Skip to main content

Prospalova palba: NHL vládne rychlost

Někdejší útočník a reprezentační asistent Václav Prospal hodnotí start sezony v NHL

Napsal Václav Prospal / exkluzivně pro NHL.com/cs

Stejně jako v minulé sezoně píše někdejší vynikající útočník a dvojnásobný světový šampion Václav Prospal, jenž má za sebou 1108 zápasů a 765 bodů v NHL a působí v roli asistenta trenéra české reprezentace, pro NHL.com jako expert. Přečtěte si, co ho zaujalo, překvapilo a jak vidí aktuální vývoj v lize i ve světovém hokeji.

Kdybych měl zvolit jeden aspekt, který zatím charakterizuje novou sezonu, vybral bych rychlost. S tím, jak je liga mladší a mladší, hokej se zrychluje.

Věkový průměr jde dolů ze dvou důvodů. Aby se kluby s velkými smlouvami pro své hvězdy vešly pod platový strop, dávají větší šanci mladým. Hokejista, který by před deseti lety strávil nejdřív dva tři roky na farmě, teď rovnou hraje NHL. Důvodem je tlak na platový strop a také to, že ta vlna mladých je dostatečně kvalitní, aby mohla hrát NHL. Mládí dostává zelenou, rychlost a nasazení je obrovské už od začátku sezony. Díky tomu taky padá dost gólů, liga nabízí zápasy, v nichž dá jeden tým klidně šest branek. Třeba jako v neděli New York Rangers, kteří přitom v minulém ročníku moc často neskórovali.

Na Východě se už začíná trochu ukazovat, které týmy budou silné a které budou asi hrát dole. Montreal Canadiens začali skvěle a ten letní trejd, kdy poslali P.K. Subbana do Nashville Predators, jim ohromně pomohl. Montreal ještě neprohrál a i když podobně dobře začal i loni a pak se nedostal ani do play off, letos věřím, že bude hrát nahoře. Dole jsou naopak stejné týmy, co tam byly i loni, jako Carolina Hurricanes nebo Columbus Blue Jackets. Výjimkou jsou snad jen New York Islanders, kteří začali špatně.

Na Západě se mi líbí Minnesota Wild. Pod novým trenérem začali velmi dobře a myslím, že je ohromně vidět práce Scotta Stevense, který tam jako asistent pracuje s obránci. Minnesota tři zápasy za sebou nedostala gól, to je parádní defenzivní výsledek.

Skvěle se daří týmu Edmonton Oilers. I když u nich mluvit o překvapení asi ani nejde. Už loni šli pod novým trenérem Toddem McLellanem nahoru, přišel nový generální manažer Peter Chiarelli, před tím velmi úspěšný v Bostonu, kde postavil tým, co vyhrál Stanley Cup. Pro velké fanoušky hokeje proto není až takové překvapení, že Oilers hrají dobře. Přivedli Adama Larssona do obrany, brankář Cam Talbot se v Rangers vyučil za Henrikem Lundqvistem a je velkou oporou. Bavíme se o nějakých deseti prvních zápasech, ale tenhle tým má potenciál.

Samozřejmě s tím má co do činění hlavně Connor McDavid. Ten mě zaujal ze všech hráčů nejvíc. On vlastně pokračuje ve skvělých výkonech z minulé sezony, v níž ho však zastavilo zranění. Navíc se stal kapitánem a vidím na něm, že ho to ohromně motivuje. V tak mladém věku (19 let) ukazuje extratřídu, může to být nejlepší hráč celé NHL.

Gudas nemůže měnit styl hry

Z českých hráčů se znovu prosazuje Jakub Voráček. Je vidět, že hraje v pohodě a daří se mu i střelecky, což je rozdíl proti loňsku. Vynikající start měl David Pastrňák, škoda, že dostal distanc a má pauzu. Prosazuje se Tomáš Hertl, Petr Mrázek bude v brance Detroit Red Wings dostávat velkou porci zápasů, i když to nebude mít s kvalitním Jimmy Howardem snadné.

