Chicago? Ne, díky. Plekanec je doma v Montrealu

Pochází z Kladna, nikdy neodmítá pozvánku reprezentovat Česko na velkých turnajích, přesto je i patriotem z Quebeku. V Bell Centre se může pohybovat poslepu a v příští sezoně se do své montrealské hokejové domoviny vrátí.

Chicago Blackhawks sice usilovalo o služby pětatřicetiletého českého centra, jenže 1000. zápas kariéry odehraje Tomáš Plekanec za Canadiens. Tým, v jehož dresu se poprvé objevil na Silvestra roku 2003! Pokud všechno dobře půjde, vyjde jubilejní duel hned na 6. října na ledě Pittsburgh Penguins.
"Nabídku jsem měl, ale čekal jsem, jestli se manažer Marc Bergevin vyjádří," popisoval Plekanec. "Mou prioritou bylo vrátit se do Montrealu a jsem šťastný, že se to povedlo."
K tomu, aby dosáhl tisícovky i v dresu nejslavnějšího klubu hokejové historie, potřebuje Plekanec ještě 19 startů. V počtu startů za Canadiens jsou před ním už jen Henri Richard (1258 zápasů), Larry Robinson (1202), Bob Gainey (1160), Jean Beliveau (1125), Claude Provost (1005) a někdejší Plekancův soused z kabiny, ruský bek Andrei Markov (990).
"Když jste draftovaný, tak o tisícovce zápasů ani nesníte, je to něco výjimečného a moc se na to těším," řekl Plekanec.

Kdyby nešlo o tak mimořádný klub, jako jsou 'Les Habitants', mohl by se těšit na svůj dres s číslem 14 pod stropem arény. V mužstvu s tolika vyřazenými čísly to jisté není, i tak je ale kladenský rodák už dnes jedním z nejoddanějších montrealských hráčů všech dob.
Když byl letos v únoru těsně před koncem přestupního termínu vyměněn do Toronto Maple Leafs, vypadal dost přepadle. Jenže je to příkladný profesionál a v play off se snažil pro své nové spoluhráče odvést maximum.
"Byl jsem rád, že jsem mohl na vlastní oči zblízka vidět mladé hráče Toronta, kteří jsou už teď skvělí, ale budou z nich v příštích letech ještě daleko větší hvězdy. Tak jsem je aspoň na chvíli zažil jako spoluhráče," řekl Plekanec.
V Montrealu si však během let budoval mnohem výjimečnější pozici. I díky tomu, že byl ke svému klubu vždy loajální.
Při výluce v sezoně 2004-05 hráči ze zámoří uspořádali hromadnou invazi do Evropy, ale Plekanec zvolil jinou cestu, když podstupoval tvrdé souboje ve farmářském týmu v Hamiltonu.
Více k tématu: [Plekanec se vrací, s Canadiens podepsal na rok]
"Já spíš lituju kluky, co na farmu nešli, protože to je škola hokeje a života. Hráči by měli vědět, jaké to je jezdit autobusem spoustu hodin na zápasy a před prázdnými tribunami se mlátit s pukem. Když se někdo bojí, tak to tam hned poznají, Je třeba se dívat kolem sebe, jestli jede nějaký magor, co by vám mohl urvat koleno. Svým způsobem to je jako vojna," hodnotil Plekanec měsíce, které mu daly výbornou průpravu, aby unesl tlak, jaký je s Montrealem spojený.
Když byl v roce 2001 draftovaný jako číslo 71, neměl vůbec představu do jakého hokejového kotle se to řítí.
"Já vážně nevěděl, že jsou tu lidi do hokeje takoví blázni. Ale po příletu do Kanady mi začalo docházet, kde jsem se ocitl. Habs mě tehdy vzali až ve třetím kole. Jako první volbu brali Mikea Komisareka, který mi to občas v kabině připomínal," pousmál se Plekanec.
Během 15 let se kolem něj střídali spoluhráči i trenéři, ale český centr držel, i když přes léto občas slýchával od novinářů, jak je vlastně už jednou nohou z klubu venku.
"Nejžhavější to asi bylo, když mě chtěli vyměnit za Lecavaliera do Tampy. Ale stejně z toho zase sešlo."
Až letos poprvé okusil i jiný dres než montrealský a vidět ho s javorovým listem Toronta na prsou a navíc ještě bez oholené bradky bylo velmi zvláštní.
V Montrealu si Plekanec zahrál se Saku Koivem i Alexeiem Kovalevem, rozuměl si s na ledě s běloruskými bratry Kostitsynovými, přihrával na góly Mikeu Cammallerimu, na přesilovku chodil s Brianem Giontou nebo Scottem Gomezem, ale zažil třeba i spory s P.K. Subbanem.
Trenéři Claude Julien, Guy Carbonneau, Jacques Martin i Michel Therrien na Plekance vždycky spoléhali. Pokud se některému hráči nedařilo, český centr to z něj dokázal vytáhnout.
"Nikdy jsem nechodil za trenéry a neříkal jim, s kým bych rád nastupoval. Na tom jsem si zakládal, že dokážu hrát dobře, i když je vedle mě skoro kdokoli. Body nejsou všechno a odehrát to dobře vepředu i vzadu je pro mě důležitější," popisoval Plekanec, o němž se uvažovalo i v souvislosti s kapitánským céčkem.

Se 605 body mu nyní patří 13. místo v klubové historii, na desátého Koivua ztrácí jen 36 zářezů, což se za sezonu dá nasbírat, ačkoli v posledních letech Plekanec v produktivitě zvolnil. V minulé sezoně měl 26 bodů, jeho maximem je 70 bodů ze sezony 2009-10.
"Já už jsem teď ve věku, kdy nemusím nikomu nic dokazovat," mínil Plekanec, který se sžil s tradicí klubu, jenž slavil v roce 2009 sté výroční založení.
Projevilo se to třeba i v zápase, při němž Canadiens vzdávali hold zesnulému Jeanu Beliveauovi. Český hokejista po utkání předal vdově po legendě na památku puk. A fanoušci toto gesto náležitě ocenili a komentovali.
Plekancovo spojení s Montrealem je zkrátka něčím výjimečným. S manželkou Lucií Vondráčkovou tu pečuje o dva syny a na podzim se opět vrátí do míst, kde hokejově dorostl ve špičkového hráče.
[Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru @NHLcz]
Už nebude brát v průměru šest milionů dolarů za rok jako dosud, dostal roční smlouvu na 2,25 milionu. Ale zase se bude potkávat s koučem Julienem, generálním manažerem Marcem Bergevinem, ale i zdejším novinářským všudybylem Zdeňkem Matějovským. A znovu se bude snažit, aby posunul svá maxima z let 2010 a 2014, kdy si s Canadiens zahrál konferenční finále.
"V Montrealu není tak špatný tým, jak to vypadá podle minulé sezóny. Ale tahle zkušenost nám může i pomoct. Tam stačí jedna dvě změny, které se třeba v létě udělají, a Habs se vrátí do play off, protože je tam pořád gólman Price, obránce Weber a další šikovní hráči."
Teď už k nim zase patří i Plekanec. Český symbol Canadiens ve 21. století.