Nostalgie po velkých střeleckých soubojích je zbytečná

Každé pondělí během sezony 2017-18 vám NHL.com/cs přináší pohled na žhavé trendy a dění v NHL. Od sérií výher či proher přes velké výkony jednotlivců až po novinky okolo ligy, s Tepem NHL budete vždy ve stejném rytmu jako nejlepší hokejová soutěž světa.
V tomto vydání si připomeneme sezony, kdy byla bitva o primát nejlepšího střelce tak těsná, jako je letošní souboj mezi Alexanderem Ovechkinem a Patrikem Lainem, do něhož může promluvit třeba i Evgeni Malkin. Nebo ten, kdo ve finiši základní části chytne slinu.

Už se to párkrát stalo, že gólové dostihy skončily nerozhodně a Maurice Richard Trophy určená nejlepšímu střelci se musela dělit. A není to vlastně ani tak dávno. V sezoně 2009-10 se Sidney Crosby z Pittsburgh Penguins i Steven Stamkos z Tampa Bay Lightning prostříleli na metu 51 branek a s prestižní trofejí si na předávání cen v Las Vegas zapózovali společně. Bude mít stejnou pointu i letošní střelecký souboj?
V předvečer duelu dvou nejlepších snajprů sezony není od věci připomenout si léta, kdy byla bitva o krále střelců napínavá až do samotného závěru.

Ročník 1990-91 nebyl tím případem, i když Theoren Fleury, Steve Yzerman a Cam Neely nasázeli shodně po 51 brankách. Ovšem měli smůlu, jelikož o dva parníky před nimi trůnil rozjetý Brett Hull s 86 góly!
Pamětníci si ale dobře pamatují spíš fantastický souboj ze sezony 1992-93, který svedli finský nováček v dresu Winnipeg Jets Teemu Selanne a Rus Alexander Mogilny z Buffalo Sabres.
Byla to v jejich podání jízda od začátku do konce. Selanne při ní těžil hlavně ze spolupráce s obráncem Philem Housleym.
Více k tématu: [MacKinnon je k nezaplacení. Má na Hart Trophy?]
"Abyste dali 76 gólů, musíte vydržet zdraví, není čas na nějaká zranění," řekl Selanne, který tehdy zaznamenal 16 zápasů, kdy dal více než gól, z toho čtyřikrát zaznamenal hattrick a jednou skóroval čtyřikrát.
"Hrát s Housleym byla paráda. Skvěle viděl hru. Snažil jsem se vždycky rychle uvolnit, protože pak jsem měl puk okamžitě na hokejce. Phil mě poslal tak do pětadvaceti, možná třiceti brejků. Takovou souhru moc často nevidíte. Nikdy jsem nebyl tak vyladěný s obráncem, s Housleym to byl prostě unikát," dodal 'finský blesk'.

To Mogilny si zase nemohl vynachválit spolupráci s Patem LaFontainem, jenž přišel z New York Islanders a v jejich podání to byly bodové hody. Ruský útočník ke dvěma čtyřgólovým večerům přidal pět hattricků, ale v závěru základní části o střelecký titul málem přišel. Šestkrát po sobě totiž nedal branku a přeskočil ho Selanne. ´
V posledním utkání základní části ale Mogilny dvakrát skóroval proti Philadelphia Flyers, zatímco finský 'rookie' jen jednou do sítě Edmonton Oilers a konečné skóre se tak u obou zastavilo na úžasném čísle 76...
Ovechkin s Lainem po 25 letech sice opakují rusko-finský souboj o střeleckou korunu NHL, ale do takových výšin se nepoženou. Žádnou nostalgií ale není třeba trpět, i když jim oběma v pondělí scházelo deset tref k padesátigólové hranici.

"Je to pro mě ohromná čest, že jsem se vyrovnal Ovechkinovi," prohlásil Laine, pro něhož byl v dětství ruský kapitán Capitals velkým idolem. Když Ovechkin na mistrovství světa IIHF v roce 2016 blonďatého teenagera trefil tvrdým hitem, Laine s úsměvem pronesl: "Teď ten dres asi nebudu prát..."
Letošní přetahovaná o Maurice Richard Trophy je pikantní i v tom, že zatímco finský mladík ji může získat poprvé, Ovechkin byl nejlepším střelcem ligy už šestkrát a mohl by vyrovnat sedminásobného rekordmana Bobbyho Hulla.
Jenže zatímco Laine v posledních jedenácti zápasech skóroval patnáctkrát, Ovechkin se za stejný úsek radoval jen šestkrát. "Pro mě je to v tuto chvíli hodně dobrá motivace," souhlasila nová hvězda Winnipeg Jets.
Malé rozdíly na předních místech střelecké tabulky ale dávají slušnou naději, že poprvé od sezony 2010-11 uvidíme více než čtyři hráče, kteří nastřílí aspoň 40 a gólů. Za vedoucí dvojicí, která na tuto kótu již dosáhla, se seřadili pittsburský Malkin s 39 brankami, Eric Staal z Minnesota Wild s 37 góly a Tyler Seguin z Dallas Stars (36).

Dost prostoru na zdolání čtyřicítky ale stále mají i William Karlsson z Vegas Golden Knights, nebo Nikita Kucherov z Tampa Bay.
V této chvíli není od věci připomenout, že v sezoně 2003-04 se o Maurice Richard Trophy podělili dokonce tři střelci, kteří dávali shodně 41 gólů: Rick Nash z Columbus Blue Jackets, Jarome Iginla z Calgary Flames a útočník Atlanta Thrashers Ilya Kovalchuk.
V sezoně 1996-97 se pak vedoucí kvarteto poskládalo na vedoucích pozicích takto: Keith Tkachuk 52 gólů, Selanne 51, John LeClair 50 a Mario Lemieux také 50. O rok později byla situace ještě zamotanější: Peter Bondra a Selanne po 52, LeClair a Pavel Bure po 51.
Smůlu na Maurice Richard Trophy měl přitom třetí nejlepší střelec v historii NHL Jaromír Jágr. Jeho nejlepší gólový výkon - 62 branek - v sezoně 1995-96 nestačil na spoluhráče z Pittsburghu Lemieuxe, jenž nahrabal 69 gólů.
Po výluce pak Jágr v ročníku 2005-06 nahromadil 54 tref, ale zase to nestačilo, jelikož Jonathan Cheechoo ze San Jose Sharks mocně podporovaný přihrávkami Joea Thorntona měl nakonec o dva góly více.

"Jaromírovi jsme v závěru sezony moc nepomohli, myslím si, že to bylo pro něj docela bolestné," tvrdil Jágrův někdejší spoluhráč z New York Rangers Michael Nylander.
To Milan Hejduk se v sezoně 2002-03 od svých spoluhráčů podpory dočkal a ke koruně nejlepšího střelce mu stačila rovná padesátka branek. Česká legenda Colorado Avalanche měla tehdy na kontě o dvě trefy více než Markus Naslund...
"Nikdy nevíte, co se může stát," připomíná správně Laine. "Před deseti zápasy jsem měl pětadvacet branek a nikdo o mě v souvislosti s Maurice Richard Trophy nemluvil."
Nostalgií po velkých střeleckých soubojích minulosti tak nikdo trpět nemusí. Letos se jeden takový odehrává v přímém přenosu přímo před našima očima.