Montreal i Vancouver hledají motivaci pod čarou

V minulé sezoně nasbírali hokejisté Montreal Canadiens 110 bodů a z prvního místa v Atlantické divizi a ze druhého ve Východní konferenci hravě postoupili do play off. Na opačném pobřeží se dařilo i dalšímu kanadskému klubu Vancouver Canucks, jehož tým zakončil základní část se 101 body na druhém místě Pacifické divize.

Letos proto nároční fanoušci obou těchto hokejových bašt očekávali pokračování cesty vzhůru. Jenže po slibném začátku přišel jak u Canucks, tak u Canadiens propad a výsledkem je velké zklamání v obou ambiciozních táborech, kde v těchto dnech není výjimkou ani bučení na vlastní hráče.

Montreal je po víkendu devět bodů za držitelem druhé divoké karty ve Východní konferenci Philadelphia Flyers a prakticky nemá šanci postoupit. Vancouver je od posledního postupového místa Západu vzdálen dokonce 18 bodů a spolu s Edmonton Oilers má 67 bodů, nejméně v celé konferenci.

Zatímco v ročníku 2014-15 si play off zahrálo pět kanadských celků ze sedmi (kromě Vancouveru a Montrealu ještě Ottawa Senators, Calgary Flames a Winnipeg Jets), letos se pravděpodobně do top 16 nedostane ani jeden. Minimální šanci už má jen Ottawa, která šest zápasů před koncem ztrácí na Philadelphii osm bodů.

"V téhle chvíli je to samozřejmě frustrující pocit. Ale nakonec všichni přijdeme domů, užijeme si čas s rodinou a začneme od začátku. Neúspěch nás zocelí. Až nastoupíme do nové sezony, budeme tvrdší a lépe připravení na mnohem víc překážek," prohlásil útočník Canadiens Max Pacioretty.

Jeho mančaft skutečně podobné překážky jako letos dlouhou nepoznal. V posledních osmi sezonách chyběl v play off jen jednou (2011-12), zato dvakrát se dostal do finále Východní konference a v posledních letech hrál vždy na špici. Teď je s bilancí 34-36-6 a 74 body až třináctým týmem Východu.

Pacioretty tak ve svém prvním roce jako kapitán, jímž ho zvolili sami spoluhráči před startem přípravného kempu, nedokázal dovést Canadiens na stejné pozice jako dřív. Sám nasbíral 55 bodů proti loňským 67, což se nezdá být až takový propad. Ale dal jen 25 gólů, zatímco loni jich nastřílel 37. A místo +38 bodů v plus/minus hodnocení je na čísle -16.

Podobné je to u dalšího lídra Tomáše Plekance. Český centr má 49 bodů proti loňským 60, ale dal jen polovinu gólů (13 proti 26).

"Budu lepším hráčem. My všichni se zlepšíme," slíbil Pacioretty. "Pokora nám prospěje, někdy to může být velmi dobrá věc."

Montreal pochopitelně srazila především absence dlouhodobě zraněného brankáře Careyho Price, ale důvodů jejich špatné sezony je mnohem víc. Útok dává příliš málo gólů (s 201 vstřelenými brankami je v NHL 17.), obrana s lídrem P.K. Subbanem tvoří příliš mnoho chyb. V zimě se rozpadly přesilovky. A kouč Michel Therrien nedokázal pružně zareagovat na problémy; nedal větší šanci mladým hráčům ani výrazně nepřeskládal útoky.

K tomu připočtěme zranění, které vyřadilo na delší čas ze hry důležitého forvarda Brendana Gallaghera a dalších pár hráčů ze základu. Jen čtyři hokejisté odehráli všech dosavadních 76 zápasů.

I Vancouver postoupil do play off šestkrát z posledních sedmi sezon. V roce 2011 hrál finále Stanley Cupu a když se po absenci z roku 2014 loni znovu probojoval do elitní osmičky Západu, zdálo se, že je tým na cestě vzhůru. Jenže místo toho znovu spadl, navíc hluboko pod postupovou čáru.

"Mám obavy, že do toho nedáváme dost úsilí," uvedl nedávno útočník Daniel Sedin v deníku National Post. "To, co děláme, prostě nestačí. Věřím, že hráči vědí, o co hrají a že je jim trapné neodevzdat v každém zápase maximum. Pokud neodmakáme každé střídání a každý zápas, bude to vypadat takhle."

Ještě na začátku března naděje na play off žila. Jenže pak přišla bídná série osmi porážek za sebou, v nichž tým čtyřikrát nedal ani gól. A s ní i pád na dno.

Důvody jsou zčásti podobné a zčásti zcela jiné než u Montrealu. Lídři rovněž nejsou tak produktivní jako loni (především první centr Henrik Sedin má místo 73 jen 51 bodů), potíž je však spíš v příliš úzkém kádru. Lépe řečeno v nedostatku kvalitních hráčů do ofenzivy.

Za Danielem Sedinem (59 bodů) a jeho bratrem Henrikem je obrovská propast: třetí Bo Horvat má 33 bodů, Radim Vrbata dal jen 13 gólů a připsal si 27 bodů, což je proti loňským 31 trefám a 63 bodům velký rozdíl (aktuálním zraněním do konce sezony přitom daný jen částečně). Výsledkem je 171 vstřelených branek, nejméně ze všech 30 týmů NHL.

Kádr letos decimovala častá zranění. Klub se navíc nachází v částečné přestavbě a ukázalo se, že mladí hráči zatím nedokázali naplnit očekávání a převzít otěže, takže na stárnoucí duo bratří Sedinů je toho příliš mnoho.

"Pořád se hovořilo o tom, že je cílem play off, ale reálné kroky vypadaly tak, že management se věnoval především přestavbě," uvedl anonymně jeden z hokejistů Canucks.

U jiných mužstev navíc dává omlazení kádru mnohem větší naději do budoucna než u Canucks - stačí se podívat na čerstvou krev třeba u Arizona Coyotes, Buffalo Sabres, Carolina Hurricanes nebo Toronto Maple Leafs.

"Musí hrát o něco lépe," uvedl nedávno kouč Willie Desjardins na adresu nováčků Jareda McCanna s Jakem Virtanenem, kteří patří k předním talentům v týmu. A dalších se to týká rovněž.

Hokejisté Montrealu i Vancouveru čeká v posledních dvou týdnech základní části náročný úkol: najít motivaci, aby dohráli sezonu před náročnými fandy se ctí a postavili základ pro příští rok. Canadiens jsou navíc s 36 porážkami blízko neslavnému historickému rekordu 40 proher.

"Všichni v téhle kabině mají pořád o co hrát," tvrdil Pacioretty. "Ať už jde o nový kontrakt, nebo o to, jestli v tomhle mužstvu zůstanou, nebo o pozici v sestavě. Nesmíme hrát sobecky, přesto musí každý hokejista ukázat, že je individuálně kvalitní hráč."