Před 13 lety vystřelil Bondra zlato pro Slovensko

Fanoušky i energií nabité náměstí SNP exploduje radostí, po celé zemi od Bratislavy až po Sninu létají špunty od šampaňského. Peter Bondra se právě v Göteborgu trefil do sítě ruského brankáře Maxima Sokolova, do konce finále šampionátu zbývalo 100 sekund. A ty už soustředěná defenziva zvládla.

Přesně před 13 lety Slovensko porazilo ve finále Rusko 4:3 a poprvé v historii se stalo mistrem světa IIHF. Naplnil se tak sen generací fanoušků malé země pod Tatrami o samostatné reprezentaci, která dobyla svět. Podařilo se jí to už na desátém šampionátu od rozdělení federace a na sedmém od postupu do elitní skupiny MS.

"Tehdy jsme zapsali Slovensko na mapu světového hokeje," prohlásil později Bondra o nejskvostnějších okamžicích reprezentační kariéry.

V NHL legendární útočník Washington Capitals takové pocity nezažil. Dostal se do finále Stanley Cupu, ale nikdy ho nevyhrál - v roce 1998 podlehl jeho tým vítězům Detroit Red Wings 0:4 na zápasy.

Rodák z ukrajinského Lucku měl sovětské občanství. To slovenské získal až v 90. letech. Už jako hráč Capitals, kam se dostal až přes 8. kolo draftu 1990 - protože předtím neměl koho reprezentovat, nebyl útočník celku VSŽ Košice pro skauty tak na očích jako hromada dalších hokejistů zpoza otevřené železné opony.

"Washingtonský skaut Jack Button se byl podívat na náš zápas ve Vítkovicích, kde sledoval jejich obránce Richarda Šmehlíka. Četl jsem v novinách, že tam bude. Byla to moje šance. Vyhráli jsme, já dal dva góly a na jeden přihrál," vzpomínal Bondra v MF DNES. "Potom se přijel podívat i do Košic. Ptal se, jestli mám zájem v NHL hrát. Odpověděl jsem trochu hloupě, že jsem nad tím nepřemýšlel. Pak jsem odešel do kempu a od té doby jsem byl hráčem Washingtonu."

V hlavním městě USA odehrál 14 sezon a proslavil se jako kanonýr, jenž končil kariéru po krátkých angažmá v Ottawa Senators, Atlanta Thrashers a Chicago Blackhawks s bilancí 503 gólů a 892 bodů v 1081 utkáních. Za Capitals dal 472 gólů a 825 bodů a v obou kategoriích vytvořil klubový rekord, který překonal až v uplynulé sezoně Alex Ovechkin (body v listopadu 2014, góly 31. března 2015).

V 90. letech si ovšem za Slovensko zahrál jen dva neúspěšné zápasy v olympijské kvalifikaci v Naganu 1998. Washington tehdy patřil do silnější poloviny NHL a s výjimkou let 1997 a 1999 hrál vždy play off. "Jeden čas jsme stále postupovali, šampionáty byly tehdy dřív a já je nemohl stihnout. Když (mezinárodní federace) IIHF posunula termín a byla možnost, přijel jsem," říkal Bondra, který reprezentoval na MS až v roce 2002 a 2003 a v obou případech si přivezl medaili. Zatímco z Helsinek 2003 měla bronzový odlesk, po návratu z Göteborgu do Bratislavy 12. května 2002 mu na krku visela ta nejcennější.

O první a zatím jediný titul pro Slovensko se zasloužil jako málokdo. Na šampionátu dal v devíti zápasech sedm gólů a prosazoval se hlavně v nejdůležitějších utkáních. Když Slováci zahájili tažení za zlatem vyřazením Kanady, kterou ve čtvrtfinále porazili 3:2, sám se o to postaral dvěma trefami včetně té vítězné v čase 4:37 třetí třetiny. V semifinále proti Švédsku nedal nájezd v penaltovém rozstřelu, přesto ho Slovensko vyhrálo a podruhé za poslední tři roky se ocitlo se ve finále. Zatímco však v Petrohradu 2000 v něm podlehlo Česku, v Göteborgu ho zvládlo. Bondra totiž stejně jako Kanadě vsítil dvě branky i Rusům.

v tom památném zápase šli Slováci za vítězstvím jako buldoci. Po gólech Ľubomíra Višňovského a Bondry vyhráli první třetinu 2:0, gólman Ján Lašák inkasoval až na začátku druhé části. O tři minuty později už to bylo po trefě Miroslava Šatana 3:1. A i když sborná díky druhému gólu Maxima Sušinského necelých pět minut před koncem třetí třetiny vyrovnala, Bondra prodloužení nepřipustil.

"Byl to výjimečný moment. Ani se to nedá popsat. Ta střela nebyla jen moje, ta byla celého mužstva. Celé naše snažení jako by v té chvíli sedlo na moji hokejku, já jsem ten puk jen vypustil. Střela šla perfektně pod horní tyčku," popsal zlatou trefu, kterou si občas rád připomene na DVD. "Když finále vidím, ještě teď mi běhá mráz po zádech."