Chapadla NHL mají čím dál větší rozpětí

Také v sezoně 2019-20 vám NHL.com/cs přináší každé úterý pohled na žhavé trendy a dění v NHL. Od sérií výher či proher přes velké výkony jednotlivců až po novinky okolo ligy, s Tepem NHL budete vždy ve stejném rytmu jako nejlepší hokejová soutěž světa.
V následujícím díle se zaměříme na to, jak liga stále rozšiřuje svůj globální dosah.

Vzpomínky na start Philadelphia Flyers a Chicago Blackhawks v pražské O2 areně jsou stále čerstvé, za necelé tři týdny se zase v rámci NHL Global Series předvedou ve Stockholmu Buffalo Sabres a Tampa Bay Lightning.
Chapadla nejlepší hokejové ligy světa zkrátka mají stále větší rozpětí - což ukázaly i soupisky 31 týmů v úvodních zápasech nové sezony. Objevili se na nich hráči z takřka 20 zemí.
*** ***Více k tématu: [Po gólech i cena. Pastrňák je první hvězdou týdne]
Ve východní Evropě jsou letos na podzim připomínány zásadní události z před 30 let, kdy padla Berlínská zeď a následně se zhroutil celý komunistický systém. Klíčové historické momenty měly vliv i na dění v hokeji a potažmo na celou NHL.
Ještě v sezoně 1988-89 v ní tvořili Kanaďané a Američané skoro devadesát procent všech hráčů, kteří si v onom ročníku zahráli aspoň jeden zápas. Mít v týmu konkurenceschopného Evropana, to byl spíš výjimečný úkaz a rarita. O to větší, pokud pocházel zpoza 'železné opony'.
Vždyť osm z deseti Čechů a čtyři ze šesti Slováků, kteří v té sezoně NHL nastoupili za oceánem, museli ze své rodné vlasti emigrovat, aby si splnili sen.
"V té době jsme za Calgary nastupovali vlastně jenom dva Evropani, což byl Švéd Hakan Loob a já," řekl NHL.com/cs útočník Jiří Hrdina, který se do zámoří vzhledem k tvrdě nastaveným podmínkám dostal jako jeden z mála legální cestou.
"Muselo vám být 31 let, k tomu 150 reprezentačních zápasů a ještě titul mistra světa. A padesát procent z čisté mzdy jste navíc museli odevzdávat agentuře Pragosport," vypočítával Jaroslav Pouzar, jenž byl v tomto ohledu jedním z průkopníků a v Edmonton Oilers získal v osmdesátých letech třikrát Stanley Cup.

"Na Evropany se tenkrát v NHL koukalo opravdu jako na exoty. Na jaře 1989 sice přišel Sergei Priakin, v létě pak Sergei Makarov a pár Švédů, ale rok a kousek jsme tam s Loobem byli jenom dva. A podobné to bylo ve všech ostatních týmech," líčil Hrdina, který v roce 1989 s Flames vyhrál Stanley Cup.
Když se následně otevřela stavidla pro hráče z celé Evropy včetně bývalého Sovětského svazu, byla to už naprosto odlišná písnička.
Třicet let od převratných dějinných změn vypadá rozložení sil v NHL pochopitelně zcela jinak. Kanaďanů je ze 690 hráčů na začátku sezony sice stále většina, ale zdaleka už ne nadpoloviční (42,8 %), americký podíl narostl a pohybuje se kolem čtvrtiny (25,7 %).
Více než 30 procent hráčů NHL, kteří nastoupili k úvodním zápasům sezony, pak tvořili Evropané. Mezi nimi jasně dominovali Švédové se 79 hokejisty (11,4 %), následovaní Finy s 33 hráči (4,8 %) a Rusy s 31 zástupci (4,5 %), kteří tak uzavírají top 5 nejvíce zastoupených zemí.
Zatímco nad počty hráčů v NHL se jásá ve Skandinávii, po tučných letech na začátku tisíciletí se teď v Česku i na Slovensku dostavilo vystřízlivění.
"Kolem roku 2000 se ty počty blížily 80 hráčům a spousta našich kluků hrála stěžejní role v týmech. Teď ale optimista nejsem. Myslím, že to bude ještě o něco horší," obává se někdejší vynikající útočník Václav Prospal.
V minulé sezoně se počet Čechů vyšplhal na 40, což vypadalo jako nadějný signál. Start nového ročníku se 23 českými hokejisty (a 8 Slováky) ovšem ukázal tvrdou realitu.
"Posledních pár let se nedaří, nevozíme medaile v žádné kategorii. Jsme sice pořád hokejová země, ale jde to s námi z kopce," myslí si Prospal.

"Pořád sice máme dost dobrých hráčů, ale ve srovnání se Švédy, kterých jsou v NHL mraky, je to smutné," připouští Tomáš Hertl ze San Jose Sharks, který jako jeden z mála Čechů má v klubu významnou roli.
"Je to ale jen na nás, na naší generaci, abychom s tím něco udělali, nějaký úspěch, abychom nalákali mladší kluky, kteří se do NHL budou chtít dostat a měli nějakou vizi," říká gólman Colorado Avalanche Pavel Francouz, který si svou šanci chytat v NHL tvrdě vydřel přes farmářský tým v AHL. Přitom mohl za daleko větší peníze chytat v Kontinentální hokejové lize. Nevyšlapané cestičky ale nejsou pro každého.
Vyhlídky na zlepšení stavu se nezdají moc růžové, což ukázal i letošní draft, kde první Čech přišel na řadu až ve třetím kole. Před brankářem Lukášem Paříkem zazněla jména 13 Švédů, 10 Rusů, 7 Finů, Němce, Dána, Bělorusa.
Tento výčet ale na druhou stranu ukazuje, že už NHL není tou opěvovanou kanadsko-americkou ligou ze starých časů, ale zasahuje i země, kde není hokej ještě zdaleka na prvních místech popularity.
Slovinec, Rakušani, Francouzi, Nor, Ukrajinec, Lotyši... Tahle různorodost přispívá ke stále větší kvalitě a rostoucímu počtu fanoušků v různých částech světa.
"Házená a fotbal, to v dánském podání znají všichni. Ale my taky ukazujeme, že rosteme a sílíme," tvrdí útočník Washington Capitals Lars Eller, jeden ze sedmi Dánů v této sezoně NHL.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
To, že bodování vede americký obránce John Carlson, v tabulce střelců se s Kanaďanem Jamesem Nealem dělí o první příčku Čech David Pastrnak a že v elitní desítce produktivity jsou i Němec Leon Draisaitl a Fin Patrik Laine, přispívá k mohutnému zesílení celé soutěže.
Jak ale ukazuje česká současnost, o zahradu je potřeba se pořádně starat. Jinak už úroda nebude zdaleka taková jako před lety - a chřadnoucí vegetaci postupně vytlačí odolnější druhy. Třeba ze severu Evropy.