Hodně se hovořilo o Radko Gudasovi, který dostal trest na šest zápasů. Ten hit se mně osobně nezdál být na tak velkou stopku, ale problém je, že těch hraničních zákroků už má za sebou hodně. Gudy hraje na hranici únosnosti toho, co se teď v NHL dá hrát. Tím, že je - jak tady říkají - 'repeat offender', dostal trochu větší flastr. Ale ten kluk nemůže změnit styl hry, protože do NHL se dostal díky určitým věcem. Musí hrát fyzicky, má na to parametry a dělá to z něj platného hráče. Jen se musí vyvarovat takových věcí, aby soupeře trefil pozdě, nebo aby hitoval hráče bez puku a podobně. Pak týmu chybí jakožto velmi platný hráč, kterým jinak je.

Z českého pohledu je určitě nepříjemné překvapení, že na farmě skončili bratři Michálkové a Ondra Pavelec. Tři hráči, kteří s námi ještě před měsícem a půl byli na Světovém poháru, najednou nemají místo v prvním týmu. Je vidět, že ani jednocestná smlouva dnes nezaručí, že zůstanete v NHL.

Kempný a Zacha: Čekají se body

Hodně se snažím sledovat české nováčky. Radost mi dělá Lukáš Sedlák v Columbusu, který je obrovský pracant a nakonec se přece dočkal NHL. Upoutal letos v play off AHL, řekl bych, že to mu dalo víc šťávy a chuť to ještě zkusit. Nastupuje, prosazuje se i bodově a hraje kolem osmi až dvanácti minut za zápas. Moc mu to přeju, protože vím, jaký je to dříč a co pro to všechno udělal.

Pavel Zacha má v New Jersey Devils jinou pozici, na toho se budou dívat trochu jinak. Potřebuje se dostávat na přesilovku a takové ty situace jako čtyři na čtyři, kde se dělají body. Protože od šestky draftu se čeká, že by ty body dělat měl.

U Chicago Blackhawks začíná Michal Kempný. U něj to bude určitý proces, potřebuje si zvyknout na severoamerický hokej. Chicago má sedm osm beků, ze kterých se tak čtyři budou pravidelně točit, navíc Duncan Keith a Brent Seabrook jsou extrémně vytěžovaní. Takže u Kempese to půjde postupně.

Je potřeba, aby našel sebevědomí a splatil důvěru, kterou mu kouč Joel Quenneville dá, a začal se trochu prosazovat i bodově, což od něj asi čekají. Není to dvacetiletý klučina, parametry na to určitě má. Je to šikovný, všestranný hráč a věřím, že se prosadí. Styl Blackhawks by mu měl sedět a navíc má vedle sebe Michala Rozsívala s Mariánem Hossou, kteří mu v začátku určitě pomůžou. Hossička nedávno vstřelil 500. gól v NHL, to je obrovský úspěch. Je to vynikající útočník a velká osobnost.

Reprezentace: Neváhal jsem ani minutu

Co se týká prodloužení mého angažmá u české reprezentace, neměl jsem o čem přemýšlet. Na Světovém poháru to byla vynikající spolupráce celého realizačního týmu, já osobně jsem si to tam hrozně moc užíval. Od přípravy až po možnost být na střídačce, žít s týmem a prožívat ty bitvy a velké zápasy. Dodnes mě mrzí, že jsme tam neudělali lepší výsledek a nedostali jsme se dál, ale tím spíš se chceme s národním týmem dobře připravit přes Euro Hockey Tour na mistrovství světa a tam předvádět co nejlepší hokej.

Když jsem od Pepy Jandače dostal nabídku pokračovat, neváhal jsem ani minutu. Sice žiju v Tampě na Floridě a tohle angažmá znamená částečný přesun do Evropy, ale mám velkou podporu rodiny, takže to nebude problém. Takovou šanci jsem nechtěl nechat jít, vůbec jsem nepřemýšlel, že bych to odmítl. A moc si toho vážím.

Ctete více