Po neuspokojivé sezoně chce Subban zase lepší časy

Když v pondělí Montreal Canadiens zakončili nepovedenou sezonu 2015-16, bylo zřejmé, že jestli se někdo narodil pro to, aby nastupoval za Montreal, je to bek P. K. Subban.

Subban byl ústředním postavou téměř všech kontroverzních chvil, které se udály od momentu, kdy bylo zřejmé, že Canadiens podruhé za posledních devět sezon nepostoupí do play off.

Začalo to jeho rozepřemi s kapitánem Maxem Paciorettym; tento vztah s narůstajícími porážkami čím dál víc rozděloval kabinu.

Stalo se tak zvlášť ve chvíli, kdy hráči nominovali Paciorettyho na King Clancy Trophy udělovanou za vůdcovskou roli a charitu v prospěch města – místo Subbana, který společně se svou nadací přislíbil dětské nemocnici v Montrealu celkem 10 milionů dolarů v průběhu sedmi let.

Pacioretty, Subban a generální manažer Marc Bergevin v pondělí každý odpovídali na dotazy novinářů. A první sporné chvíle se točily právě okolo King Clancy Trophy.

"Hlasoval jsem pro něj," uvedl Subban. "Nechápu, co na tom všichni máte."

Taky tu byl duel, v němž 17. února Subbanova chyba vedla k vítězné trefě Colorado Avalanche, načež kouč Michel Therrien svého hvězdného beka veřejně kritizoval. Po dvou týdnech se tak stalo znovu.

Také se blíží datum 1. července, den, kdy končí Subbanova klauzule o nevyměnitelnosti z jeho osmiletého kontraktu na 72 milionů dolarů – výsledkem jsou spekulace, jestli Bergevin nevyužije svého nejlepšího obránce k tomu, aby napravil jiné problémy týmy.

To vše se probíralo v pondělí. A tomu všemu se Subban usmíval.

"Někdy si přeju, aby víc pozornosti mířilo na tým, nikoli na mě. Ale tomu asi nepomůžu," řekl Subban. "Věřím, že v tomhle byznysu občas potřebujete mít hroší kůži. V prospěch svých spoluhráčů to zvládám."

Ti nikdy nezmiňovali, že Subban měl být problémem. Jenže problémy se množily bez ohledu na to.

Po porážce 1:3 s Pittsburgh Penguins z 9. ledna Subban pro média vyjadřoval svou nespokojenost tak hlasitě, že Pacioretty rozhovor v jeho průběhu přerušil. Tento obrázek byl pak v dalších dnech ukazován neustále dokola – jako důkaz chladného vztahu dvou opor týmu.

"Je fakt divné, že se mě zase ptáte," řekl Pacioretty v pondělí. "Kdybyste se dostali do zákulisí, uvidíte, jak si P. K. hraje po zápasech s mými syny; pak by vás asi tyhle otázky ani nenapadly. Chlapi, co ode mě chcete slyšet? Vždyť P. K. Subban byl i na mé svatbě!"

Jenže i tohle obnáší hokej v Montrealu. Nebo přesněji: hokej v Montrealu, když se prohrává. A Subban s tím nemá problémy.

Ba naopak.

"Tohle je Montreal a proto je taková zábava zde působit. Ani na chvíli není nuda," řekl Subban. "Každý den je tu jiná story. Nezáleží na tom, zda je pravdivá, či vymyšlená; pokaždé je o čem mluvit. Nemusí to být nutně jen špatně. Tohle činí z Montrealu výjimečné místo."

Jeho odpověď ostatně naznačuje, proč možná výměna Subbana vypadá velmi nereálně.

Jako jednomu z nejlepších hráčů NHL mu nejenom nevadí nastupovat pod abnormálním tlakem Montrealu, on si to dokonce užívá.

Bergevin v pondělí neustále opakoval, že jeho záměrem není trejdovat Subbana 1. července. Neřekl natvrdo, že to neudělá, ale zdůrazňoval, že aby něco podobného vůbec zvážil, musela by přijít extrémně lákavá nabídka.

Ne každý je schopen vyrovnat se s prostředím v Montrealu, kde média ve dvou různých jazycích dennodenně pokrývají byť sebemenší detaily a kde mimořádně vášniví fanoušci lačně touží po jakýchkoli informacích. Subban si však v tomto směru nikdy nestěžoval.

Cítí k městu takovou vazbu, že z ní vyplynul jeho mimořádný závazek směrem k dětské nemocnici v Montrealu, přičemž stejnou věc klidně mohl udělat pro své rodné Toronto. Ale učinil tak zde – jako výraz toho, jak si váží svého adoptovaného hokejového domova.

"Ať už bude situace týmu jakákoli, vždy budu těsně připoután k městu Montreal. A vždy budu chtít hrát za Canadiens," odpověděl Subban na dotaz ohledně možného trejdu. "Nikdy jsem ani na den nelitoval, že jsem na sebe oblékl tento dres. Pokaždé, když jedu dálnicí na tréninkový kemp, těším se."

"Na tomhle městě miluju úplně všechno. Ale taky vím, že součástí sportovního života je i byznys. Těší mě, že jsem tak dlouho v týmu, v klubu, ve městě; že mě tu chtějí. Miluju Montreal. Ale můžu dělat jen to, že budu dál hrát hokej s úsměvem na tváři a užívat si to."

Nic z toho, co prohlásili on a Bergevin, nezahubí spekulace o možné výměně; taková jsou prostě specifika Montrealu.

Ale fakt, že téhle situaci Subban rozumí lépe než kdokoli jiný, je přesně tím důvodem, proč by od Canadiens bylo moudré ponechat si jej v kádru.