Pro Colorado to byl důležitý gól. Ve 28. minutě se hrálo 1:1, Avalanche se ale zformovali ke slibné přesilovce. A nepohrdli jí - Samuel Girard při vyloučení Rasmuse Dahlina nabil Vladislavu Kameněvovi, brankář Carter Hutton Rusovu ránu vyrazil jen k číhajícímu Kautovi a bývalý hráč Pardubic nezazmatkoval.
"Naštěstí jsem byl na tu dorážku připravený, tak jsem do puku včas plácnul," radoval se.
Euforie to pro něj byla o to větší, že u toho byla i již zmíněná maminka. O jejím dlouho naplánovaném příletu mluvil už po debutu s Islanders. Tehdy nesměle špitnul, že by bylo fajn, pokud by jej zastihla ještě v prvním týmu.
Povedlo se. Pro vítěze Memoriálu Ivana Hlinky 2016 to je veliké zadostiučinění za lapálie, kterými si prošel zkraje sezony. Nejdřív se nemohl zbavit smůly, v AHL nebodoval deset utkání za sebou. Pak se zranil na tréninku, přivodil si otřes mozku, osm týdnů musel zůstat v naprostém klidu.
"Nemohl jsem ani koukat na televizi, natož trénovat," popisoval v nedávném rozhovoru pro NHL.com/cs. "Bylo to hodně náročné na psychiku. Ale už je to všechno za mnou."
I při pozápasovém rozhovoru přímo na ledě děkoval českému spoluhráči Pavlu Francouzovi, že mu v kabině pomohl s adaptací. Za přijetí mezi elitou je ale vděčný i mazákům s ještě slavnějšími jmény.
"Už před debutem mi Gabriel Landeskog s Nathanem MacKinnonem popřáli hodně štěstí, na střídačce mě motivovali," líčil jinoch s číslem 61 na zádech. "Kluci mi říkali, ať prostě hraju svou hru a užívám si každé střídání."
Více k tématu: [Rozhovor s Martinem Kautem po debutu v NHL]
O tom, jak rychle zapadnul do skvělé party svědčily i vteřiny po vstřelení středečního gólu. To se Kaut rozjel ke střídačce k tradičnímu poplácání se spoluhráči. Lišácký kapitán Landeskog si ale místo poťuknutí pravou rukavicí připravil něco jiného: Jakmile se český bažant přiblížil, zkropil jej pěknou sprškou z lahve. Dobráckému fóru se smáli všichni včetně Kauta.
"Vůbec jsem to nečekal," připustil dvanáctý Čech, který kdy za klub skóroval. "Jenom mi blesklo hlavou, že to fakt asi musel udělat Landy."
I rozverný moment přitom dobře dokazuje, do jaké pohody se současné mužstvo ze stínu Skalistých hor dostalo. Vyhrálo už počtvrté v řadě, z posledních deseti duelů urvalo hned sedm vítězství.
Je to pozoruhodný výkon, vždyť se momentálně musí obejít bez zraněných Philippa Grubauera, Mikko Rantanena, Andrého Burakovskyho, Nazema Kadriho i Matta Calverta.
"Snažíme se nahradit je obětavou týmovou hrou, v níž záleží na výkonu každého hokejisty v sestavě," řekl střelec středečního vítězného gólu J. T. Compher.
Symbolem netušené síly zdánlivě oslabených Avalanche je především gólman Francouz, který se ve statistikách nenápadně drápe mezi absolutní špičku soutěže. Celkově ho jak úspěšnost (92,7 procenta), tak průměr (2,26) řadí mezi pět nejlepších brankářů NHL.
Více k tématu: [Francouz je při zranění jedničky sázkou na jistotu]
Jeho forma se dá vyjádřit vlastně ještě působivěji: Z posledních pěti startů vychytal hned čtyři výhry, má za to období omračující bilanci 1,56 gólu na zápas a úspěšnost 94,1 procenta.
"Frankie je nejlepší gólman, jakého znám," poklonil se Kaut.
I díky dvěma Čechům teď NHL vyhlašuje lavinovou pohotovost. Avalanche se valí do play off. A možná i mnohem, mnohem dál.
