Pavelec: Farma šok nebyl, znal jsem scénáře

Čechů v NHL ubývá, ale stále jich je dost na to, aby tvořili významnou součást nejslavnější hokejové ligy světa. NHL.com/cs vám každé pondělí přináší rozhovor s jedním z nich.
Tentokrát jsme vyzpovídali Ondřeje Pavelce. Brankáře, který byl dlouho českou reprezentační jedničkou a v nové sezoně přišel jak o tento post, když byl třetím gólmanem národního týmu na World Cup of Hockey, tak o pozici v NHL poté, co ho Winnipeg Jets poslali v říjnu na farmu do American Hockey League.

Jenže teď je Pavelec zpátky v plné síle. Poté, co ho koncem ledna Jets vytáhli zpět nahoru, pomohl jim kladenský odchovanec ke čtyřem výhrám ze sedmi startů a byť nemá úspěšnost až tak vysokou (89,5 procenta), jeho skvělé zákroky obsadily sestřihy nejlepších akcí a především vrátil do brankoviště Winnipegu ztracený klid a nadhled. Klub ví, že na zkušeného Čecha může vsadit a že se na něj může spolehnout v situaci, v níž bojuje těsnou bitvu o postup do play off.
"Cítím se velice dobře. Jsem rád, že jsem zpátky a že zase chytám NHL," vypráví Pavelec pro NHL.com/cs. "Čím víc zápasů odehraju, tím líp se cítím. Je to mnohem lepší, než abych jako dvojka třeba dva týdny nechytal a pak tam nastoupil na jedno utkání. Z tohoto pohledu jsem samozřejmě spokojený."
Přečtěte si 10 otázek pro Ondřeje Pavelce a jeho odpovědi...
Můžete zpětně zavzpomínat na konec přípravného kempu před sezonou, kdy jste se dozvěděl, že jdete na farmu? Byl to pro vás šok?
"Šok bych ani neřekl. Samozřejmě jsem byl překvapený, ale protože hraju v NHL už dlouho, tak vím, co může nastat a jaké jsou situace. Já s tím nemohl stejně nic udělat, tak to prostě bylo a já to musel vzít a hrát tam, kde chtějí, abych hrál. Jsem profesionál, mám smlouvu a musím se řídit podle toho, co mi řekne klub. Farmářský tým Manitoba hraje navíc ve stejné hale jako Jets, takže z tohoto pohledu to bylo jednoduché. Jen jsem se prostě sbalil a šel jsem vedle do šatny a byl jsem na farmě."
S jakými pocity jste chytal v American Hockey League? Tušil jste, že se vrátíte? Že je to jen otázka času? Nebo jste občas trochu ztrácel víru?
"Ani jedno. Já jsem věděl, co může nastat, jsou tři čtyři scénáře, které se mohou realizovat. Jeden z nich je, že mě povolají nahoru až za nějaký čas. Další, že strávím celou sezonu na farmě. Nebo se mohl někdo zranit a já mohl jít zpátky do prvního týmu hned, třeba po dvou zápasech. Bylo víc možností a já jsem prostě chytal a čekal, co se stane. Ani jsem se s tím nezatěžoval. Samozřejmě, když už se to přehouplo do ledna, tak jsem si myslel, ze mě třeba vymění, nebo, že to dohraju na farmě, ale jelikož Jets několikrát prohráli, tak se rozhodli takto a já jsem zpátky."
Sledoval jste příběh slovenského gólmana Petera Budaje, který se z dlouhého pobytu na farmě vrátil ve velkém stylu do brankoviště Los Angeles Kings? Neříkal jste si, že by to u vás mohlo dopadnout trochu podobně?
"Já se přiznám, že jsem se v tom začátku trochu pral sám se sebou, takže jsem dění kolem ani nesledoval. Teď vím, že chytá v L.A. a že se mu daří, ten tým se zvednul, i když na tom ze začátku nebyli dobře, nyní dokazují, že mají dobrý mančaft. Zvedli se i po špatném začátku, je jenom dobře, že se Peter chytil a že se mu daří."
Jaké bylo si znovu stoupnout do branky NHL? Cítil jste nějaký větší tlak, že se teď musíte rychle ukázat?
"Já neměl moc času na přemýšlení. Jeden den mě zavolali nahoru, druhý den se hned hrálo. Měl jsem jeden trénink, šel jsem vlastně na stejný stadion. Hned z první střely jsem dostal góla, to mi moc nepomohlo. Ale potom se to otočilo a ten zápas jsme zvládli. Samozřejmě jsem byl moc rád, ale že bych to nějak hodně prožíval, to říct nemůžu."

