednou se už asi nikdy nesejde. Historií, kterou má NHL, se nemůže chlubit žádná jiná soutěž. A s tím, jak si liga svých dějin váží, jak na nich staví, jak se to publikuje, z toho byla senzační akce a ti chlapi na červeném koberci tomu dodali neskutečný glanc.
Mezi stovkou legend jsou i dva Češi: Dominik Hašek a Jaromír Jágr. A já si myslím, že je to neskutečná pocta pro tak malou zemi s 10 miliony lidí, jako je Česká republika. Pro náš hokej je to vynikající vizitka a jsem na to hrdý. Už proto, že před Sametovou revolucí nemohli hokejisté z Československa do NHL odcházet a ve větší míře tam Češi hráli vlastně až posledních 25 let.
Já jsem jako kluk do 13 nebo 14 let věděl o NHL strašně málo. Nebyl internet, nebyly informace, jako mají mladí dnes. V komunistickém režimu nebyla šance vidět NHL v televizi, nic takového pro nás nebylo. Jako malý jsem chodil na Motor a obdivoval jsem hráče jako Jirka Lála, Vláďa Caldr, Láďa Kolda, Petr Bříza nebo Láďa Gula, kteří hráli v Budějovicích.
První kontakt s NHL jsem měl díky Mírovi Dvořákovi, který hrál na konci kariéry tři roky za Philadelphia Flyers a jeho syn s námi byl na týmu v Českých Budějovicích. A pak samozřejmě Kanadský pohár v roce 1987, to byla neskutečná akce a neskutečný hokej. To slavné finále: Kanada proti Sovětskému svazu, kde nám bylo jasné, komu proti 'Rusákům' fandit.
Byla to série na tři zápasy a byl to úžasný hokej. Wayne Gretzky dominoval neskutečným způsobem, v lajně s Mariem Lemieuxem, Paul Coffey hrál parádně... Měli jsme plakát s podobiznami Kanaďanů, ještě dnes si pamatuju, že na jedné straně byl nápis Canada Cup a na druhé Coupe Canada.
