Lídr, kterého je radost následovat. Crosby si užívá finále

Tohle slovo vyčnívalo, neboť bylo tím jediným a tím nejpřesnějším výrazem, jak popsat výkon Sidneyho Crosbyho v úvodním finále série o Stanley Cup, které se v noci na úterý hrálo v Consol Energy Center.

"Inspirující," řekl trenér Pittsburgh Penguins Mike Sullivan.

Ještě tři podobná představení od jejich kapitána – a zdá se téměř nemožné, že by Penguins svou sérii proti San Jose Sharks neměli vyhrát.

Crosby si při úvodním triumfu 3:2 připsal jediný bod za přihrávku na druhý gól, ale pokud se díváte jen na čísla, unikne vám podstata jeho výkonu.

Penguins v průběhu vyřazovacích bojů mluvili o tom, jakou výhodu jim dává šířka a vyrovnanost jejich kádru. Jenže v klíčových momentech potřebují především to, aby byla v nejlepší formě jejich esa.

Crosby zahrál proti Sharks na podtrženou jedničku. Nikdo nebyl v duelu číslo 1 lepší. A to na obou stranách.

Druhý zápas začíná v noci na čtvrtek od 2.00 SELČ.

"Mluvíme o lídrovi, který se chytí otěží a ostatním vzkáže: Následujte mě," líčí centr Penguins Matt Cullen. "Byl silný na puku. Skvěle tvořil hru. Bylo nemožné jej ubránit. Tohle byl opravdu výtečný výkon, který vás strhne."

"Když vidíte, jak naskočí na led a šéfuje zápasu, získává tím celá střídačka spoustu sebevědomí," doplnil forvard Penguins Patric Hornqvist. "Bylo opravdu zábavné se na něj koukat."

Zato Sharks si s Crosbym příliš legrace neužili. Takřka při žádném z jeho 25 střídání nedokázali na kapitána soupeře najít adekvátní odpověď.

Jeho parťáci z útoku Hornqvist a Conor Sheary dostali od Crosbyho řadu fantastických příležitostí. Některé nakonec ve střely neproměnili, jiné výtečnými zákroky zlikvidoval brankář Sharks Martin Jones.

A pak tu byla jedna situace, která v kostce slouží jako metafora Crosbyho dominance.

"Jen jsem chtěl někomu přihrát," řekl Crosby.

A udělal to nádherně.

Bek Penguins Olli Maatta nahodil puk do útočného pásma, ten proletěl kolem střídaček až do třetiny Sharks. Crosby situaci dobře odhadl, okamžitě nabral rychlost a prosvištěl kolem statického beka Sharks Justina Brauna ve středním pásmu tak, že se mohl ke kotouči dostat v levém rohu útočného pásma jako první.

Poté, co vyhrál tento závod, Crosby bleskově dupl na brzdy a sprška ledu na plexisklo jen dokreslovala situaci, v níž se přechytračený Braun marně snažil ubránit eso Penguins.

Ne, to se mu opravdu nepovedlo.

Crosby si jednoruč stáhl puk pod sebe, zvedl hlavu a pak ve zlomku sekundy poslal bez dalšího pohledu bekhendový pas přes celou třetinu přesně na Shearyho hokejku.

A nyní vážně: kolik hráčů má sebevědomí, aby udělalo tohle?

Sheary však tvrdil, že přihrávku očekával. Proč? "Protože on vás vidí všude."

Sheary měl dost času na zpracování a vhodnou koncovku. Střelou na vzdálenější tyč dostal Penguins v čase 13:48 do vedení 2:0.

"Napálí to po křídle, pak bleskově zabrzdí, získá pár volných metrů a vymyslí skvělou přihrávku," řekl útočník Penguins Chris Kunitz, který v průběhu sezony podobných výjimečných pasů od Crosbyho sám dostal několik. "V tomhle je Sid pokaždé skvělý. Stáhne na sebe protihráče, čímž vám získá víc prostoru. My totiž na rozdíl od něj potřebujeme víc místa a víc času."

Třeba Hornqvist neměl dost času na to, aby zužitkoval další Crosbyho pobídku z třetí třetiny, protože už byl soupeřův brankář příliš blízko u něj. Ale i tak to byl moment, kdy tribuny jen obdivně zahučely.

Crosby v tu chvíli, kdy bylo z poslední části odehráno něco přes 13 minut, ukázal hokejovou krásu; přihrávku, kterou si jen pár hráčů na světě vůbec dovolí a kterou jich ještě méně doopravdy zvládne

Hornqvist dostal pas přesně na hokejku a hned jej usměrňoval na branku, jenže proti byl gólman Jones: muž, který si připsal celkem 38 zákroků, střelu vykopl betonem.

Crosby puk poslal směrem na soupeřovu branku z téměř nemožného úhlu, přesto to byl nesmírně přesný pas. Tak trochu až popíral zákony fyziky, ale tento večer si Crosby zkrátka uměl s kotoučem poradit, ať už se nacházel kdekoliv.

"Rozhodně byl našim nejlepším hráčem," řekl Hornqvist. "A ostatní kluci z něj mohli těžit."

A pak tu bylo ještě něco dalšího, dodal Sullivan.

"Řekl bych, že má jiskry v očích," popsal Sullivan. "Je mu jasné, že jsme museli ohromně dřít, abychom se dostali takhle daleko. Užívá si to. A když hraje tímto způsobem, inspiruje celý tým."