Prospal: Crosby má nad Ovechkinem navrch

Někdejší vynikající útočník a dvojnásobný světový šampion Václav Prospal, jenž má za sebou 1108 zápasů a 765 bodů v NHL a působí v roli asistenta trenéra české reprezentace, píše pro NHL.com jako expert. Přečtěte si, co ho zaujalo, překvapilo a jak vidí aktuální vývoj v lize i ve světovém hokeji.

V novém roce se zatím asi nejvíc hovořilo o Alexi Ovechkinovi a jeho překonání hranice 1000 bodů v NHL. Myslím, že bylo vždycky jasné, že se na tisícovku dostane. Přišel s obrovským potenciálem, jako jednička draftu 2004, a od té doby je tahounem Washington Capitals.
Pamatuju si, že Washington v té době byl spíš na cestě dolů, dokonce si vybavuju, že jsme je v roce 2003 s Tampou Bay porazili v prvním kole play off. Tehdy tam probíhala generační výměna, končili tam hráči jako Olaf Kolzig, Adam Oates, pomalu i Jarda Jágr... Nějakou dobu pak trvalo, než postavili nový tým, a začali být úspěšní až s mužstvem kolem Ovechkina. Chvíli to samozřejmě trvalo, ale posledních deset let jsou Capitals celkem, který pravidelně hraje play off a patří k nejsilnějším na Východě.
Ovechkin je hokejista od pánaboha, někdo, okolo koho se ten tým dá opravdu postavit. Ale kritici mu budou vždycky předhazovat, že se nedokázal dostat s Washingtonem dál než do druhého kola play off. S tím, jakým hokejem se prezentuje a co všechno dovede, potřebuje ten týmový úspěch tak, jako třeba Sidney Crosby a vedle něj i Evgeni Malkin, kteří už dovedli Pittsburgh Penguins ke dvěma Stanley Cupům.

Ovechkin je hokejista par excellence a není to tak, že by neuměl vítězit: s ruskou sbornou vyhrál třikrát titul mistrů světa. Ale k tomu, aby vstoupil mezi nejuznávanější legendy historie NHL, potřebuje Stanley Cup. Ví to a myslím, že po těch všech individuálních cenách, které získal, už mu jde jen a hlavně o tohle.
To, že Crosby už s Pittsburghem i s Kanadou vyhrál všechno, co se dalo, ale možná trochu svědčí i o rozdílech mezi těmito typy hráčů. Těžko srovnávat, kdo je lepší - Ovechkin třeba hraje daleko líp do těla. Dokáže tím svým mohutným tělem trefit a já sám jsem to mnohokrát na ledě v zápasech s Washingtonem pocítil, ani nespočítám, kolikrát mě sestřelil. Ale je to střelec, který bude vždycky závislý na tom, s jakým centrem bude hrát. Kdežto Crosby naopak dělá lepším křídla kolem sebe i celou pětku na ledě.
V tom má nad Ovechkinem navrch. Protože on je schopný udělat tým daleko údernější tím, jak dovede a distribuovat puky i sám zakončit, což dokazuje v letošní sezoně jako nejlepší střelec ligy.
Z Ovechkinovy formy ale těží celý Washington, který teď právě s Penguins zakončil šňůru devíti výher za sebou. V této sezoně je vůbec vítězných sérií strašně moc: Capitals, Philadelphia Flyers, Minnesota Wild, Columbus Blue Jackets dokonce se 16 útočili na absolutní rekord. Ale důležité není až tak, jak dlouho ta série trvá, ale co se stane, až skončí.
Všichni vědí, že jednou ta porážka přijít musí, a jde o to, jak se tým vypořádá s tím, že najednou už nejde všechno samo, že se nedaří tak skvěle jako dosud. Philadelphia po 10 výhrách v řadě pětkrát prohrála, Columbus teď po skončení své série prohrál tři ze čtyř zápasů. I když ty body se počítají a jsou pro boj o play off důležité, mužstvo se může zase rychle propadnout, zejména tím, jak je liga v obou konferencích vyrovnaná. Týmů, které mají pořád šanci se prokousat nahoru, je hrozně moc, vlastně skoro všechny. A to je pro diváky i jejich fanoušky skvělá zpráva.
Myslím, že opravdu sortovat se to bude teď do konce února, kdy je v NHL uzávěrka přestupů. Ta bude pro nás jako trenéry českého nároďáku hodně důležitá s ohledem na mistrovství světa. Budeme sledovat, jestli si kluby s mizící šancí na play off nechají české hráče a ti nám pak budou k dispozici pro šampionát, nebo jestli je vymění někam do ambiciozního mužstva a prodlouží jim ligovou sezonu.

V úterý propustili New York Islanders kouče Jacka Capuana, což je zajímavý vývoj vzhledem k tomu, jak dlouho v klubu působil a jakou tam měl pozici poté, co se loni dostal s týmem do druhého kola play off. Islanders šli hodně dolů a myslím, že na to měl vliv ne až tak trenér, ale spíš změny, které klub udělal v létě.
Velkým oslabením byl odchod Kylea Okposa a také silného a důrazného Matta Martina, protože tím přestala fungovat jedna z nejlepších a nejtvrdších čtvrtých formací v lize s Calem Clutterbuckem a Caseym Cizikasem. Ta byla nasazovaná na nejlepší lajny soupeře, často je zastavila i přehrávala, byl tam ten zastrašovací faktor. O to Islanders přišli. Přivedli nové hráče, ale těm třeba trvá nějakou dobu se sžít s mužstvem a už to nefunguje tak, jako dřív.
Další věc je gólman: loňská jednička Jaroslav Halák skončila na farmě. To jsou všechno záležitosti, které trenér ani neovlivní, ale on je první, kdo je pak na ráně. Tak jako Gerard Gallant u Florida Panthers - loni tým dovedl po dlouhé době do play off a všichni ho chválili, letos ho po pár prohrách vyhodili a nic moc se nezměnilo. A jestli ano, tak spíš k horšímu. Jak se člověk dostane na druhou stranu, tyhle věci vnímá jinak než hráč, který o tom až tak nepřemýšlí. Trenérské řemeslo není jednoduché a já to teď vidím v jiných rovinách než dřív.