Jak byste zhodnotil současnou formu Winnipegu a nadupanou situaci okolo posledních postupových míst?
"To není nic nového, tady je to vždycky touhle dobou našlapané. Hrajeme v nejtěžší soutěži na světě, ale když se podíváme na tu druhou (Východní) konferenci, kde hrají New York Rangers a další skvělé celky, tak tam je to nabité taky. NHL je celá vyrovnaná a je jen pár týmů, které ztrácejí šanci na postup. O to je to zajímavější. Bude potřeba každý bod, každý bod může na konci rozhodovat."
Únor bývá měsíc, kdy se většinou v NHL sortují týmy na postup a ty, které už začínají ztrácet šanci. Jek se s Jets dostat mezi tu první skupinu?
"Už na konci ledna se to začíná rozdělovat a únor bývá kritický. Ze začátku sezony mají všechny týmy sílu, teď teprve se začíná projevovat i kvalita. Proto teď nejde polevit, musíme sbírat body z tripů i doma. Nemůžeme si dovolit ztrácet zápasy jako o víkendu v Coloradu. A i když je ztrácet nebudeme, tak nevíme, jestli to bude stačit. Je to prostě našláplé, dobré týmy, které mají kvalitu, začínají nabírat, a ty horší naopak ztrácet. Musíme se držet v té první skupině."
Vám se v posledních letech dařilo podávat na závěr sezony nejlepší výkony. Co udělat pro to, aby se to letos opakovalo?
"To je těžká otázka. Samozřejmě ty konce sezony jsou důležité. Pro tyhle vrcholy sezony to hrajeme. Jak jsem říkal, NHL je nejlepší liga na světě a je potřeba sbírat body po celou sezonu. Je jedno, jestli je to na začátku, nebo ne. Nesmí tam být žádné výpadky - když se šestkrát sedmkrát prohraje, tak se to pak těžko dohání. Musíme teď do těch zápasů dát všechno a doufat, že se do play off probujujeme. V roce 2015 se nám to s odřenýma ušima povedlo a samozřejmě to potřebujeme zopakovat znova. Ale je to hrozně těžké."

Před sebou máte čtyři domácí zápasy, z toho tři proti celkům ve vaší Centrální divizi. Tam asi půjde o hodně, že?
"Samozřejmě. I teď na tripu jsme hráli proti týmům, které máme v divizi. O tom se říká, že to jsou vlastně zápasy o čtyři body. V kabině jsme si řekli, že budeme hrát každý zápas jako play off, jelikož tady už skoro každý tým hraje o play off a o co nejlepší pozici pro play off."
Sledujete osudy reprezentačních kolegů z World Cupu? Petru Mrázkovi se v Detroitu moc nedaří, Michala Neuvirtha zase trápila zranění...
"Samozřejmě kluky sleduju, protože se dobře známe. Ne, že bych koukal na zápasy, ale vím, o co jde. Neuvy měl smůlu, že byl zase zraněný, už poněkolikáté. To je prostě osud, tak to někdy je. Ne každý vydrží pořád zdravý. Ale myslím si, že se s tím pere celkem statečně. Není to sranda se vracet po zranění, o to víc se musí dřít. Petr Mrázek to má těžké. Já vím, jak Detroit hraje, všichni očekávají, že nasázejí šest gólů a budou mít dva body každý den. Ale oni mají mladé hráče a fanoušci si musí uvědomit, kdo na ledě je a že teď to prozatím nebude žádný ohňostroj. Tým se musí přebudovat a kdo je první na ráně, jsou gólmani. Není to jednoduchá pozice, ale perou se s tím statečně. A když dostane gólman čtyři góly za večer, ještě to neznamená, že měl špatný zápas. Někdy dá tým před ním pět branek a vyhraje, jindy jednu dvě a prohraje."
Váš velký kamarád Jakub Voráček má od listopadu syna. Neoslavili jste to při All-Star pauze? A neuvažujete taky o založení rodiny?
"Opravdu jsme se potkali, ale myslím, že Voras to oslavil po svém už dřív. Během přestávky jsme v klidu pokecali. Voras je šťastný táta, ale já určitě zatím nic podobného neplánuju."