Eliáše při ceremoniálu uctí mnoho spoluhráčů

Nejen četní přátelé, nejbližší rodina a další příbuzní. Ceremoniál k vytažení dresu s číslem 26 na počest Patrika Eliáše před utkáním s New York Islanders bude v noci na neděli (0:15 SEČ) sledovat v hale Prudential Center také mnoho jeho někdejších spoluhráčů z New Jersey Devils.

Mezi nimi budou i ti, jejichž čísla už u stropu haly v Newarku visí: obránci Scott Stevens (č. 4), Ken Daneyko (3) a Scott Niedermayer (27) i gólman Martin Brodeur (30). V hledišti budou aplaudovat také kolegové z někdejší A-Line, která dominovala play off i celé lize na přelomu století: Jason Arnott a Petr Sýkora.
Právě tenhle útok, jenž fungoval až do 19. března 2002, kdy byl Arnott vyměněn do Dallas Stars, byl bez debat nejlepší v celé historii Devils - a Eliáš je jejich nejlepším útočníkem všech dob.
"Naše statistiky i to, jak jsme si hokej užívali, to bylo něco neskutečného," vzpomíná oslavenec. "Je jen škoda, že jsme nemohli zůstat pohromadě třeba pět nebo deset let. Kdo ví, co bychom ještě mohli dokázat?"
Eliáš hrál v téhle formaci levé křídlo, jeho krajan a velký kamarád Sýkora pravé. S centrem Arnottem debutovali 6. února 1999 a do konce sezony pak tihle tři dali ve 32 utkáních 38 branek a nasbírali 95 bodů! Eliáš jich měl 27, Arnott 32 a Sýkora 36.

Ročník 1999-2000 pak Eliáš končil se 72 body (35+37), Arnott s 56 (22+34) a Sýkora se 68 (25+43); v součtu to bylo 82 gólů a 196 bodů. A Devils, do té doby známí hlavně precizní defenzivou, skončili v počtu vstřelených branek s číslem 251 jako druhý nejlépe střílející tým NHL za Detroit Red Wings (278).
Ten rok slavili v New Jersey zisk Stanley Cupu poté, co Eliáš nabil Arnottovi na vítěznou trefu ve druhém prodloužení šestého finále, v němž Devils definitivně zlomili odpor obhájců z Dallasu.
V sezoně 2000-01 pak dalo New Jersey nejvíc branek v lize - 295. A-Line k tomu přispěla 232 body a 96 trefami. Eliáš nasbíral 96 bodů (40+56), což je dodnes klubový rekord. Sýkora měl bodů 81 (35+46).
"Tehdy jako kdyby šlo všechno stranou. Osobní věci a další záležitosti. Vždycky jsme se bavili jen o tom, jak můžeme dát gól a jak se všichni dohromady můžeme ještě zlepšit. Na všech bylo vidět, jak spojením všech tří rostla čísla každého z nás," vypráví Sýkora.
Více k tématu: [Eliáš: Zůstat v jednom týmu byl můj největší úspěch\]
Devils se ten rok znovu dostali do finále Stanley Cupu, ale v sedmi zápasech podlehli Colorado Avalanche. O sezonu později po pomalejším vstupu do sezony trenéři tohle trio rozdělili. Arnott v zimě odešel do Dallasu a Sýkora ho následoval 6. července 2002, když byl vyměněn do Mighty Ducks of Anaheim.
"Jako hráč vám je jasné, jak probíhá byznys a že všechno nezůstane napořád. Rád bych býval zůstal, jsem si jistý, že totéž platí o Petrovi. A Patty by určitě taky chtěl, abychom tu zůstali. Ale v té éře, tohle byl Lou," popisuje Arnott s odkazem na tehdejšího přísného generálního manažera Devils Loua Lamoriella. "Vždycky všechno ladil a činil změny, aniž by se někomu omlouval a vysvětloval," dodává.
"Vždycky jsou za tím nějaké důvody," ohrazuje se Lamoriello při vzpomínce na rozdělení slavného útoku. "Nic negativního. Je to prostě součást hry. Ale oni byli společně samozřejmě velmi úspěšní."
Arnott odešel, Sýkora odešel... Ale Eliáš bodoval dál. Devils pomohl ke Stanley Cupu v roce 2003 a znovu do finále o devět let později, v sezoně 2011-12. Obvykle kroužil po levém křídle, ale později hrával i na centru.
"Měl špičkový cit pro hru. Se svým přehledem dokázal vytvořit věci, které jiní neuměli. Byl to komplexní hráč," chválí Lamoriello, jenž kdysi v rozhovoru pro NHL.com/cs řekl, že Eliáš podle něj patří do Síně slávy.

V sezoně 2003-04 vytvořilo české eso další produktivní formaci se Scottem Gomezem a Brianem Giontou, takzvanou EGG Line (vajíčková lajna) a nasbíral v ní 81 bodů (38+43).
Během výluky v sezoně 2004-05 hrál v Rusku a přivezl odtud žloutenku. K tomu se podrobil operaci kýly a vrátil se až v polovině ročníku 2005-06. Těžký start do kampaně...
...v jejímž zbytku hrál možná nejlepší hokej kariéry. Ve 38 utkáních nasbíral 45 bodů a v devíti duelech play off nastřádal 16 bodů (6+10).
Gomez a Gionta později rovněž odešli, Eliáš zůstal. V roce 2006 mohl jako volný hráč odejít, jednal s New York Rangers. Ale nakonec - jako vždy - zůstal.
Kariéru ukončil jako nejlepší hráč Devils všech dob v gólech (408), asistencích (617), bodech (1025), přesilovkových trefách (113) přesilovkových bodech (333) a vítězných gólech (80). Rovněž je rekordmanem klubu v play off se 45 brankami, 80 asistencemi a 125 body.
A to přitom působil v mužstvu, které po většinu času vyznávalo především defenzivní styl. Pokud by hrál v útočněji laděných týmech, mohly být jeho kariérní statistiky ještě lepší. V New Jersey se z něj ovšem stal všestrannější hokejista, jemuž se někdy až vojenská disciplína a taktika Devils zažrala do krve.

"Pro mě byl jedním z nejkomplexnějších hráčů. A možná jedním z nejlépe bránících útočníků v historii. Jsou to silná slova, ale s tím, co dokázal, se tenhle kompliment plně srovnává," tvrdí Arnott.
Díky tomu všemu se rodák z Třebíče na Vysočině stane prvním útočníkem v historii Devils, jehož číslo už v klubu nikdo neoblékne.
"Hlavní je, že vítězství vždy stavěl nad jakákoliv osobní čísla," říká Lamoriello. Velký Eliášův souputník, jenž bude na jeho slavnosti chybět, protože jako generální manažer Toronto Maple Leafs má povinnosti v klubu před pondělní uzávěrkou přestupů.
"Vždycky říkám: Lidi si nepamatují, kolik kdo v kterém play off udělal bodů. Ale pamatují si, kdo byl v týmu, který vyhrál Stanley Cup. On akceptoval fakt, že se musíte vzdát části své identity, abyste uspěli. Protože hokej je týmová hra."