Před 15 lety bych jim nastřílel pět gólů, smál se Jágr po vítězství v Pittsburghu
Napsal Michael LangrKdepak bůůů. Prý to bylo I love youuu. Jaromír Jágr měl po napjatě očekávaném zápase v Pittsburghu důvod k vtipkování. Nepřátelskou atmosféru, jež panovala v hale Consol Energy Center, umlčel výstavním gólem a Philadelphia si z horkého ledu odvezla výhru 4:2.
Český veterán věděl, co na něj čeká. "Jestli chcete slyšet pořádné bučení, zajeďte si do Pittsburghu," nabádal začátkem týdne. Na nenávistných plakátech v hledišti se objevily nejrůznější nápisy: Zrádce. Klaun. Chudák. Při každém Jágrově kontaktu s pukem se z auditoria ozývalo temné hučení. Další bývalý Tučňák v dresu Letců Maxime Talbot se přitom ve čtvrtek dočkal ovací vestoje...
Devětatřicetiletý Jágr sice dvakrát vyhrál s Penguins Stanley Cup a je druhým nejproduktivnějším hráčem klubové historie, v ocelářském městě je však nenáviděn už od chvíle, kdy v roce 2001 odešel do Washingtonu.
U fanoušků Pens si to mohl vyžehlit letos v létě. Nabídka smlouvy ze strany pittsburského manažera Raye Shera byla ovšem pro Jágra neakceptovatelná. "Předložili mi návrh kontraktu až ve chvíli, kdy o tom začaly psát noviny a chytli se toho lidi. Udělali to chytře, nabídka byla jedna z nejhorších, co jsem dostal. Nehodil jsem se jim, ale Penguins pak mohli říkat, že jsem je odmítl. Udělali ze mě idiota," vysvětloval Jágr své důvody odchodu do Philadelphie.
Na Jágrovy argumenty v Pittsburghu opravdu nikdo neslyšel. Fanoušcí pálili jeho dresy, číslo 68 přelepovali páskou a netrpělivě čekali, až se nepřítel č.1 objeví ve městě. Setkání s nežádoucí osobou však nedopadlo podle jejich představ. Jágr totiž dominoval.
"Měl jsem snad nejvíc šancí za celou sezónu. Před patnácti lety bych jim nasázel pět gólů. Ta doba už ale minula. Dnes potřebuji na jeden gól dvacet šancí," rozprávěl zámořským novinářům Jágr. Kromě ofenzivních akcí navíc zazářil i před vlastní brankou, když na poslední chvíli překazil stoprocentní šanci Nealovi. "Za to bych mohl dostat Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka, ne?" žertoval.
Moment z 27. minuty, kdy projel kolem beků Niskanena a Orpika, aby pak pohotově zamířil bekhendem k tyčce, však opravdu připomněl Jágrovy nejlepší roky. "Docela pěkný gól. Hlavně, že to nebyla nějaká dorážka nebo odraz od nohy," liboval si po trefě na 2:1.
Flyers tuhle výhru moc potřebovali. Za předchozích pět utkání se radovali jen jednou. Od bostonských rivalů schytali nářez 0:6, nevyšla jim ani generálka na Winter Classic, když v Madison Square Garden prohráli s mužstvem New York Rangers 2:4. "Hlavně ten kotel od Bruins se na nás podepsal," připustil Jágr. "Nehráli jsme pak naši hru. Nebylo to ono. Úspěch se nám už hodil.“
Pittsburská zášť vůči české legendě dokázala Flyers semknout. "To víte, že se raduji i za Jaromíra. Hezky to s nimi provedl,“ těšil se ruský gólman Sergei Bobrovsky. Jágr si svou hvězdnou chvíli patřičně vychutnal. Tradiční oslavné salutování pěkně protáhnul a jeho spoluhráč z útoku Scott Hartnell se mezitím posmíval fanouškům, kteří na střelce gólu ukazovali vztyčené prostředníčky. "Křičeli I love youuuuuu, ne?" chechtal se Jágr.
A znáte to pořekadlo: kdo se směje naposled...
Ctete více
Český veterán věděl, co na něj čeká. "Jestli chcete slyšet pořádné bučení, zajeďte si do Pittsburghu," nabádal začátkem týdne. Na nenávistných plakátech v hledišti se objevily nejrůznější nápisy: Zrádce. Klaun. Chudák. Při každém Jágrově kontaktu s pukem se z auditoria ozývalo temné hučení. Další bývalý Tučňák v dresu Letců Maxime Talbot se přitom ve čtvrtek dočkal ovací vestoje...
Devětatřicetiletý Jágr sice dvakrát vyhrál s Penguins Stanley Cup a je druhým nejproduktivnějším hráčem klubové historie, v ocelářském městě je však nenáviděn už od chvíle, kdy v roce 2001 odešel do Washingtonu.
U fanoušků Pens si to mohl vyžehlit letos v létě. Nabídka smlouvy ze strany pittsburského manažera Raye Shera byla ovšem pro Jágra neakceptovatelná. "Předložili mi návrh kontraktu až ve chvíli, kdy o tom začaly psát noviny a chytli se toho lidi. Udělali to chytře, nabídka byla jedna z nejhorších, co jsem dostal. Nehodil jsem se jim, ale Penguins pak mohli říkat, že jsem je odmítl. Udělali ze mě idiota," vysvětloval Jágr své důvody odchodu do Philadelphie.
Na Jágrovy argumenty v Pittsburghu opravdu nikdo neslyšel. Fanoušcí pálili jeho dresy, číslo 68 přelepovali páskou a netrpělivě čekali, až se nepřítel č.1 objeví ve městě. Setkání s nežádoucí osobou však nedopadlo podle jejich představ. Jágr totiž dominoval.
"Měl jsem snad nejvíc šancí za celou sezónu. Před patnácti lety bych jim nasázel pět gólů. Ta doba už ale minula. Dnes potřebuji na jeden gól dvacet šancí," rozprávěl zámořským novinářům Jágr. Kromě ofenzivních akcí navíc zazářil i před vlastní brankou, když na poslední chvíli překazil stoprocentní šanci Nealovi. "Za to bych mohl dostat Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka, ne?" žertoval.
Moment z 27. minuty, kdy projel kolem beků Niskanena a Orpika, aby pak pohotově zamířil bekhendem k tyčce, však opravdu připomněl Jágrovy nejlepší roky. "Docela pěkný gól. Hlavně, že to nebyla nějaká dorážka nebo odraz od nohy," liboval si po trefě na 2:1.
Flyers tuhle výhru moc potřebovali. Za předchozích pět utkání se radovali jen jednou. Od bostonských rivalů schytali nářez 0:6, nevyšla jim ani generálka na Winter Classic, když v Madison Square Garden prohráli s mužstvem New York Rangers 2:4. "Hlavně ten kotel od Bruins se na nás podepsal," připustil Jágr. "Nehráli jsme pak naši hru. Nebylo to ono. Úspěch se nám už hodil.“
Pittsburská zášť vůči české legendě dokázala Flyers semknout. "To víte, že se raduji i za Jaromíra. Hezky to s nimi provedl,“ těšil se ruský gólman Sergei Bobrovsky. Jágr si svou hvězdnou chvíli patřičně vychutnal. Tradiční oslavné salutování pěkně protáhnul a jeho spoluhráč z útoku Scott Hartnell se mezitím posmíval fanouškům, kteří na střelce gólu ukazovali vztyčené prostředníčky. "Křičeli I love youuuuuu, ne?" chechtal se Jágr.
A znáte to pořekadlo: kdo se směje naposled...