Krejčí školí mladíky a prožívá skvělý podzim

Každé úterý během sezony 2018-19 vám NHL.com/cs přináší v seriálu 'Mezi kruhy' detailní pohled na zajímavou postavu ze světa NHL. V dalším dílu se věnujeme jednomu z nejlepších českých hráčů současnosti i nedávné minulosti Davidu Krejčímu.

Na první pohled by to mělo k sobě pasovat - jeden je elitní špílmachr, skvělý nahrávač, jenž z postu pivota rozdává puky s velkým přehledem. Ten druhý pak svižné křídlo, které když dostane puk do jízdy, dějí se věci: je schopný oblafnout soupeře parádní stahovačkou, bleskově se dostat do šance i skvěle zakončit.
Přesto David Krejčí a David Pastrňák nehrají spolu. Ten druhý se natrvalo usadil vedle Patrice Bergerona a Brada Marchanda v první lajně Boston Bruins, která patří k nejlepším v celé NHL. A na toho prvního zbyla mladá křídla, na něž působí jako mistr řemesla na své tovaryše.
Více k tématu: [Souhrn: Pastrňák čtyřmi body zdecimoval Ottawu]
Tak, jako to kdysi dělal se zelenáčem Pastrňákem, než trenéři přesunuli číslo 88 do Bergeronovy formace.
"S Krejčou jsem tady vyrostl. On byl ten první, s kým jsem hrál, vzal mě pod svá křídla. A vychoval mě. Pomáhal mi hlavně ze začátku," vzpomíná Pastrňák.
"Zato teď už toho spolu moc neodehrajeme. Letos možná jen jednu třetinu, a hned jsme tam měli dost šancí. S (Krejčím) je to vždycky super. On je neskutečný 'playmaker'; ví, že já jsem střelec, takže mi to vždycky dává. Což umí parádně. Je super si s ním zahrát."

I Krejčí si občasný pobyt na ledě s mladším krajanem užívá. Při hře pět na pět ta spolupráce tak častá není, ale v prodlouženích se přece jen oba Češi dostanou k sobě.
"Když jsme tam někdy s Pastou tři na tři, nebo v přesilovce čtyři na tři, tak o sobě víme a moc mě to baví. Kluci z mojí lajny jsou oba leváci, ale když tam mám praváka, a ještě takového kalibru, jako je Pasta, tak to je něco jiného," připouští Krejčí v rozhovoru s NHL.com/cs.
I bez Pastrňáka však centr ze Šternberka prožívá jeden z nejlepších startů do sezony v kariéře. Před pondělním duelem v Carolině měl na kontě devět bodů (2+7) z 11 utkání; přitom tráví na ledě v průměru o minutu až dvě méně než tři zmiňovaní hráči z prvního útoku, chodí až na druhou přesilovku a po boku má stále ještě poměrně nezkušené mladíky. Byť jeden z nich, Jake DeBrusk se s ním už sehrál v minulé sezoně.
"Je to lepší a lepší," pochvaluje si Krejčí. "Snažíme se najít tu správnou chemii s mými křídly, mám tam DeBruska, ten tam se mnou je už druhou sezonu. Pasta vůbec na přesilovce nestřídá, já se tam moc často nedostanu. Ale na druhé straně máme Dantona Heinena, to je šikovné křídlo. Docela se to v sezoně točí, ale snad nám to vydrží a budeme hrát dobře," věří.
"Hraje velice dobře. Bruslí, je platný na obou stranách ledu," řekl stanici NESN na adresu českého tahouna bostonský trenér Bruce Cassidy. "Líbí se mi, že jeho lajna se sehrála a může být nebezpečná jak coby druhá přesilovková formace, tak i při hře pět na pět."

Kdyby hrál s produktivnějšími a zkušenějšími křídly, měl by Krejčí v současné formě potenciál dělat klidně i bod na zápas. Avšak se svou rolí je smířený. Ví, že do prvního útoku se přes Bergerona nedostane. Že ho kouč chce využít k tomu, aby vedle něj dorůstali mladíci v kvalitní útočníky a měsíc po měsíci se zlepšovali.
"Ta první lajna je nejlepší nejen u nás, ale v celé NHL," uznává. "My ostatní se snažíme pomáhat, co nejvíc můžeme, ale oni nám to zjednodušují. Většinou dají dva až tři góly za zápas, pak se samozřejmě hraje o hodně líp i lajnám za nimi, když v tom zápase vedeme, nebo když na sebe první útok strhne hlavní pozornost soupeře."
Aby Krejčí udržel s mladíky ve 32 letech krok, musel pár věcí změnit. V létě už netrénuje tak silově, snaží se pracovat na rychlosti a hlavně na dynamice.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
"Těch pár rychlých kroků na začátku je při tom pohybu na ledě nejdůležitějších. Na to se zaměřuju v letní přípravě a pracuju na tom i v sezoně na tréninku. Snažím se v tom nastavit určitou úroveň a tu pořád držet. Je to všechno o rychlosti, aby to bylo přirozené," říká Krejčí.
Zdá se, že úroveň na startu nastavil dobrou. Průměr 0,82 bodu na zápas je jeden z nejvyšších v jeho kariéře, téměř dosahuje 0,89 ze sezony 2008-09, kdy se dostal na osobní rekord 73 bodů. Tehdy hrál prvního centra a s Milanem Lucicem a Nathanem Hortonem vytvořil elitní bostonskou formaci.
O deset let později je na podobné úrovni s mladými tovaryši na křídlech. A to je pro jejich mistra hodně dobré vysvědčení.