Klobouk dolů před Henrikem, řekl Hašek

Čechů v NHL ubývá a občas pohladí, když člověk zavzpomíná na staré dobré časy, kdy našinci vládli hokejovému světu. Jednou z nejvýznamnějších postav této éry byl Dominik Hašek, jenž kromě dalších mnoha významných milníků zakončil kariéru s 389 výhrami, což byl rekord mezi evropskými gólmany.

V nejbližších dnech o něj však pravděpodobně přijde. Novým rekordmanem se stane švédský brankář Henrik Lundqvist z New York Rangers, který v nedělním zápase proti New Jersey Devils vyrovnal rekord českého velikána a příští výhrou ho překoná.
Proto jsme se v dalším vydání rubriky 10 otázek zeptali právě slavného 'Dominátora', co říká na počin a kariéru svého následovníka.
Přečtěte si 10 otázek pro Dominika Haška a jeho odpovědi.
V Severní Americe se statistice výher u gólmanů přisuzuje hodně velká důležitost, i když o jeho kvalitách nejspíš lépe vypovídá úspěšnost zákroků nebo gólový průměr. Jak tuhle kategorii vidíte vy sám?
"Hokej se hraje pro výhry, takže je to důležitá statistika, která je spjatá s gólmanem i s těmi hráči, co hrají před ním. Ale jen výhry určitě nevypovídají o gólmanovi všechno. Když někdo nebude mít to štěstí a bude chytat ve slabém mužstvu, tak budou samozřejmě naskakovat pomaleji. Na druhou stranu já i Henrik jsme měli štěstí, že jsme chytali v celkem dobrých mužstvech."
Ani Buffalo Sabres v době vašeho příchodu do týmu, ani New York Rangers před deseti lety však k silnějším celkům NHL nepatřily. Není to spíš tak, že se tyhle týmy zvedly až s vámi dvěma v brance?
"Je pravda, že ani já se Sabres, ani Henrik s Rangers jsme nevyhráli Stanley Cup (Hašek ho následně dvakrát získal s Detroit Red Wings), ale myslím, že oba to byly docela dobré týmy, které se pravidelně dostávaly do play off. V tom si určitě nemůžeme stěžovat."

Lundqvistovi na 389 výher stačilo 705 zápasů, vy jste jich dosáhl v 735 utkáních. Na druhou stranu ve většině vaší kariéry končívaly zápasy i remízami. Jak velkým faktorem jsou v tomhle nájezdy, které byly zavedeny až v sezoně 2005-06?
"Kloubouk dolů před Henrikem za to, jak rychle dokázal na takové číslo dosáhnout. Je pravda, že mu trochu pomohla nová pravidla, kdy se zrušily remízy a zavedly se nájezdy, takže se dá říct, že průměrně 50 procent zápasů v prodloužení nakonec skončí výhrou jednoho, nebo druhého. To může udělat třeba pět až osm výher za sezonu navíc. Ale celkově je to i tak skvělé číslo."
Vy jste se s Lundqvistem na ledě potkával - vaše poslední tři sezony v NHL byly zároveň jeho první tři. Jak na vás působil během té doby i potom?
"Pamatuju se, že od začátku byl jedním z brankářů, který měl vůbec nejvyrovnanější výkony ze všech. V době, kdy jsem chytal, i v následujících letech, byla v NHL spousta vynikajících gólmanů z Evropy, kteří třeba jednu sezonu zazářili, ale tu další už takovou neměli. Kdežto Henrik nebyl dobrý jen jeden dva roky, ale vykazoval konstantní výkonnost vlastně během celé kariéry. Když se na to podívám zpětně, tak žádný jiný evropský gólman v NHL takový nebyl. V tom ohledu je z Evropanů největší."
Vy jste do NHL zamířil po pádu Železné opony, kdy se Evropané teprve začínali prosazovat, Lundqvist už v době, kdy byli velkou součásti ligy. Jak by se daly srovnat jeho začátky s těmi vašimi?

"Doba po roce 2000 už byla jiná než v 90. letech. Za našich začátků se na Evropany dívali trochu jinak: Přijď a ukaž, co umíš tady - to co jsi dokázal v Evropě, se tady nepočítá. Henrik měl víceméně od začátku jasné, že bude špičkový gólman už podle toho, jaký byl v Evropě. Ale i on musel v NHL svými výkony dokázat, že má na to být hvězdou. A hlavně to dokazoval bez velkých výkyvů skoro v každém zápase."

Jak vidíte jeho pozici mezi brankáři od doby, kdy jste skončil s hokejem. Dá se říct, že z dlouhodobého hlediska je z nich nejlepší?
"Když to odrazím od doby, kdy jsem ještě byl v NHL, tak jsem tam viděl jen dva takové: Henrika a Marc-Andre Fleuryho, proti kterému jsem toho odchytal víc. Ti ostatní jsou tam kratší dobu, tolik už je neznám, abych mohl srovnávat třeba s Henrikem. Takže těžko odpovědět."
Jak moc se změnil styl chytání za těch osm let, co už v NHL nepůsobíte?
"Určitě se používá víc 'slajdování' (boční skluz od tyčky k tyčce), brankáři nechodí tak rychle nahoru a dolů ani tolik nevyjíždějí proti střelám. Víc čekají. A v čem jsou mnohem lepší je, jak vykrývají spodek. S tím jsem možná přišel já, ale oni to dělají jiným způsobem. Díky tomu 'slajdování' mohou být trpělivější, hodně toho pokryjí z brankoviště. Pro mě je to možná trochu nudnější, mě víc bavil ten můj styl nahoru dolů, skákat šipky, skluzy, vykopávat betony... Oni čekají do poslední možné chvíle. Ale ten styl je na dnešní hokej určitě velice efektivní."
Nelákalo by vás vstřebávat nové trendy a trénovat gólmany?
"Ne, to vůbec ne. Rád se na hokej podívám, sleduju mistrovství světa, play off NHL, během sezony spíš jen sestřihy. Chodím hrát amatérskou ligu jako obránce. Ale mám jiné aktivity, které mi zabírají spoustu času. Teď je to hlavně myslivost."

Ta je v posledních letech vašim velkým koníčkem. Jak jste se k ní vlastně dostal?
"Mám pejska, anglického setra, což je lovecký pes. A ten mě k tomu přivedl. Jsem rád, když si můžeme vyrazit na bažanty nebo na zajíce. Chodím tak dvakrát třikrát za měsíc, když je lovecká sezona. Což teď na podzim je."
Jezdíte na hony i do ciziny?
"Jednou jsem byl na bažantech v Americe, ale mám rád naší českou krajinu a hlavně ty myslivecké tradice, které jsou tady nejkrásnější. To spojení s ochranou přírody, s péčí o les... To všechno je u nás nejhezčí."