S trochou jízlivosti se tak připomíná, že jak Columbus, tak Minnesota v rozšiřovacím draftu opomněli Martina St. Louise, jenž o čtyři roky později získal kromě Stanley Cupu s Tampa Bay Lightning i Hart Trophy a Lester B. Pearson Award...
"Nesporná výhoda Knights byla, že se nemuseli s nikým přetahovat o hráče a vybírali si podle jasně daného klíče," soudil Bob Strumm, někdejší generální manažer Las Vegas Thunder působících v International Hockey League. Právě on byl v roce 2000 skautem Blue Jackets.
"Tehdy tam byla ještě Minny (Minnesota Wild). A také jsme vybírali pouze z 26 mužstev, jelikož týmy Nashvillu a Atlanty, které vstoupily do ligy v letech 1998 a 1999, byly z výběru vyjmuty," připomněl Strumm.
Atlanta Thrashers za celých 11 let působení v NHL postoupili do play off jen jednou. A letošní finalisté Stanley Cupu Nashville Predators také během svých úvodních šesti sezon v lize ani jednou nehráli ve vyřazovací části.
Pozice Knights nyní i díky šikovnosti managementu vypadá mnohem lépe. "Chtěli jsem mít rozšiřovací draft rychle za sebou, abychom mohli otočit stránku a soustředit se na vstupní draft v Chicagu," netajil se McPhee.
Zatímco Minnesota kvůli síle hokejové tradice byla za uplynulá léta v NHL úspěšnější, Columbus se musel potýkat s řadou potíží a těžce si získával fanoušky. A také tu byl ještě jeden podstatný rozdíl. V roce 2000 nebyl u týmů NHL platový strop. Nyní se Knights museli vejít pod hranici 75 milionů dolarů.
Už jen fakt, že ze čtyř týmů, které od roku 1998 prošly rozšiřovacím draftem, pouze Nashville hrál finále, však varuje Vegas před přílišným optimismem.
Když byl generálním manažerem Columbusu v první sezoně v roce 2000-01 Doug MacLean, měl na výplaty hráčů 18 milionů dolarů, zatímco bohatí Detroit Red Wings 55 milionů.
"A my hráli v té sezoně s Detroitem osm zápasů. Pamatuju si ty doby hodně živě," řekl MacLean. "Když nyní máte dolní hranici 55 milionů, tak už vám to do Vegas umožní přivést i slušně placené hráče."
Proto také u Knights zakotvili Marc-Andre Fleury (5,75 milionu na sezonu), nebo James Neal (pět milionů).
Před 17 lety měl MacLean mnohem těžší manévrovací pole. Někdejší manažer Columbusu si vybavil, že týmy si natolik chránily své nejlepší hráče, že v několika klubech dokonce nebyl na seznamu nikdo, koho by chtěl. Tak prostě draftoval volného hráče, nebo nováčka z Evropy a nakonec s nimi ani nepodepsal smlouvu. Dodnes ho ale mrzí, že se dohodl se San Jose Sharks a vzal si Jana Čalouna a volby v draftu místo ruského brankáře Evgeni Nabokova...
Rád dává k dobru i radu někdejšího manažera Vancouver Canucks Briana Burkea. "Když chceš vybudovat dobrý tým, tak musíš pětkrát za sebou skončit poslední a díky tomu můžeš získat pětkrát jedničku draftu a začít stavět pořádné mužstvo," vybavil si MacLean.
McPhee je v mnohem lepší pozici i vzhledem k případným trejdům, jelikož má na soupisce lépe hodnocené hráče.
"Majitelé jsou ale pořád stejní, nechtějí vidět, jak postupně budujete tým, ale jak s ním máte okamžitý úspěch," prohlásil MacLean. "Proto také bude na Vegas víc tlaku, aby byl tým úspěšný co nejrychleji."