Stobodové sezony po chudých letech ožívají

Když v sezoně 2014-15 získal Art Ross Trophy kapitán Dallas Stars Jamie Benn, stačilo mu k tomu jen 87 bodů. V kompletní sezoně to byl nejnižší výsledek od ročníku 1967-68. Teď se ale zdá, že doby, kdy byla NHL ráda za jednoho, maximálně dva hráče, kteří v sezoně pokoří stobodovou hranici, končí. Leon Draisaitl podle všeho nezůstane sám, kdo sklidí třícifernou úrodu.

Útočník Edmonton Oilers sice v posledních týdnech odskočil na špici bodování všem, což ale neznamená, že jeho pronásledovatelé ještě nevycení tesáky. Chystá se sice velký německý zápis do ligových dějin, další minimálně šestice hráčů je ale také rozjetá na překonání stovky.
Aktuálně k tomu má nakročeno dvojice útočníků Boston Bruins David Pastrňák (udržuje tempo na 113 bodů), Brad Marchand (103) a vedle ní také ruský lídr New York Rangers Artěmij Panarin (113), Draisaitlův druh ve zbrani z Edmontonu Connor McDavid (115), centr Nathan MacKinnon (109) z Colorado Avalanche i obhájce loňského primátu v bodování Nikita Kučerov (102) z Tampa Bay Lightning.

V plodných sezonách 2005-06 a 2006-07 se přes stovku převalilo celkem 14 hráčů. Pokud se naplní letošní předpoklady, pak to bude v součtu s minulým ročníkem za poslední dvě ročníky celkem 13 hokejistů. Individuální výkony v gólově bohatých letech zase jen kvetou.
"Můžete se na tyhle hráče soustředit jak chcete, ale oni si stejně najdou cestičku, jak vám zavařit," popisoval svou zkušenost s Draisaitlem a McDavidem někdejší útočník Calgary Flames Michael Frolík.
Ale i bostonské spřežení Pastrňák, Marchand má v nepsané soutěži o nejlepší dvojici v NHL početnou skupinu zastánců.
"Jejich souhra je fantasticky účinná," tvrdí kouč Washingtonu Todd Reirden, který má přitom každý den na očích takové borce, jako jsou Alexandr Ovečkin nebo Nicklas Bäckström. Ti už sice stobodová léta také zažili, ale letos to podle všeho tak veselé nebude.

Jejich spoluhráč z Capitals Radko Gudas by ostatně nejlepším útočníkem ligy volil bývalého parťáka z Tampy Kučerova, který loni vévodil statistikám se 128 body.
"U Nikity totiž nikdy nevíte, co na ledě udělá," popisuje nevyzpytatelnost ruského bohatýra český bek. Kučerov je objektivně stejně velkolepým nahrávačem jako střelcem. V tom je jeho jedinečnost pro tým ze západní Floridy.
V Coloradu vsadili kromě techniky také na rychlost, v čemž zase vyniká kanadská hvězda amerického klubu z Denveru MacKinnon. "Ve všech zápasech to je on, kdo nám ukazuje cestu a bere to na sebe. Suverénně je to náš nejužitečnější hráč," přikyvuje český gólman Avalanche Pavel Francouz.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Výčet elitních jmen této sezony, jež mají reálnou šanci na překonání stovky, je proti předchozím chudším letům každopádně dost bohatý.
V sezonách 2010-11 až 2016-17 nepřekonal v jednom ročníku stovku více než jeden hráč. A pokaždé se o tom psalo, jako o něčem ojedinělém, zcela mimořádném.
Konkurence postupně hleděla na záda Henrika Sedina (104 bodů), Jevgenije Malkina (109), Sidneyho Crosbyho (104) a Patricka Kanea (106). Draisaitlových 102 bodů už 17 zápasů před koncem základní části ale svědčí o tom, že hrozny pro vítěze Art Ross Trophy se stejně jako loni budou v tomto roce trhat mnohem výš.
Před rokem dělali Kučerovovi stobodové garde i McDavid (116), Kane (110), Draisaitl (105) a Marchand s Crosbym (oba 100). Tato šestice jakoby předznamenala oživení velkých bodových hostin.

Ty sice nejsou tak opulentní jako v 80. letech minulého století nebo v rekordní sezoně 1992-93, kdy stobodovou hranici zdolalo 21 hráčů (!) v čele s Mariem Lemieuxem (160 bodů), ale i tak mohutně navyšují atraktivitu soutěže.
A hlavně upozorňují na ty nejlepší z nejlepších, pro které je náboženstvím útočná hra a kteří se řídí premisou, že lepší než co nejméně branek inkasovat je jich co nejvíc dát.