Brankář, který po roce na farmě v American Hockey League vstoupil do svého premiérového ročníku NHL jako ten, který má krýt záda Philippu Grubauerovi, postupně přebírá jeho pozici. Pomohlo mu k tomu už druhé zranění jeho kolegy, jenž je tentokrát na zhruba týdenní marodce s poraněným stehenním svalem. Svou hrou však záskok z Česka ukazuje, že se Grubauerovi minimálně vyrovná.
Někdejší opora extraligového Litvínova i reprezentace zasáhla už do 14 zápasů, z toho do 12 jako jednička se skvělou bilancí 9-2-1. Německý parťák má startů 18 s bilancí 10-5-2. I když ani to nezní špatně, pět porážek v normální hrací době jako kdyby proti Francouzově dvěma prohrám (z méně startů) svítilo červeně. Grubauer má navíc o téměř o dvě procenta horší úspěšnost (91,4) a přesně o půl gólu na zápas vyšší průměr obdržených branek.
Co je však nejdůležitější: současná forma českého gólmana je jedním z hlavních důvodů bodové série Colorada, která trvá už devět utkání (8-0-1). V šesti z nich chytal Francouz, jenž v normální hrací době prohrál v pozici startujícího brankáře naposledy 2. listopadu.
"Vůbec nevypadá na to, že chytá prvním rokem. V každém zápase je jako dynamit," vysekl mu poklonu elitní útočník Mikko Rantanen.
"Vidět ho chytat tak, jak chytá, to je z mého pohledu naprostá fantazie," přidal se po výhře nad Devils kouč Avalanche Jared Bednar. "Dlouho bojoval o to, aby se dostal tam, kde nyní je. Svou šanci teď ale maximálně využívá. A je super to sledovat. Byl to čistě jeho zápas."
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Francouz není typickým nováčkem. Do NHL se dostal cestou, která už je na dnešní poměry neobvyklá: nejprve se stal hvězdou v Evropě. Z extraligy po zisku titulu s Litvínovem zamířil do KHL, i tam musel chvíli bojovat o místo. V reprezentaci i v Rusku však nakonec předváděl tak dobré výkony, že přišla pozvánka z Colorada - první přípravný kemp absolvoval loni ve 28 letech.
"Je to taková netradiční cesta a já doufám, že někomu to ukáže, že i taková sem vede. Že je možné všechno. Kdyby se to někdy podařilo někomu dalšímu a někdo se snažil jít v mých stopách, tak bych byl určitě rád, že jsem třeba někoho inspiroval," řekl v říjnu pro NHL.com/cs.
Celou první sezonu se ale musel trpělivě prokousávat nižší soutěží, aby šéfům Avalanche ukázal, že jeho kvality nezůstaly za Atlantikem a dovede chytat i na menším kluzišti s jiným stylem hry. "Ukázal jsem jim, že se dokážu adaptovat. Snažil jsem se na farmě být tahounem a jednat jako profík. Myslím, že i to hrálo svou roli v tom, že jsem se nakonec prosadil."
Francouzův klidný styl dodává spoluhráčům sebevědomí. Jeho trpělivost a pracovitost je příkladná. Navzdory úspěchům v Evropě nedostal v Americe nic zadarmo a teď se mu to vrací.