Prospal míří do Ameriky. Jsem optimista, práci v NHL ještě najdu, tvrdí

Jeho dlouholetí kamarádi a hokejoví souputníci z jižních Čech Radek Dvořák a Radek Martínek si v Americe už nové smlouvy vysloužili. Václav Prospal však na kontrakt v NHL pořád čeká. V pátek sedne osmatřicetiletý útočník do letadla směr USA s nadějí, že o jeho služby bude ještě zájem. "Tvrdě jsem makal, abych byl maximálně připravený," řekl Prospal NHL.com/cz.

Původně si myslel, že se zájemce v létě ozve během pár dnů, nakonec se pobyt v Česku protáhl na týdny. Během nich trénoval v Českých Budějovicích společně s prvoligovým týmem Motoru. "Rozhodně jsem nečekal, že tu vydržím tak dlouhou dobu. Účel tréninkového procesu to plnilo na sto procent, ale kaňkou je, že mi z NHL zatím nikdo nezavolal s nabídkou práce," mrzí Prospala.

V minulé zkrácené sezóně byl přitom nejproduktivnějším hráčem Columbus Blue Jackets. V historické tabulce českých hokejistů v NHL je na čtvrtém místě za triem Jaromír Jágr, Patrik Eliáš, Milan Hejduk. Nový zájemce o Prospalovy služby se však v zámoří zatím ne a ne najít.

Podle deníku NY Post je však s Prospalem v kontaktu generální manažer New York Rangers Glen Sather. Slavný tým kvůli rekonstrukci Madison Square Garden odstartoval sezonu devíti zápasy na cizích ledech a vydoloval z nich pouze tři výhry. Rozjezd se nevyvedl a navíc se zranil klíčový článek ofenzívy Rick Nash.

"Stane se, že se mi někdo ozve. Ale pak třeba zase vyhrají a tři dny nikdo nezavolá. Já tomu nechávám volný průběh. Lidi mají mnohem větší starosti. Že jsem nenašel práci v NHL, to je prostě prkotina a tak se na to člověk musí dívat," tvrdil Prospal pro sport.cz. "Ale pořád jsem optimista, že tu práci ještě někde najdu. S agentem se bavím docela často, on mě dopodrobna informuje o tom, co se děje."

Jak říkal jeho kamarád Radek Martínek: "Každý rok v NHL je dobrý rok." Obránce New York Islanders sice nepodepsal kontrakt při tréninkovém kempu Ostrovanů, ale chystal se s mužstvem a nakonec smlouvu přece jen dostal. I když to nakonec bylo až po otřesu mozku slovenského zadáka Lubomíra Višňovského. "Někdy ke smlouvě přispěje i náhoda, někdo se zraní, někomu to nejde. Možná čekám i na něco podobného," uznal Prospal.

Fascinující je však jeho umanutost, s jakou věří, že zámoří pro něj ještě není uzavřenou kapitolou. "Nabídek z Evropy jsem měl dost. Z Ruska, ze Švýcarska. Ale v téhle fázi jsem je hodil za hlavu. Chci zpátky do NHL!"

Sedmnáct zámořských sezón a 1108 zápasů prostě není budějovickému rodákovi, jemuž kdysi prorokovali, že nebude mít ani na českou extraligu, stále dost. "Sem tam mě napadne, že bych už měl třeba končit, ale já jednou nechci litovat, že jsem mohl ještě vydržet a táhnout to. Takže se zakousnu a makám dál."

V Českých Budějovicích tak občas chodil na led nejen s A-mužstvem, ale i s juniory a nikdy se nesetkal s odmítavými reakcemi "Lidé kolem hokeje v Motoru mi obrovsky vyšli vstříc a za to jim patří můj dík."

V Americe měl totiž podmínky k tréninku nesrovnatelně horší. "Bruslil jsem s Honzou Hlaváčem, Filipem Kubou a Nikitou Alexeevem, který taky kdysi hrával za Tampu. My ale neměli ani gólmana. Sem tam přišel kluk, co chytá nějakou podnikovou ligu. Prostě to bylo unavující a v mých očích ta příprava nebyla taková, jaká měla být," líčil Prospal.

Přitom právě on byl jedním z těch, kteří přemlouvali Mariána Gáboríka, aby svolil ke trejdu z Rangers do Columbusu. Už si možná maloval, jak oživí příjemné vzpomínky na společné dvě sezony v barvách Jezdců. Jenže tým z Ohia novou smlouvu Prospalovi nenabídl.

Přesto se žádná hořkost ze strany českého útočníka nedostavila. "Když se nad tím zamyslí nestranný člověk, tak vedení klubu má právo podepsat hráče, které chce, aby organizace šlapala. Jestli se rozhodli jít dál s mladšími, tak jsem měl být holt asi ještě lepší," vyhlásil Prospal.

Při občasných pochmurných myšlenkách mu energii dodává hlavně rodina. I když to v minulých týdnech bylo jen na dálku. "Kdybych měl doma někoho, kdo by mi říkal: Vyprdni se na to, máme tři děti, dej už pokoj, tak by to bylo jiné. U nás je to naopak. Kolikrát jsou dny, kdy jsem psychicky dole a manželka s dětmi mě z toho dostávají. Snaží udržet se mě udržet v bojovné náladě, abych to nezabalil," cenil si Prospal.

"Tu podporu, co mám od blízkých, ale hlavně od ženy a dětí, to se nedá vyvážit slovy. Až jednou doopravdy skončím, tak budu mít rodině hodně co vracet. Spoustu jsem toho promeškal, ale už teď vím, že i ta další kapitola bez hokeje bude krásná."