Skip to main content

Pro Canucks bude klíčová Erikssonova forma

Napsal Kevin Woodley / NHL.com

NHL.com během 30 srpnových dnů podrobně zkoumá situaci všech 30 týmů ligy – u každého z nich rozebereme důvody k optimismu i potenciální otazníky. Dnes jsou na řadě Vancouver Canucks.

Čtyři důvody k optimismu:

1. Zdravý Brandon Sutter

Vancouver Canucks ho loni v létě získali z klubu Pittsburgh Penguins jako centra do druhé lajny. Ve své první sezoně za Canucks však kvůli problémům s kýlou a zlomenou čelistí odehrál jen 20 zápasů.

Sutter možná na první pohled nevypadá jako rozdílový hráč, ale v oněch 20 zápasech nasbíral pět gólů a devět bodů. Měl nakročeno k překonání svého dosavadního kariérního maxima, které činí 21 bodů.

Co je z týmového hlediska ještě důležitější: Když byl v sestavě, mužstvo si připsalo osm výher a šest porážek, takovým tempem by dokráčelo někam k 90 nasbíraným bodům. Jakmile chyběl, bilance se zhoršila na 23 výher a 32 proher - celkový předpokládaný zisk by v takovém případě klesnul o 20 bodů.

"Je produktivní, ale zároveň může být nasazován proti elitním formacím soupeře," pochvaluje si generální manažer Jim Benning. "V minulé sezoně nám dost chyběl."

2. Spolehlivá brankářská dvojice

Procentuální úspěšnost Ryana Millera dělala v minulé sezoně 91,6%, což ho ve statistice NHL řadilo až na 28. místo mezi pravidelně chytajícími gólmany. Jakmile ale jeho bilanci upravíme podle úrovně nebezpečnosti střel, už to pro něj tak zle nedopadá. Podle takto zpřesněných statistik vedených analytikem Nickem Mercadentem by Miller byl 10. v NHL, jedno místo před finalistou Vezina Trophy Benem Bishopem z klubu Tampa Bay Lightning.

Zohledněná statistika už nevyznívá podobně lichotivě i pro brankářskou dvojku Jacoba Markstroma, jehož původní úspěšnost byla přibližně stejná (91,5%), sofistikované počítání zásahů ho ovšem posunulo až na 29. místo mezi všemi brankáři NHL.

Je ovšem fér dodat, že poslední Markstromovu sezonu zásadně ovlivnilo zranění, které ho drželo na marodce po celý první měsíc ročníku. Pokud tým bude mít zdravé oba gólmany, umožní to Millerovi si sem tam trochu odpočinout a zvýší se pravděpodobnost, že mu forma vydrží i do závěrečné části sezony.

3. Eric Gudbranson jako čistič brankoviště

Pochybnosti ohledně jeho ofenzivních schopností přetrvávají. Co se ale Gudbransonovi upřít nedá: Tenhle obr dokáže udržet pořádek před vlastním brankářem.

"Nesmíme dopustit, aby se soupeř dostával před naší brankou k snadným příležitostem, abychom mu umožňovali dostávat se k dorážkám." říká Benning.

S Gudbransonem se počítá do druhého obranného páru. Když k tomu připočteme Alexandera Edlera, který poslední dva měsíce uplynulé sezony promarodil kvůli zlomené noze, a Lucu Sbisu s Nikitou Tryamkinem, pak Benning o fyzicky hrající obránce nemá obavu. Měl by je mít v každém páru.

"Máme dost beků, kteří by to soupeřovým útočníkům měli umět znepříjemnit," tvrdí.

4. Horvat a Baertschi se chtějí ukázat

Horvatovi se v první polovině minulé sezony příliš nedařilo, zejména během Sutterova zranění, kdy musel převzít netradiční herní úkoly. Trápila ho série 27 zápasů v řadě bez vstřeleného gólů. V posledních 40 duelech pak ale nasbíral 30 bodů.

Baertschiho zkraje sezony přiřadili k náhradníkům, v prvních 27 zápasech pak měl dva góly a sedm bodů. Pomohlo mu ale zařazení do přesilovkových formací a do lajny vedle Horvata. Sezonu tak finišoval se 42 zápasy, v nichž nasbíral 13 gólů a 21 bodů. Canucks nutně potřebují, aby oba zmínění hokejisté vstoupili do příští sezony v takové formě, v jaké končili tu poslední.

Tři klíčové otázky okolo Canucks:

1. Dokáže obrana pomoci s produktivitou?

Obrana Vancouveru byla v bodování čtvrtá nejhorší z celé NHL, o jedno místo lepší než Florida Panthers. Proto se nabízí otázka, jak jí může pomoci Gudbranson, tedy posila právě z tohoto klubu - v 309 utkáních NHL si připsal pouze 43 bodů.

Trendem poslední doby jsou spíš obránci, kteří dokáží rychle vyvézt puk z vlastního obranného pásma, Benning se ale snaží o rovnováhu. Vedle šikovnosti chce mít v každém páru i defenzivní jistotu. Zručnost by měl zastupovat hlavně Edler s Christopherem Tanevem, Gudbransonovi by s tvořivostí mohl pomoci jeho plánovaný parťák Ben Hutton.

"Líbí se mi kombinace tvořivého obránce s jistým, fyzicky hrajícím zadákem," tvrdí Benning, který ve třetím páru očekává přísun hokejové dovednosti od Philipa Larsena. "Stejně tolik nejde o to, jakým stylem který obránce hraje. Spíš o to, aby si ti dva v páru dohromady sedli."

2. Povede se Erikssonovi a Larsenovi pozvednout přesilovku týmu?

Jen těžko si můžeme představit, že by Canucks mohli být úspěšní, pokud zásadně nezapracují na svých přesilovkách. Hra v početní výhodě pro ně ještě nedávno nebyla problém, dva roky nazpátek ji měli 11. nejlepší v NHL. V uplynulé sezoně padli v této statistice až na 27. místo, kouzlo bratrů Sedinů jako kdyby pominulo.

Od chvíle, kdy Christian Ehrhoff odešel jako volný hráč, chyběl vancouverským přesilovkám klíčový hokejista pro palbu od modré čáry. Teď by jím mohl být Larsen, který byl v KHL pátým nejproduktivnějším obráncem. Je však zatím nejisté, nakolik to spolu se zařazením Erikssona bude doopravdy fungovat.

3. Jak poskládat sestavu?

Fanoušci by si přáli, aby Eriksson v elitní formaci napodobil svou úspěšnou součinnost s bratry Sedinovými, kterou osvědčil už ve švédské reprezentaci. Jenže tým bude možná potřebovat, aby kvůli rozprostření kvality sem tam zaskočil i v jiné lajně.

Hodí se, že hned několik hráčů může nastoupit jak na pravém, tak na levém křídle. Platí to o Erikssonovi, Emersonu Etemovi, Alexandre Burrowsovi i o Antonu Rodinovi, nejplatnějšímu hokejistovi loňské sezony švédské ligy. Právě Rodin je však velkým otazníkem: V NHL nikdy nehrál, teprve nedávno se dostal ze zranění kolene, kvůli kterému od ledna nenaskočil do zápasu. A Etem s Burrowsem pro změnu patří spíš do třetí a čtvrté řady.

"Možností, jak to poskládat, je spousta," nedělá si starosti Benning. "Bude na koučích, aby našli správné řešení."

Ctete více