Talent Mareš si zvyká na 'normální' život v QMJHL

Maxmilián Mareš byl v Rimouski teprve krátce, když si sedl vedle trenéra Océanic Joela Perreaulta a dlouze s ním povídal o svém novém životě.

V jednu chvíli, když mluvili o jeho cestě, pronesl sedmnáctiletý útočník z Ostravy jedno prosté slovo, po kterém trenér málem spadl ze židle: normální.

Definice toho, co je normální, se samozřejmě může u každého člověka lišit, Perreault ale přesto cítil potřebu uvést věci na pravou míru.

"Chápu, co tím myslí, ale tohle není 'normální', co každý den v hokeji děláme. A v jeho případě není na životě normálního vůbec nic," řekl Perreault se smíchem v Palais des sports de Sherbrooke několik hodin před pátým zápasem Océanic v sezoně. "Opustil svůj domov v Česku a přijel do Quebecu, do Rimouski, kde se anglicky příliš nemluví. Je tu spousta věcí, které ho mohou vyvést z komfortní zóny. Nejspíš přijdou i horší chvíle, ale se vším, co se kolem něj děje, se vyrovnává velmi dobře. Má  radost ze života a miluje to, co dělá."

Právě v tom možná spočívá Maresův klíč k úspěchu. Rimouski si ho vybralo jako pátého hráče v pořadí draftu zahraničních hráčů Canadian Hockey League pro rok 2026. Hřiště je jeho útočištěm a bude potřebovat, aby tomu tak zůstalo i v této sezoně.

Musí se přizpůsobit nové realitě, zároveň tak činí pod větším drobnohledem. Se svou postavou (198 cm/105 kg) a ofenzivním potenciálem už přitahuje značný zájem týmů NHL před draftem 2027, který se uskuteční v červnu. A zatím se nezdá, že by to mělo na jeho výkony negativní vliv.

"Když jsem přijel na tréninkový kemp, všiml jsem si, že úroveň hokeje je jiná," poznamenal Mareš, který minulou sezonu strávil v juniorce Liberce. "Všechno bylo rychlejší a fyzičtější. Věděl jsem, že budu potřebovat nějaký čas, abych se připravil na to, co mě čeká. Řekl bych, že po týdnu už jsem se cítil se vším celkem komfortně. Nebyl jsem si úplně jistý, jaké město bude, ale jsem moc spokojený. Je malé, krásné a klidné. V Rimouski se mi opravdu líbí."

Mareš už delší dobu věděl, že jednoho dne bude muset překonat Atlantik, aby mohl pokračovat ve svém rozvoji a přiblížit se svému snu. Je třeba říct, že město, kde strávil předchozí dvě sezony, leží více než čtyři hodiny jízdy od jeho rodné Ostravy – což pro něj byla dobrá příprava na současnost.

A když už se máte přestěhovat tisíce kilometrů od rodiny, můžete rovnou zamířit do půvabného městečka na břehu řeky svatého Vavřince a připojit se ke klubu, z něhož vzešlo několik slavných hokejistů včetně Brada Richardse, Vincenta Lecavaliera a Sidneyho Crosbyho.

"Určitě mi domov chybí, ale mám fotky a každý den si voláme. Máma mi tedy volá každý den, někdy i dvakrát," řekl Mareš se smíchem. "Jsme v kontaktu a všechno jde dobře."

Mareš, poháněný touhou dostat se na vrchol, je připravený přinášet oběti. Pro něj to je 'normální cesta, kterou musel podstoupit, aby dosáhl svých cílů.

"Chce být draftovaný a chce hrát v NHL," řekl Perreault. "Ví, že se o něm v následujících měsících bude mluvit. Už dva měsíce spolu pracujeme a já vidím kluka, který má obrovskou touhu učit se. Nepřišel sem jen proto, aby si odehrál svoje. Přišel sem, aby se rozvíjel, a je to vidět."

Mareš dorazil do Rimouski plný sebevědomí. Už předtím se dostal do hledáčku skautů díky nepřehlédnutelné postavě, na Hlinka Gretzky Cupu 2026 ale dokázal, že není jen obrem. Na turnaji byl nejproduktivnějším českým hráčem, když ve čtyřech zápasech nasbíral šest bodů za tři góly a tři asistence.

Turnaj, který byl první velkou akcí hráčů způsobilých pro draft 2027, navíc využil k tomu, aby ukázal, že se na svou velikost dokáže taky velmi dobře pohybovat.

"Na bruslení a práci s pukem pracuji od malička," vysvětloval Mareš. "Jestli dobře bruslím, je to proto, že jsem se vždycky chtěl zlepšovat. Pořád mám na čem pracovat, protože jsem pár kilo přibral. Ještě musím najít rovnováhu mezi svým tělem a svou hrou."

A právě na tom jsou plány Océanic pro tuto sezonu založené.

"Na sedmnáctiletého kluka jeho velikosti má vynikající koordinaci," řekl Perreault. "Rychlost provedení v těsných prostorech je pro něj stále výzvou. Na tom s ním budeme tvrdě pracovat a vidíme, že je tomu velmi otevřený. Chce být hokejistou. Na Maxovi je nejzábavnější právě tohle: chce se učit. Ptá se a poslouchá odpovědi."